Úterý, 19. března 2024

Bez světla se neobejdeme, ale nesmí ho být moc, upozorňují vědci

 Přirozená noční tma se ztrácí ve stále silnější záři umělého světla, které se rozptyluje v atmosféře...

Bez světla se neobejdeme, ale nesmí ho být moc, upozorňují vědci

Stává se vzácností nejen pro člověka, ale i pro živočichy, což s sebou přináší řadu nepříznivých následků. Na některé z nich poukázali odborníci na semináři nazvaném příznačně ,,Světlo - dobrý sluha a špatný pán! Dopady světelného znečištění na organismy", který zorganizovala Komise pro životní prostředí AV ČR.

Nadbytečné umělé světlo vydávají v noci nejen nevhodně konstruované nebo špatně nastavené pouliční lampy, ale také reklamy obchodů, nasvícené historické památky, staveniště a osvětlené prosklené budovy. Odborníci tomuto jevu začali říkat světelné znečištění či světelný smog - a podle studie Mezinárodní asociace pro tmavou oblohu (IDA) žije ve světlem znečištěném prostředí až 80 % světové populace!

V České republice jsou nejvyšší koncentrace světelného smogu v Praze, Brně, Ostravě a Liberci. Naopak nejméně jsou světlem znečištěny lokality ve velkoplošných chráněných územích, především na Šumavě, v Beskydech, Jizerských horách nebo v Českém Švýcarsku a v příhraničním pásmu Národního parku Podyjí.

Hlavní témata setkání odborníků

Seminář si stanovil za cíl odpovědět na několik základních otázek. Především jaké jsou dopady světelného znečištění na ekosystémy a fungování krajiny jako celku? Jaké důsledky má pro kvalitu života člověka i dalších organismů narušení vnitřních biologických hodin, které regulují různé fyziologické procesy v těle? Jaká jsou možná řešení z hlediska prevence i z pohledu snížení negativních dopadů? Co nabízí dnešní technologie, legislativní a regulační mechanismy i cílené dotační pobídky?

2018_10_03_svetlo1 (5)
Seminář Komise pro životní prostředí AV ČR se uskutečnil v Praze 2. října 2018

Proč si máme chránit tmu

Komplexní pohled na původ i dopad světelného znečištění nabídl Pavel Suchan z Astronomického ústavu AV ČR. Zdůraznil, že nejen zhoršuje kvalitu života a zdraví, ale narušuje i přirozené aktivity nočních živočichů. Znamená rovněž plýtvání energií, jejíž produkce dále zatěžuje prostředí. Mizí hvězdná obloha na úkor astronomických pozorování. Přílišným a nevhodným svícením se paradoxně snižuje bezpečnost řidičů a chodců v noci - ohrožuje je např. oslnění, ale i ostré přechody mezi světlem a stínem.

Pavel Suchan upozornil, že bychom měli svítit pouze na tu část prostoru, kam potřebujeme vidět - např. na chodník či na silnici. Často však svítíme s přesahem do horního poloprostoru, doslova do nebe, do oken obytných budov nebo do volné krajiny. Podle jeho slov ,,zaléváme pěticentimetrový květináček zahradní konví, která má rozptyl půl metru, světlo používáme jako ozdobu a neumíme s ním hospodařit".

Škodlivé účinky zbytečného osvětlení

Přirozené a pravidelně se opakující střídání světla a tmy je pro lidi i živočichy nezbytné pro správné nastavení jejich vnitřních biologických hodin - tzv. cirkadiánního systému, který řídí dlouhou řadu pochodů v organismu: naši aktivitu, tělesnou teplotu, příjem potravy, metabolismus, činnost imunitního systému i vylučování hormonů. Nedostatek tmy může všechny tyto důležité procesy narušit.

Nejvýrazněji se podepisuje na tvorbě hormonu melatoninu, kterému se říká ,,hormon noci", protože ho naše tělo produkuje nejvíce právě za tmy. Je spojen s nástupem spánku, s metabolismem, s energetickou rovnováhou, jako antioxidant působí proti stárnutí, proti nádorovému bujení atd. Umělé osvětlení, jemuž je naše tělo vystaveno večer a v noci, včetně modrého světla, které vyzařuje televize, počítač nebo mobilní telefon, však jeho syntézu potlačuje, což má nepříznivé zdravotní důsledky.

Mimo jiné se narušuje spánek, takže se zvyšuje únava, klesá pozornost a výkonnost, jak upozornila Zdeňka Bendová z Národního ústavu duševního zdraví. Světelné znečištění podle ní rovněž zvyšuje hladinu aktivizujících neurotransmiterů v mozku, které zvyšují bdělost, snižují ospalost a kvalitu spánku, ale narušují i seřizování cirkadiánních hodin světlem. To vše ovlivňuje imunitu i celkové zdraví člověka i dalších živých organismů.

2018_10_03_svetlo1 (4)
Zdeňka Bendová z Národního ústavu duševního zdraví na semináři Komise pro životní prostředí AV ČR 2. října 2018

Co se dá dělat?

Opatření k nápravě se nabízejí, shodli se odborníci. Je důležité svítit účelně - pouze na určená místa a jen tak silně, jak je potřeba, nesvítit kromě silnice i do oken okolních domů. Používat vhodné typy svítidel, která nevyzařují světlo nad horizontální rovinu, využívat světlo vhodného zabarvení - to znamená omezit večer a v noci zejména modré světlo o krátkých vlnových délkách, které blokuje syntézu hormonu souvisejícího se spánkem. A v neposlední řadě omezit intenzitu veřejného osvětlení v době, kdy není tolik potřeba. Účastníci semináře diskutovali též o technických aspektech světelného znečištění, o nových zdrojích světla a o způsobu, jakým využívají tzv. ,,studené" a ,,teplé" světlo, stejně jako o tzv. biodynamickém osvětlení.

Technická podstata, zdravotní aspekty osvětlení a nové zdroje světla

Lenka Maierová z Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT se zaměřila na současné i nové zdroje světla určené zejména pro veřejné osvětlení, jejich slabiny i přínosy. Porovnala parametry umělého veřejného osvětlení s parametry přírodních zdrojů světla při zatažené a jasné noční obloze i při různých fázích Měsíce, kdy intenzita osvětlení dosahuje maximálně jeden lux (za těchto okolností využívá náš zrak světlocitlivé buňky zvané tyčinky, jež zajišťují noční vidění, protože reagují na nižší intenzitu osvětlení). Umělé veřejné osvětlení však bývá mnohonásobně silnější - v rozmezí 5 až 80 luxů a může přesáhnout i 150 luxů. V tomto případě už ale musí naše oko využívat čípky, které normálně zajišťují denní vidění (jsou citlivé na světlo různých barev neboli různých vlnových délek a různé intenzity). Tento dramatický rozdíl je podle Lenky Maierové alarmující zejména proto, že nové vědecké poznatky potvrzují důležitost rytmického střídáni dne a noci pro náš organismus.

Co na to legislativa

Náměstek ministra životního prostředí Vladislav Smrž informoval, že loni v únoru vznikla mezirezortní pracovní skupina pro řešení problematiky světelného znečištění, v níž jsou vedle ministerstev zastoupeny také Svaz měst a obcí ČR, Svaz průmyslu a dopravy ČR a Česká astronomická společnost. Skupina, jíž Vladislav Smrž předsedá, má za úkol hledat nástroje, jak omezit světelné znečištění a poskytnout lidem právní ochranu před tímto negativním jevem.

Světelné znečištění a příroda

Martin Škorpík ze správy Národního parku Podyjí přiblížil přítomným dopady světelného znečištění na nejrůznější organismy a na prostředí Podyjí jako celku. Své vystoupení uzavřel slovy Sokrata - ,,Važme si tmy, dává nám odpočinout!". Tento apel je dnes, po téměř dvou a půl tisíci letech, ještě daleko naléhavější než v dobách slavného athénského filozofa.

Stanovisko Komise pro životní prostředí ke světelnému znečištění

Připravila: Jana Olivová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Pavlína Jáchimová, AV ČR

Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů