Pátek, 29. března 2024

Dokážeme odhadnout nebezpečnost hada?

Ve společné studii se tým vědců z Univerzity Karlovy a ze Státní univerzity v Baku zaměřil na vnímání strachu z hadů.

Dokážeme odhadnout nebezpečnost hada?

Jde o jedno z témat, které je na naší univerzitě zkoumáno dlouhodobě, a výsledky jsou opravdu zajímavé.

V České republice žije pouze pět druhů hadů, přičemž čtyři druhy jsou neškodné užovky. Jediným jedovatým druhem České republiky je zmije obecná (Vipera berus, obr. 1B), jejíž jed však pro zdravého dospělého člověka není nebezpečný. Naopak v Ázerbájdžánu žije celkem 32 druhů evropských hadůvčetně těch vůbec nejnebezpečnějších. A tak zatímco v Česku za poslední čtvrtstoletí nebylo zaznamenáno žádné úmrtí v důsledku uštknutí, v Ázerbájdžánu byla jen v roce 2016 zmije levantská(Macrovipera lebetina, obr. 1C) zodpovědná za více než sto vážných uštknutí, z toho jedno bylo smrtelné. Dalo by se tak předpokládat, že strach z hadů i celkový postoj k nim se bude v obou zemích značně lišit.

Úkolem respondentů bylo seřadit 36 kartiček s fotografiemi hadů podle míry strachu, který v nich zobrazený had vzbuzoval. Je zajímavé, že hodnocení Čechů i Ázerbájdžánců byla značně podobná, přestože v Česku žije méně hadů, člověk na ně může narazit méně často a představují menší nebezpečí.

Prezentované druhy se podle míry strachu, který v člověku vyvolají, poměrně hezky rozdělily do dvou výrazných skupin na základě tvaru těla - typ zmije a typ užovka. Typ zmije je charakteristický kratším, silnějším tělem, trojúhelníkovitou, širokou hlavou, velkýma očima a spíš tmavým zbarvením. Typ užovkanaopak zastupují dlouzí a tencí hadi s oblou hlavou. Mezi typ užovka ale byla řazena i kobra egyptská (Naja haje), která, pokud není ve své typické výstražné pozici (obr. 1D), působí jako vcelku nenápadný had. Jako nejméně nebezpečný byl hodnocen slepák nažloutlý (Xerotyphlops vermicularis, obr. 1A), drobný, růžový had vzhledem připomínající slepýše anebo vzdáleně i žížalu.

biodiversity-georgia.net, B) https://www.pinterest.se, C) https://de.wikipedia.org/, D) http://www.macrografie.nl/" style="box-sizing: border-box; outline: 0px !important; color: rgb(43, 164, 219); transition: all 0.5s ease-in-out 0s;">alt: A) slepák nažloutlý (Xerotyphlops vermicularis), B) zmije obecná (Vipera berus), C) zmije levantská (Macrovipera lebetina), D) kobra egyptská (Naja haje) zdroje: A) <a target=biodiversity-georgia.net, B) https://www.pinterest.se, C) https://de.wikipedia.org/, D) http://www.macrografie.nl/" style="box-sizing: border-box; outline: 0px !important; border: 0px; vertical-align: middle; max-width: 100%; height: auto; opacity: 1; transition: all 0.5s ease-in-out 0s; border-radius: 5px; float: none; margin: 0px;" />A) slepák nažloutlý (Xerotyphlops vermicularis), B) zmije obecná (Vipera berus), C) zmije levantská (Macrovipera lebetina), D) kobra egyptská (Naja haje) zdroje: A) biodiversity-georgia.net, B) https://www.pinterest.se, C) https://de.wikipedia.org/, D) www.macrografie.nl

Jak ale toto hodnocení odpovídalo skutečné nebezpečnosti hadů? Poměrně přesné se ukázalo u zmijí, které skutečně patří mezi nebezpečné hady. Tyto druhy byly hodnoceny jako nebezpečné, a to dokonce i ty, které lidé v dané oblasti nikdy nemohli potkat. Zdá se tedy, že nebezpečnost zmijí dokáží lidé odhadnout snáze než nebezpečnost hadů z jiných skupin. Proč?

Důvodem může být velmi dlouhá společná evoluce předků člověka a zmijovitých hadů. Naši afričtí předci se během lovu a sběru museli s těmito hady poměrně často setkávat, a takováto setkání zřejmě nezřídka končila smrtí jedné ze zúčastněných stran. Možná se tak během evoluce vytvořil v mysli člověka jakýsi vrozený předobraz (prototyp) nebezpečné zmije, který nám ji pomůže rozpoznat, přestože jsme takového hada nikdy doopravdy neviděli.

Ostatně vyhrocený vztah mezi lidmi a hady můžeme vidět i dnes. V jihovýchodní Austrálii, kde je většina hadů smrtelně jedovatá, lidé zabijí každého třetího hada, na kterého narazí. Čtvrtina mužů filipínského domorodého kmene Agta Negritos zažila a přežila útok velkého hada škrtiče. Na druhou stranu jinde jsou hadi považováni za posvátné, jsou součástí tradiční medicíny nebo platí za kulinářskou delikatesu. Tak či tak, had byl, je a nejspíš stále bude pro člověka jedním z nejvýznamnějších živočichů.

Tato studie je společným výsledkem projektů Evy Landové, Markéty Janovcové a Petry Polákové.

Pokud byste si rádi také vyzkoušeli podobný úkol, podívejte se také na stránky https://www.krasazvirat.cz/.

Autor

Iveta Štolhoferová, Přírodověda populárně

Použité zdroje

Association Between Fear and Beauty Evaluation of Snakes: Cross-Cultural Findings; Eva Landová, Natavan Bakhshaliyeva, Markéta Janovcová, Šárka Peléšková, Mesma Suleymanova, Jakub Polák, Akif Guliev and Daniel Frynta; frontiers in Psychology; 2018

Článek byl přejat z rubriky Přírodověda populárně.

Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů