Voda v krajině se musí řešit jako celek, vyzvali vědci politiky

Vědci z České limnologické společnosti (ČLS) upozornili v otevřeném dopise na nedostatečné řešení problémů s vodou a suchem. Vadí jim, že stávající opatření neberou v úvahu krajinu jako celek, ale snaží se řešit například jen potoky, přehrady či lesy. Předseda společnosti Martin Rulík z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci ČTK řekl, že výsledkem nedostatečné péče o krajinu je i rozpad lesů, degradace zemědělské půdy a také přehřívání měst.

"Jsme hluboce znepokojeni dlouhodobě nepříznivým vývojem hospodaření s vodou v naší zemi, která je zcela závislá na srážkách," uvedli vědci v dopise určeném politikům. Krajina podle nich ztratila schopnost zadržovat vodu, což se projevuje tendencí k suchu a srážkám, navíc se krajina bez vody rychle přehřívá. "Opatření, která se udělala, jsou zaměřená na jednotlivé prvky, ale krajina je propojená," řekl Rulík.

Česká krajina podle něj dosud doplácí na změny v zemědělství po kolektivizaci v 50. letech, kdy se odvodňovaly podmáčené půdy, rovnala koryta menších toků a stavěly jezy na těch větších. "Třeba na Moravě bylo jezů postaveno tolik, že se projevuje potamalizace. To znamená, že vzdutí nad jezem, kde voda zůstane téměř stát, dosahuje téměř až k dalšímu jezu. Sled jezů změní tekoucí řeku ve sled nádrží," uvedl. Má to za následek hromadění sedimentů, škodlivých látek, změnu dna a také změnu organismů včetně ryb.

Naopak menší řeky a potoky se mnohdy potýkají s opačným problémem, jsou vyspádované, vybetonované a voda jimi rychle odteče. "Ztratí tak kontakt s podzemní vodou. V přírodě je to zásadní jev, že hladina podzemní vody kopíruje hladinu vody v korytě," vysvětlil Rulík. Narovnané vybetonované potoky a říčky navíc nemohou svou energii uplatnit v meandrech, proto se v nich rychleji vymílá dno a tok se zahlubuje. "Příkladem je Morávka u Frýdku-Místku, která má zahloubení devět až jedenáct metrů. Automaticky klesá i hladina podzemní vody," vysvětlil vědec. I když se rovnání a betonování koryt dnes už nedělá, podle Rulíka se stále plánují opatření, která mohou uškodit udržení vody v krajině, jako jsou nedůsledně promyšlené přehrady.

Otevřený dopis je určen hlavně pro politiky, vědci ale chtějí na problém s vodou a stavem krajiny upozornit i veřejnost. Jeho text vznikl na limnologické konferenci v Jizerských horách na konci června. Limnologie je obor, který se zabývá veškerými kontinentálními vodami. ČLS má více než 200 členů, jsou mezi nimi odborníci z univerzit, výzkumných ústavů i podniků spravujících vodní toky.

K lepší péči o krajinu vyzvala politiky nedávno i Platforma pro krajinu, což je uskupení vědců, které koordinuje Botanický ústav Akademie věd. Platforma se zaměřuje více na stav lesů, zabývá se ale i stavem půdy a zadržováním vody v krajině.

Pavla Kubištová