zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Páté číslo přírodovědného časopisu Živa

11.11.2018
Příroda
Páté číslo přírodovědného časopisu Živa

Monotematické číslo představuje extrémně zajímavou, složitou a nezřídka kontroverzní tematiku z různých oborů biologie. Nepůvodní a zejména invazní organismy jsou každodenní realitou, rezonují ve společnosti a mnohé z nich mají dopad na ekosystémy i ekonomii. Některé nepůvodní druhy mohou ale přinášet i užitek. Invaze jsou zkrátka v nás i kolem nás - poznejte, co o nich v současnosti víme!

Populárně-naučný časopis Živa přináší příspěvky z biologických oborů, vychází šestkrát ročně v tištěné i elektronické verzi. Vydává ho Nakladatelství Academia za podpory Akademie věd ČR.

P. Pyšek: Rostlinné invaze v současném světě - fakta, příčiny a souvislosti
Rostlinné invaze představují fenomén, jehož studium se vedle biologie a ekologie opírá o další obory, jako jsou geografie, historie nebo sociologie. O zavlékání rostlin v průběhu novověku, dynamice a vývoji diverzity nepůvodních druhů a faktorech, které ji ovlivňují, jsme v posledních desetiletích získali řadu významných poznatků. Víme, jaké jsou nejúspěšnější druhy v celosvětovém měřítku, jak současné rozšíření nepůvodních rostlin ovlivňují kontinenty, biogeografické oblasti či ostrovy. Přesto si troufnu říci, že k zásadnímu průlomu došlo až v posledních letech, kdy se naše znalost regionálních naturalizovaných flór promítla do globálního kontextu a dostala se na úroveň vědomostí o invazích některých skupin živočichů.


Intenzita rostlinných invazí v České republice vyjádřená prostřednictvím výskytu invazních druhů v mapovací síti 6 × 10 zeměpisných minut. Nejinvadovanější je okolí velkých městských aglomerací, těžbou narušená krajina v severních částech země a nížiny velkých řek v klimaticky teplých oblastech - upraveno podle Petr Pyšek a kol. (2012)

J. Pergl, Z. Lososová, J. Sádlo, K. Štajerová: Rostlinné invaze na antropogenních stanovištích
Města, obce, vesnice, dopravní infrastrukturu, zemědělskou půdu a člověkem pozměněnou krajinu výsypek, lomů a rekultivovaných ploch nazýváme termínem antropogenní stanoviště. Jsou charakteristická vysokou mírou mechanického narušování (disturbancí), víceméně častým managementem (cíleným zasahováním), zpravidla dostatkem živin a přísunem diaspor (semen, oddenků apod.), ale i určitou délkou fází klidné sukcese bez obhospodařování. Tyto podmínky jsou obecně vhodné i pro nově zavlékané druhy. Okrasné zahradnictví, zemědělství, zpracování dovezených materiálů, rekultivace a ozeleňování jsou spojeny s velkým množstvím úmyslně i neúmyslně zavlečených nepůvodních organismů. Čím více je takových druhů zavlékáno, tím se zvyšuje pravděpodobnost, že se mezi nimi najde nějaký druh připravený do nových podmínek, který může zplaňovat. Důležité je i množství diaspor daného druhu. Umožňuje totiž překonat rizika náhodného vymizení zavlečených populací, např. zlepšuje rozložení jejich přežití v čase a zajišťuje dostatek vhodných partnerů k rozmnožování a tím opět roste pravděpodobnost zdomácnění.


Neudržovaná plocha představuje jak druhotný biotop pro původní rostliny, tak významný zdroj nepůvodních druhů - jako zde komule Davidovy (
Buddleja davidii) - foto Zdeňka Lososová

P. Jurajda: Hlaváči v našich vodách
Šíření nepůvodních druhů živočichů a rostlin je významným jevem se zvyšujícím se trendem posledních desetiletí. Uplatňuje se při něm celá řada lidských aktivit, jejichž cílem je introdukce nových druhů pro potřeby zemědělství, rybářství, vodního hospodářství, zpracovatelského průmyslu, zájmových chovů a dalších odvětví. K nežádoucímu šíření organismů však významným způsobem přispívá i celosvětový rozvoj mezinárodní dopravy a obchodu. Ve velké míře jsou mezi nepůvodními organismy zastoupeni i vodní živočichové včetně ryb. Ve vodách na území České republiky žije přes 60 druhů ryb, ale zhruba třetina z nich u nás není původní. Většina nepůvodních rybích druhů k nám byla introdukována záměrně za účelem akvakultury, rekreačního rybolovu nebo biomanipulací, jiné se šířily nechtěně (lodní dopravou) nebo byly zavlečeny s přepravovanými jinými rybami či vysazeny ze zájmových chovů. Čas od času se nějakému druhu podaří proniknout na naše území i vlastními silami. V poslední době patří k rychle se šířícím druhům hlaváčovité ryby (Gobiidae).


Hlaváč černoústý (
Neogobius melanostomus), nahoře samec, dole samice - foto Luděk Šlapanský

K. Poledníková, L. Poledník, V. Beran: Norek americký - opravdový nepřítel?
Norek americký (Neovison vison) je částí odborné veřejnosti považován za velmi nebezpečného invazního savce, na druhou stranu jiní přítomnost tohoto druhu v naší přírodě považují za skutečnost, která se nedá nebo není potřeba změnit. Co o norkovi víme a jaká rizika představuje pro původní evropskou faunu?


Norek americký (
Neovison vison) - predátor šířící se rychle Evropou - foto Štěpán Zápotočný

Připravili: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, a Dana Drožová, redakce Živy

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí