zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Původní skladba lesů na Šumavě a v Bavorském lese

25.01.2019
Chráněná území
Les
Původní skladba lesů na Šumavě a v Bavorském lese

Obnova původní skladby lesů na Šumavě a v Bavorském lese se řídí podle map přírodní potenciální vegetace, které nezahrnují jejich dlouhodobou dynamiku. A výzkumy ukazují, že minulost byla poněkud jiná, než se dnes domníváme...

Pylové diagramy nám dávají informaci o tom, jak se dlouhodobě vyvíjela vegetace na určitém území. První diagram ze Šumavy a Bavorského lesa byl publikován v roce 1927 a představoval jeden z prvních kvalitativních pohledů na vývoj vegetace v této oblasti. Dnes existují kvantitativní modely rekonstrukce vegetace založené na pylových nálezech, které jsou už metodologicky pokročilé a představují základ pro konzervační ekologii a ekologii obnovy vegetace.

Dlouhodobou dynamiku skladby lesa se jala zkoumat rovněž skupina vědců z katedry botaniky PřF UK, Botanického ústavu AV ČR, České zemědělské univerzity a jejich kolegů z Velké Británie a Švýcarska.

alt: Rachelsee, foto Petr ZnachorRachelsee, foto Petr Znachor

Vědci se zaměřili na dynamiku druhové skladby lesa ve vysokých (nad 900 m) a středních polohách (700 - 900 m) během holocénu, tzn. asi posledních deseti tisíc let. K rekonstrukci minulé vegetace využili model, který zahrnuje proměnné jako míru produkce pylu jednotlivými typy rostlin, kapacitu šíření pylu a faktory, které jeho šíření ovlivňují - velikost a typ sedimentační nádrže. Kromě toho použili i data o pylovém spadu. Nově analyzovaná pylová data pocházela z Prášilského jezera a Rachelsee, doplněná o data z již dříve zkoumaných rašelinišť a jezer.

alt: Prášilské jezero, foto Petr ZnachorPrášilské jezero, foto Petr Znachor

Výsledky studie ukázaly, že v dané lokalitě ve středních polohách, kde byla dosud předpokládána převaha buku a jedle, dominoval smrk, a to po celý holocén. Buk a jedle byly zastoupeny nejhojněji asi před 2000 lety a to společnými 37 %, zatímco smrk byl zastoupen ze 40 %. V současnosti tamní management cílí na bukový les se smrkem jako druhotnou dřevinou. Autoři navrhují, že by v lesním porostu středních poloh měl být smrk zastoupen ze 45 %. Zároveň zdůrazňují možný vliv klimatické změny, která by mohla způsobit budoucí zmenšení areálu výskytu smrku, a proto by se měly již teď podstoupit kroky k jeho ochraně.

Doufejme, že paleoekologický výzkum nebude nadále konzervačními ekology přehlížen jako dosud, ale bude zohledňován v managementu významných přírodních lokalit jako je i Šumava a Bavorský les.

Použité zdroje

Článek byl přejat z rubriky Přírodověda populárně.

Carter VA, Chiverrell RC, Clear JL, Kuosmanen N, Moravcová A, Svoboda M, Svobodová-Svitavská H, van Leeuwen JFN, van der Knaap WO and Kuneš P (2018) Quantitative Palynology Informing Conservation Ecology in the Bohemian/Bavarian Forests of Central Europe. Front. Plant Sci. 8:2268. doi: 10.3389/fpls.2017.02268

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí