zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Střílení vlků problémy chovatelů ovcí nevyřeší

07.04.2018
Příroda
Zemědělství
Střílení vlků problémy chovatelů ovcí nevyřeší

Pět chovatelů ovcí z Broumovska chtějí soudní žalobou na Ministerstvo životního prostředí prosadit, aby jim stát ,,umožnil účinnou ochranu před vlky a reguloval jejich počet - jinými slovy aby byl možný jejich odstřel" [1]. V tiskové zprávě zveřejněné na webových stránkách Svazu chovatelů ovcí a koz [1] je uvedeno mnoho nepravdivých a zavádějících tvrzení, které v regionu vyvolávají paniku.

Hnutí DUHA nabízí vyjádření k hlavním argumentům zastánců odstřelu a citace odborníků:

Lov vlků farmářům nepomáhá
Zatím žádná vědecká studie neprokázala, že zabíjení vlků dokáže snížit škody na hospodářských zvířatech (pokud nedojde k úplnému vyhubení šelem). Tři nezávislé, nedávno provedené analýzy stovek vědeckých článků publikované v prestižních vědeckých časopisech Scietific Reports [2], Frontiers in Ecology and the Environment [3] a Wildlife Society Bulletin [4] nenašly pro odstřel predátorů jako způsob ochrany hospodářských zvířat významnou podporu. Důvodů, proč je odstřel tak málo účinný, je více. Jedním z podstatných faktorů je, zda dochází k odstřelu v jádru nebo na okraji vlčí populace. V případě České republiky se vlci vyskytují na okraji souvislého areálu rozšíření vlka v Německu a Západním Polsku, kde podle posledního monitoringu žije zhruba 120 smeček. Mladí vlci ze sousedních států by proto časem obsadili uvolněná teritoria v Česku. Odstřelem jednoho z členů rodičovského páru může také dojít k rozpadu smeček a mladí, méně zkušení vlci začnou o to častěji napadat domácí zvířata, která jsou pro ně snadnější kořistí.
Vlky nelze až na výjimky legálně lovit ani v Polsku, Německu nebo Itálii, kde žijí stovky vlků, mnohonásobně více než v České republice. Lov vlků na výjimku - v případě převažujícího jiného veřejného zájmu je možný i podle českého zákona o ochraně přírody.

Rozsah škod
Přestože Broumovsko patří mezi oblasti, kde škody způsobené vlky byly nejvyšší, jejich rozsah nedosahuje rozměrů, který by znemožňoval chov dobytka. Vlci v roce 2016 zabili na Broumovsku během 37 útoků 87 ovcí, 7 koz a 5 telat. V okrese Náchod (nekryje se přesně s rozlohou CHKO) je dle Ministerstva zemědělství evidováno 7055 ovcí, 332 hospodářství s ovcemi, dále 751 koz a 131 hospodářství s kozami. Vlci tedy útočili u 2,2 % hospodářů, kteří chovají ovce a u 1,5 % hospodářů, kteří chovají kozy a jejich obětí se stalo asi je 1,2 % ovcí a 0,9 % koz. I malé škody ale mohou drobným farmářům výrazně zkomplikovat situaci. V tomto ohledu je výtka chovatelů směrem ke státu oprávněná. Je proto potřeba, aby stát více podporoval účinná zabezpečení pastvin a spravedlivě kompenzoval škody, které vlci farmářům působí.

Ochrana stád bez zabíjení vlků
Výše citované studie ukázaly, že účinnější způsob ochrany stád než zabíjení predátorů je prevence před útoky, zejména pomocí pasteveckých psů nebo zradidel (flader) či jejich novější podoby v kombinaci s elektrickým ohradníkem.
Zavádění účinných opatření do praxe znamená zvýšené finance a náklady. Řada chovatelů už situaci proaktivně řeší a pracují na lepší ochraně svých stád, často ve spolupráci s Hnutím DUHA. Připravuje s nimi projekty a poskytuje konzultace a kontakty na ukázkové chovy pasteveckých psů. Aktuálně připravujeme projekty s deseti chovateli z Broumovska (dva již podporu získali) a se čtyřmi chovateli z dalších oblastí výskytu šelem a komunikujeme s řadou dalších.

Malá plachost vlků
V Evropě zůstalo jen velmi málo skutečné divočiny a vlci, kteří zde žijí, proto musí velkou část života trávit v kulturní krajině. To není nic neobvyklého. V Evropě žije přes 11 tisíc vlků, jejich kontakt s civilizací je na denním pořádku, podobně jako u většiny dalších velkých savců. Blízká setkání s lidmi nejsou neobvyklá a vlk se nemusí dát vždy okamžitě na útěk [5]. Existuje velká variabilita v chování mezi jednotlivými zvířaty. Za potenciálně nebezpečné chování můžeme považovat, pokud se vlk opakovaně přibližuje k lidem na menší vzdálenost než 30 metrů. Navzdory vysoké hustotě lidí i vlků v dnešní Evropě jsou případy silné habituace vlků extrémně vzácné - v Německu se za 18 let objevila jedna smečka, kde byla vlčata patrně krmena lidmi. Případy napadení člověka zdravými vlky nejsou v Evropě doloženy od 70. let 20. století, navzdory rostoucí vlčí populaci.

Preference ovcí oproti divokým zvířatům
Přestože škody na hospodářských zvířatech způsobených vlky se za poslední roky zvyšují, vlci se nespecializují na lov domácích zvířat. Vyplývá to z potravních analýz trusu, které na Lesnické a dřevařské fakultě Mendelovy univerzity v Brně zpracovává zoolog Martin Duľa:
,,Na základě předběžných potravních analýz 52 vzorků trusu z oblasti Ralska a Broumovska se stabilním výskytem vlčích smeček je možné deklarovat, že primární potravou vlka jsou volně žijící kopytníci: srst jelenovitých se vyskytovala v 76 % vzorků a srst divokého prasete v 25 %. Složení potravy vlka se tak zásadně neliší od jiných evropských populací. Potravní návyky závisí na potravní nabídce v dané oblasti, která je v našich lesích dostatečná. Na území Ralska a Broumovska se podle dostupné myslivecké evidence vyskytuje minimálně pět druhů volně žijících kopytníků (srnec, jelen lesní, daněk, muflon a divoké prase)."

Miroslav Kutal, expert na velké šelmy z Hnutí DUHA Olomouc a akademický pracovník Mendelovy univerzity v Brně, k tomu uvedl:
,,Hněv některých chovatelů ovcí a koz, kterým vlci v minulých letech způsobili škody na majetku, chápeme. Stát, přestože vlky chrání i kompenzuje škody, které vlci působí, nemá dobře nastavené mechanismy podpory chovatelů v oblastech, do kterých se vlci vrací, a v některých případech nejsou ani škody spravedlivě kompenzovány. Je určitě pořád co zlepšovat. O to více si vážíme chovatelů, kteří jsou ochotni i za současných podmínek hledat cesty, jak svá stáda účinně chránit legální cestou a jsme rádi, že jim v tom můžeme pomáhat. V současnosti realizujeme a připravujeme projekty účinných preventivních opatření s desítkou chovatelů z Broumovska."

Poznámky pro editory:

[1] http://www.schok.cz/aktualita/zastavme-tyrani-ovci-koz-vlky-rysy-krkavci

[2] Eklund A., López-Bao J.V., Tourani M., Chapron G. & Frank J., 2017: Limited evidence on the effectiveness of interventions to reduce livestock predation by large carnivores. Scientific Reports 7: 2097. Dostupné online: https://www.nature.com/articles/s41598-017-02323-w

[3] Treves A., Krofel M. & McManus J., 2016: Predator control should not be a shot in the dark. Frontiers in Ecology and the Environmnent 14: 380-388. Dosutpné onlne: https://esajournals.onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1002/fee.1312#support-information-section

[4] Miller J.B.J., Stoner K.J., Cejtin M.R., Meyer T.K., Middleton A.D., & Schmitz O.J., 2016: Effectiveness of contemporary techniques for reducing livestock depredations by large carnivores. Wildlife Society Bulletin 40 (4): 806-815 Dosutpné onlne: https://onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1002/wsb.720

[5] J. Huber J., von Arx M., Bürki R., Manz R. & Breitenmoser U. 2016. Wolves living in proximity to humans. Summary of a first enquiry on wolf behaviour near humans in Europe. KORA Bericht Nr. 76. KORA, Muri bei Bern, Switzerland. 19 s. Shrnutí v češtině: http://www.selmy.cz/clanky/blizka-setkani-s-vlky/

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
28
8. 2018
28.8.2018 - Seminář, školení
Olomouc
Ekotoxikologicke centrum Bratislava, s.r.o.
3
9. 2018
3-4.9.2018 - Konference
Bratislava, Ministerstvo hospodárstva SR
INISOFT s.r.o.
4
9. 2018
4.9.2018 - Seminář, školení
Praha, hotel Globus
INISOFT s.r.o.
5
9. 2018
5.9.2018 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí