zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

V České republice dosud neznámé použití jaspisu jako kamenné suroviny v paleolitu

01.12.2018
Geologie
V České republice dosud neznámé použití jaspisu jako kamenné suroviny v paleolitu

Jaspis je chemickým složením kysličník křemičitý, neprůhledná směs chalcedonu a křemene, přičemž na jeho konkrétním zabarvení (žluté, hnědé, červené nebo zelené) se podílí příměsi železa, manganu a jiných prvků...

Nejčastěji se vyskytuje ve výlevných sopečných horninách, kde vzniká podobně jako jiné křemenné odrůdy v trhlinách vyvřelin, ale nachází se i na sekundárních nalezištích. Dříve byl řazen mezi polodrahokamy, což byly minerály, které nesplňovaly podmínky pro zařazení mezi drahokamy. Dnes se jaspis používá na levnější šperky. Běžně se v obchodech dají koupit tromlované jaspisy nejrůznějších barev pocházející z dovezené suroviny.

V přírodě se jaspis vyskytuje často. Kdysi byl vyhledávanou a ceněnou surovinou. Nechal ho sbírat Karel IV. Z nalezišť v Podkrkonoší pochází leštěné jaspisy zdobící kapli hradu Karlštejna. Známé je naleziště u Turnova na vrchu Kozákov, ve Votrubcově lomu na jihozápadní straně vrchu. V roce 1985 byly zásoby vytěžitelné jaspisové suroviny stanoveny na takřka 57 tun. Ta se však již netěžila, neboť celá lokalita Kozákov byla vyhlášena chráněným přírodním výtvorem.

Jaspisový hrot z Karolina

Na Moravě se jaspis vyskytuje v Boršově nedaleko Moravské Třebové, u Ostrožné Nové Vsi a na úpatí Bílých Karpat (v soustavě starých lomů na andezit nazývaných Modrá voda nedaleko Komně). Pro úplnost je nutno zmínit nálezy jaspisu na Přerovsku, zejména v okolí Dřevohostic. Jsou předmětem zájmu archeologů i geologů a jejich místní původ se nepodařilo prokázat. Z geologického hlediska zde nelze výskyt jaspisu vysvětlit. Nejspíše jde o importovanou kamennou surovinu.

Jaspisový hrot z Karolina

Jaspisy se rovněž nacházejí v moravskoslezské oblasti jako ledovcové souvky blízkého či neznámého původu, avšak jsou většinou malé, silně poznamenané transportem v ledovci. Nemají šperkovou kvalitu a nelze je použít jako ,,ozdobné kameny". I když se jaspis používal v pravěku jako kamenná surovina, z našeho území nebyly dosud nálezy pravěkých artefaktů z jaspisu známy. Kupříkladu publikace Drahé kameny v pravěku Moravy a Slezska od Ivana Mrázka (Moravské zemské muzeum, Brno 1996) jaspis v seznamu drahých kamenů uvádí, avšak nezmiňuje žádné nálezy pravěkých artefaktů zhotovených z jaspisu. Jeden významný archeologický nález - paleolitický hrot, byl dlouho považován za jaspisový. Jedná se o nález učiněný Jindřichem Wanklem, známým jako ,,otec moravské archeologie", v roce 1849. Při svých výzkumech v jeskyních Moravského krasu Wankel objevil lebku jeskynního medvěda se stopami poranění, pod níž ležel kamenný hrot. Byl považován za zhotovený z jaspisu a ještě dnes je v různých textech dostupných i na internetu Wanklův nález označován jako ,,jaspisový hrot". Ve skutečnosti byl ale zhotoven z radiolaritu, což je podobně jako jaspis také odrůda kysličníku křemičitého, avšak na rozdíl od jaspisu je radiolarit silicitem biogenního původu (vznikl ze schránek mřížovců - radiolarií).

Levalloiské hroty. Hrot z jaspisu nahoře

V archeologii je světově známá lokalita Fontmaure ve střední Francii. Z mnohobarevného jaspisu, který se tam nachází, byly především neandertálci po tisíciletí vyráběny kamenné nástroje, zbraně, ale také jiné předměty (amulety, skulptury). Na internetu k tomu lze získat mnoho informací. U nás však pravěké jaspisové artefakty představují zcela unikátní, dosud neznámé nálezy. A právě takové učinil archeolog Ladislav Jurášek v Karolínu (Kroměřížsko). Jedná se o dva jaspisové nálezy z paleolitu. Jeden představuje jádro s místní retuší (5,1 x 3,8 x 2,5 cm), druhý levalloiský hrot (5,5 x 3,8 x 0,8 cm). Původ jaspisu je obtížné určit s ohledem na značnou proměnlivost této odrůdy křemene. Určitým vodítkem by mohla být jeho hustota. Ta se u jaspisu pohybuje v poměrně širokém rozmezí od 2,58 do 2,91. Jaspis z okolí Dřevohostic má hustotu (stanoveno různými měřeními z většího množství materiálu) 2,55 - 2,65. Dva malé jaspisy z Karolína neumožnují přesnější stanovení hustoty. V případě jádra je hustota 2,63. Hustota jaspisu, z něhož byl zhotoven hrot, je cca 2, což lze vysvětlit silným zvětráním tenkého artefaktu, jímž jaspis ztratil čtvrtinu hmotnosti. Výrazná odlišnost jaspisového hrotu vynikne porovnáním s podobnými hroty z Karolína, jejichž kamennou surovinou je baltský pazourek a radiolarit.

Jaspis z okolí Dřevohostic

I když je jaspis, jak již uvedeno, velmi proměnlivý, jsou oba jaspisy z Karolína na první pohled odlišné od jaspisů, jaké se vyskytují na našich nalezištích. Vzhledem se shodují s jaspisy nacházenými na Přerovsku v okolí Dřevohostic. Jejich původ dosud odhalen nebyl. Příležitost pro ty, kteří by chtěli přispět k objasnění této (nejen) geologické záhady.

Autor: Aleš Uhlíř

Foto: autor

Jaspis z okolí Dřevohostic

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí