zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Příběhy kompostů

05.08.2018
Ekostyl
Odpady
Bioodpady
Příběhy kompostů

 Z naší galerie jsme vybrali přehlídku nejzajímavějších kompostů z minulých ročníků. Chceme se s Vámi podělit o fotografie a příběhy jejich vzniku. Inspirujte se!

Pokračování k článku Ekodomov vyhlašuje 13. ročník soutěže o nejlepší kompost Miss kompost 2018

Zahradní kompostéry

Pro zahradní komposty a kompostéry je typické, že se dědí z generace na generaci. Spolu s nimi tak na nové majitele většinou přechází i zkušenost s kompostováním. Současní kompostáři přitom mají tendenci osvědčenou technologii obohacovat o nové poznatky a do kompostů zpravidla vedle tradičního zahradního materiálu přibývá i organický odpad z kuchyně. V této kategorii soutěžící s výrobou nových kompostérů mnohem víc experimentují. Často se inspirují na internetu, nebo pracují s materiálem, který je právě k dispozici, čímž se výroba nového kompostéru často řádově zlevní.

1. Kompostovala i naše babička, Iva Zápotocká, Ústí nad Labem - zahradní kompostér

Kompostování na této rodinné zahradě nepředstavuje inovativní technologii, ale zavazující tradici. Jejich cílem bylo postavit kompostér, jenž by tu vydržel i pro další generaci. Proto ho vyzdili na cementovou maltu ze starých betonových obrubníků, které prostřídali s vrstvou vápenopískových cihel položených na krajích, v rozích a spojích obrubníků tak, aby se vytvořily vodorovné mezery. Přední stěny jsou vyrobené z borových fošen, které se mohou zasouvat nebo vysouvat podle potřeby. Nahoře je vytvořena rámová konstrukce, po níž se přemisťuje rošt podle toho, kde je čerstvý nebo uleželý kompost, rozdělení na dvě komory se osvědčilo. Dříve byla na kompostu kvůli truhlíkům lešenářská podlážka, nyní kompostér vylepšili o novou konstrukci s roštem, který lépe propouští vodu. Rošt se využívá pro umístění dalších rostlin v květináčích nebo truhlících.

2. Podlaha zpátky ve hře, Miloš Hirman, Dobřív - zahradní kompostér

Kompostování je na velké venkovské zahradě v Dobřívi samozřejmostí, v kompostu se tu zpracuje veškerý organický odpad ze zahrady i domácnosti. Když dosud používaný kompostér ze smrkových fošen dosloužil, bylo nutné ho něčím nahradit. Pan Miloš si vzpomněl na starší použitou plovoucí podlahu, která už byla roky složená v kolně, kde zabírala místo. Před pár lety z ní narychlo vyrobil provizorní korýtko do pařníku a světe div se - korýtko navzdory vlhkosti a stálému styku se zeminou slouží dosud. Stojiny kompostéru tvoří profily z recyklovaného plastu z dílny výrobce Transform Lázně Bohdaneč. Na přední stěny a zpevnění rámu je použitý poplastovaný jekl 50 x 20 mm. Na bocích a zadní stěně je podlaha zdvojená, přiložená spodní stranou k sobě. Přední stěny jsou jednoduché a vyndavací. Rozměr kompostéru je 2,8 x 1,4 x 1 m, objem necelé 4 m3. Pan Miloš k výrobě kompostéru říká: ,,Výhodou pro mě byly i ideální rozměry šablon. Plastové profily a jekly jsem si nechal nařezat na míru od prodejce, takže jsem byl schopný i jako vozíčkář celý kompostér zkompletovat na dvoře jen pomocí aku vrtačky. Pak už zbývalo sezvat ochotné sousedy, kteří ho čapli do živých a odnesli na místo určení."

3. Jako by tu sám vyrostl, Matěj Carda, Mařenice - zahradní kompostér

Tak působí přírodní kompost, který využívá přirozené místo v terénu. Noví majitelé chalupy ho podědili po svých rodičích a ti zas po původních majitelích. Prokazatelně se tu tedy kompostuje víc než dvacet let. Kompost je rozdělený na tři komory, z jedné strany ho drží původní opěrná zídka z kamenů, z boku jsou zatlučené dva kůly, na nichž jsou přibitá stará prkna tak, aby se kompost nesypal k sousedům. Kompostovací prostor je rozpůlený plůtkem z klacků, který od sebe odděluje první dvě fáze. Poslední dozrávání pak probíhá ve volně ložené ,,hrobce'' opřené o prudký svah. Zdejší zahrada každoročně produkuje množství bioodpadu a díky kompostu se neuvěřitelně ušetří za komunální odpad. Končí tu také kuchyňský bioodpad a popel z kamen. V obdobích sucha majitelé kompost zalévají vodou z potoka, na přilepšenou občas dovezou koňský nebo kravský hnůj, pravidelně přehazují a provzdušňuji tak, aby kompost dobře pracoval. Kvůli udržení tvaru při přehazování zakládají okraje starým senem, takže se kompost nesype, a navíc je chráněný před promrznutím. Také na vrch kompostu pokládají staré seno, které brání vysychání. Nad kompostem roste mladá lípa, která ho částečně chrání svým stínem.

4. Tkaný kompostér, Jindřich Hrbáč, Hradec nad Moravicí - zahradní kompostér

Kompostér vypletený lískovými pruty je společným dílem táty a jeho dvou synů, inspirace přišla z internetu. Nejdříve bylo nutné vyrobit ze střešních latí rámy, nastříhat pruty na patřičnou délku, a pak se mohlo začít proplétat. Pruty byly možná až moc tlusté, takže se tkalci při práci celkem zapotili, tatínek si dokonce namohl prsní sval, protože musel rám neustále stahovat tak, aby se mu nerozjížděl. Nakonec do rámků našroubovali vruty s oky a skoby, které slouží ke spojení čtyř stěn kompostéru. Kompostér je tak plně rozebíratelný a kompost půjde dobře vybrat. Výsledek rodinného úsilí pan Jindřich zhodnotil následovně: ,,Výroba kompostéru byla celkem náročná a trvala dlouho, ale ověřili jsme, že technikou proplétání lískových prutů lze vytvořit skutečný estetický skvost."

5. Výživný po všech stránkách, Eliška Fischerová, Česká Skalice - zahradní kompostér

Kompostér, který si na své zahradě postavila paní Eliška, je tu už druhý v pořadí. Jeho úkolem je umožnit klidný proces tlení starému kompostu. K jeho rychlovýrobě použila autorka všechno, co dům dal. Zadní stěnu tvoří část vysloužilé postele, další strana je z palet a prken, na dně jsou staré dlaždice s mezerami pro vzdušnost. Kompost je živený hlavně kuchyňským odpadem, posekanou trávou a méně často i velkými kusy ovoce nebo zeleniny, v malé míře se do něj dostanou piliny, popel nebo listí. Kompost přibývá každým dnem díky krmivu, které vzniká při práci na zahradě nebo při každodenním vaření. Dobře se mu daří také proto, že je umístěný za kůlnou v klidné části zahrady, kde je polostín. Jak je patrné z fotografie, kompost, do kterého se dávají samé dobré věci, se může hodit i jako účinná pleťová maska.

6. Příruční kompost, Johana Zemancová, Zlín - zahradní kompostér

Na téhle zlínské zahradě se kompostuje už nejméně 10 let. Rozlehlý pozemek a početná domácnost vyprodukují velké množství organického odpadu, a proto si tu zahradníci založili zděný kompost, který je ale umístěný daleko od domu, kam se nikomu se zbytky z kuchyně nechtělo chodit. Tak vznikl nápad na založení menšího kompostu, který je hned u zahrádky blízko domu. Jeho konstrukce je vytvořená ze 3 dřevěných palet, pletiva, 6 ti kusů úhelníků, šroubků a truhlíků na květiny. Dřevěné palety jsou napuštěné vysmaženým olejem a k jejich vnitřní straně je pomocí ruční sešívačky připevněné předem nastříhané pletivo, které brání odpadu v propadávání. Dno kompostu vystlala paní Johana kvůli lepšímu proudění vzduchu drobnými větvičkami. Následovalo postupné smontování kompostéru pomocí úhelníků a šroubů, a pak přišla nejzábavnější fáze výroby - vysévání truhlíků: ,,Jako zeminu jsem použila materiál z našeho druhého kompostu. Truhlíky jsem se snažila osadit rozmanitě: Rostou zde cherry rajčátka, bazalka, tymián, ale i surfinie nebo aksamitník", vysvětluje paní Johana.

Vermikompostéry

Blaho žížal. Tak by se dal nazvat základní nárok, který na své kompostéry kladou vyznavači tzv. vermikompostování. Pomocí dobré izolace a umístění kompostéru řeší především stabilní životní podmínky uvnitř kompostu, zejména teplotu od 10 do 30 °C, tak aby žížaly v létě nesužovalo horko a v zimě mráz. Odměnou je jim výjimečně kvalitní materiál, tzv. vermikompost, který má ve srovnání s klasickým kompostem výrazně lepší vlastnosti: Obsahuje zejména vysoce kvalitní humus bohatý na živiny, růstové hormony, enzymy a látky, které jsou schopné chránit rostliny před škůdci a chorobami.

7. Land Art, Marie Jahodová, Svatobořice - Mistřín - vermikompostér

Marie a její bratr pěstují zeleninu, ovoce a bylinky v biokvalitě. Za svým domem si pronajali velký pozemek s těžkou, zapýřenou půdou. Když se začali poohlížet po kvalitním organickém hnojivu, objevili metodu vermikompostování. Udělali první pokus - založili vermikompost o průměru 70 cm a o výšce 50 cm. Udivilo je, kolik toho žížaly spotřebují a kolik hnojiva jsou zároveň schopné vytvořit. Začali počítat, kolik odpadu a potažmo hnojiva musí vyprodukovat, aby mohli pěstovat vše potřebné. Pak se pustili do hledání levné, efektivní a vysoce účelové varianty. Protože kompostováním se objem materiálu zmenší cca 6krát, pro výrobu 500 l kompostu, který potřebovali pro svou zahradu, museli zkonstruovat kompostér o objemu 3 m3. Tvar válce vyplynul přirozeně. Přáli si, aby jejich kompostér dlouho vydržel, byl lehký, přenosný a bezúdržbový. Zvolili plast, protože jim pomohl vytvořit optimální prostředí pro žížaly - dostatečnou vlhkost i v parných letních měsících a v zimě teplé útočiště před mrazy. Marie k tomu říká: ,,Jelikož výborné hnojivo dělají právě zdravé žížaly, je potřeba jim poskytnout maximální péči. Chováme se k nim jako k domácím mazlíčkům. Jejich jediným úkolem je jíst a množit se. I proto jsme náš vermikompostér koncipovali tak, aby se v něm žížaly cítily dobře. Protože jen spokojená, dobře krmená žížala ve správném prostředí dodá ten nejlepší materiál pro naše potřeby." Na výrobu použili 6 plastových desek, které k sobě spojili pomocí šroubů a smotali do válce o průměru 2 m a výšce 1 m. Vytvořili tak kompostér o objemu 3,14 m3, celkové výrobní náklady včetně podkladu a víka činily 322 Kč. Ve spodní části po obvodu vystříhali malé trojúhelníky určené k odvodu přebytečné vlhkosti. Kompostér je pouze smotaný a položený na pevný podklad, který je v mírném spádu kvůli odtoku přebytečné vlhkosti. Drží tvar a ani silný vítr s ním nepohne. Nakonec kompostér obalili slámou, která zásadně zlepšila jeho vzhled i izolační vlastnosti. Vznikla tak krásná slaměná ,,sila", z nichž se sláma na podzim odstraní (použije se jako podklad pro nový kompostér) a kompostér se obalí slámou novou. Svoji pozitivní roli sehrálo i umístění kompostéru v zahradě - před přímým sluncem tu je chráněn trnkami, které vytvářejí stín, takže se ani v horkém létě nepřehřívá a teplota se nemusí regulovat zaléváním.

Komunitní kompostéry

Komunitní kompostování je zpravidla spojené s velkým nadšením a iniciativou zakladatelů, kteří postupně dokážou ,,nakazit" a vzdělat celé společenství. S tímto typem kompostování souvisí ale také řada překážek, které je nutné vyřešit. To, že má do kompostéru přístup relativně velký počet uživatelů může způsobit, že se hůře kontroluje vyvážené složení materiálu. Tomu se většina komunit snaží zabránit tím, že jednotlivé kompostáře o zásadách správného kompostování informuje pomocí viditelných cedulí. Umístění kompostéru ve veřejném prostoru klade zvýšené nároky na jeho odolnost. Nebezpečí mohou představovat vandalové, hlodavci i nepříznivé povětrnostní podmínky. Proto se vyplácí, je-li kompostér uzavřený a zateplený a dohlíží-li na průběh kompostování správce, kterého komunita vybere ze svého středu.

8. Náš odpad? Nulový!, Bezobalu z.ú., Jakub Podlaha, Praha - komunitní kompostér

Jedním z hlavních cílů neziskovky s případným názvem Bezobalu je šíření myšlenky Zero Waste. V jejích obchodech si lidé mohou koupit základní potraviny na váhu a odnést si je ve vlastních přinesených nádobách, pytlích, taškách, čímž se eliminuje velké množství odpadu. Komunitní kompostér si lidé z Bezobalu pořídili proto, aby komunitě shromážděné okolo obchodu umožnili užitečně naložit s kuchyňským odpadem. Pro tento účel si vybrali otočný kompostér Mr. Twist Lifetime, který se na betonový prostor ve vnitrobloku domu jednoznačně hodí. Dokáže totiž zajistit rychlé efektivní kompostování, a to i bez přístupu k půdě. Jeho dřevěný mladší bráška dokompostér vznikl jako DIY projekt z iniciativy jednoho ze zákazníků. Je vyrobený z dřevěných palet, papírových a plastových pytlů od potravin a kartonu. Umožňuje čas od času předkompostovaný materiál z otočného kompostéru přeházet. Bydlí v něm žížalky, které celý proces urychlují. Poté, co první várka kompostu v dokompostéru dozraje, přibude na dvorek ještě jedna menší nádoba na hotový kompost, ze které si budou lidé moci nabrat do pytle a použít pro své záhonky nebo květináče. Autoři ,,bezobalového" systému kompostování tvrdí: ,,Kompostér zároveň působí i jako výuková pomůcka. Cedule nad ním ukazuje, co do kompostéru patří a co ne. Některé věci ale ještě budeme muset dopsat: Třeba, že je potřeba kuchyňský odpad vysypat i z rozložitelných pytlíků, skořápky od vajíček je lepší rozdrtit a z ředkviček je dobré sundat gumičku..."

Školní kompostéry

Pro školní kompostéry je typické, že kromě svého hlavního poslání plní zároveň úlohu živé pomůcky. Děti si je postupem času oblíbí, naučí se třídit odpad, zamilují si drobné rozkladače a často svým nadšením pro kompostování nakazí i rodiče. To je fáze, ve které se školní kompostéry plynule mění v kompostéry komunitní. Jejich velikou výhodou je péče, kterou jim jejich zakladatelé zpravidla věnují a která může váznout jen během školních prázdnin.

9. Kompost do přírodní zahrady přirozeně patří, Jana Albrechtová, Mateřská škola Pastelky, Brno - školní kompostér

Na pozemku brněnské mateřské školy Pastelka se před pár lety rozhodli vybudovat přírodní zahradu. Potřeba kvalitní půdy použitelné na sázení kytiček a dalších plodin tak přirozeně vzrostla. Proto se zapojili do projektu MŽP a z prostředků získaných z grantu si u firmy Acer Interier nechali vyrobit dvoukomorový kompostér z akátového dřeva s posuvnými předními stěnami, které usnadňují přehazování materiálu. Kromě toho, že tak získali vynikající hnojivo, oceňují kompostér jako nenahraditelnou živou pomůcku při výuce třídění odpadu. Děti mají možnost pozorovat, jak lze vytříděný bioodpad zužitkovat pro výrobu kompostu. Kompost pomáhají krmit posekanou trávou, listím, drobnými větvičkami ze stromů, rostlinnými zbytky z květinových a zeleninových záhonků a bioodpadem z kuchyně. Mohou vidět dospělé, kteří o kompost pečují, pravidelně ho prosypávají a v době sucha prolévají dešťovou vodou. Děti společně s dospělými každoročně sázejí cibuloviny k rychlení a na školní zahradě pěstují rajčata, hrášek, fazolky, vysazují okenní truhlíky a kompostem přihnojují keře a stromky. Oblíbenou činností je i pozorování půdních "potvůrek", které v kompostu žijí a provzdušňují ho.

10. Okno do půdy, Mateřská škola Havlíčkova, Náchod, Mgr. Michaela Trejtnarová - školní kompostér

Pětitřídní mateřská škola na Plhovském sídlišti v Náchodě je obklopená zámeckým lesem. Proto se tu před několika lety rozhodli zřídit přírodní zahradu plnou života. Vybudovali si tu dřevěné mobilní záhonky a začali vrstvit kompost, aby jim všechno, co zasadí, pěkně rostlo. Z dětí se stali zahradníci, kteří se každým rokem těší na jaro, kdy společně s dospělými předpěstovávají sazenice, připravují nářadí a zahradní kolečka, hrabou trávu a zbytky listí a kypří záhonky. Listí, trávu a klacíky děti nakládají a vozí na některý z kompostů. Na takzvaný velký kompost patří větve, listí a zbytky rostlin ze zahrady. Protože jsou děti od přírody zvědavé, přály si do kompostu vidět a zjistit, jaký je tam život a co to tam ti rozkladači dělají. Tak vznikl další kompost s poetickým názvem Okno do půdy. V břehu zahrady ho přesně podle přání - s oknem a okenicí - vybudovali zahradníci z firmy ARBORISTIKA Žďárky a ukládá se sem tráva, listí a zbytky z květníků. Speciálním okénkem mohou děti pozorovat bujarý život rozkladačů. Pro milovníky drobných živočichů je pak přímo ve školce další specialita - vermikompostér, ve kterém končí všechno, co chutná kalifornským žížalám, hlavně slupky a zbytky ovoce a zeleniny. O žížaly se děti starají několikrát týdně. Pravidelně si zaznamenávají, co žížaly snědly, aby byl jejich jídelníček vyvážený a aby se jim dobře dařilo. Učitelka Michaela Trejtnarová k tomu říká: ,,V naší školce už všichni víme, že kompostováním vracíme živiny do naší zahrady. Poznáme, co do kompostu patří, a co ne. Odměnou je pro nás mlsání ovoce a bylin. Za okny školky můžeme často pozorovat zvířata, která k nám na zahradu chodí - srnky, zajíce a spoustu ptáků, kteří k nám často zavítají ze zámeckého lesa."

11. Proč platit za něco, co si umíme vyrobit sami?, Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola, Hradec Králové, Hana Kujalová - školní kompostér

To byla myšlenka, která spustila kompostování na zahradě královéhradeckého domova mládeže. Záhy vznikl jednoduchý, snadno rozebíratelný kompostér vytvořený z dostupných materiálů: Jedná se o dřevěné palety, které jsou k sobě přibité pomocí prken. Jídelníček kompostu tvoří bioodpad produkovaný obyvateli domova a ten, který vzniká při péči o zahradu - tráva, zbytky ovoce a zeleniny, drobné větvičky, listí a zvadlé květiny. Zdá se, že učit dospívající třídit bioodpad není tak snadné, jako získat pro kompostování předškolní děti. Výsledky ale prý stojí zato.

Fotografie v tiskové kvalitě jsou zdarma ke stažení po přihlášení >>>

2. Zahradní kompostér

2. Zahradní kompostér

2A. Zahradní kompostér

2A. Zahradní kompostér

3. Zahradní kompostér

3. Zahradní kompostér

4. Zahradní kompostér

4. Zahradní kompostér

5. Zahradní kompostér

5. Zahradní kompostér

6. Zahradní kompostér

6. Zahradní kompostér

7. Vermikompostér

7. Vermikompostér

7A. Vermikompostér

7A. Vermikompostér

8. Komunistní kompostér

8. Komunistní kompostér

9. Školní kompostér

9. Školní kompostér

10. Školní kompostér

10. Školní kompostér

11. Školní kompostér

11. Školní kompostér

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
23
10. 2018
23.10.2018 - Seminář, školení
Praha, hotel Globus
INISOFT s.r.o.
24
10. 2018
24.10.2018 - Seminář, školení
Olomouc, Comfort Olomouc Centre
24
10. 2018
24.10.2018 - Seminář, školení
Pardubice, Dům techniky
25
10. 2018
25.10.2018 - Seminář, školení
Praha
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí