zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Předsedkyně na turné: zemětřesení, geomagnetické pole i horniny s příběhem

16.02.2019
Geologie
Předsedkyně na turné: zemětřesení, geomagnetické pole i horniny s příběhem

 Jak dlouho trvá, než vědci v Česku zaznamenají seismický signál zemětřesení z Tichého oceánu? Jak se mění geomagnetické pole? A jakou rychlostí se pohybují litosférické desky?

To všechno zkoumají v Geofyzikálním ústavu, který si na svém turné po jednotlivých pracovištích prohlédla předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.

Nachází se na pražském Spořilově, v lokalitě, která kdysi bývala sokolským cvičištěm. Dnes v areálu sídlí ještě dva další akademické ústavy: odborníci na fyziku atmosféry a astronomové. ,,Astronomové vidí ve vesmíru do obrovských vzdáleností, my nevidíme ani to, co je jen několik metrů pod námi," říká ředitel ústavu Aleš Špičák.

Monumentální dílo rakouského kartografa

Prohlídka ústavu pokračovala po diskusi v ředitelně poněkud netypicky, uměním. V přednáškovém sále členové vedení Akademie věd obdivovali monumentální obraz Záliv smrti, více než pětimetrové plátno, které na sklonku 19. století namaloval Julius Payer, věhlasný rakouský kartograf, rodák z Teplic. Dílo sugestivně vyobrazuje tragickou polární expedici Johna Franklina a právem patří k magnetům ústavu. Obraz, na který se jezdí dívat návštěvníci z celého světa, však byl do 60. let ,,navinutý jako cívka na hřídeli" ve skladišti Státní galerie, protože ,,se nikam nevešel". Tak na to alespoň vzpomínal profesor Miloš Pick, ředitel ústavu v letech 1960-69. Zasloužil se o to, aby Payerův obraz vystřídal dílo nazvané ,,Politizující rolník", na kterém si rolník na traktoru četl Rudé právo. V přednáškovém sále jsou v těchto dnech k vidění i ukázky historických seismometrů z počátku 20. století jako součást výstavy ke sto desátému výročí seismických pozorování na území Čech.

Vedení Akademie věd obdivuje Payerův obraz Záliv smrti, druhý zleva ředitel ústavu Aleš Špičák

Stanice ve zlaté štole

Geofyzici již od roku 1920, kdy byl založen Státní ústav geofyzikální, provozují na zdejším území síť geofyzikálních observatoří. Na rozdíl od dřívějších dob, kdy se fyzikální děje zaznamenávaly v temné komoře na fotografický papír a jednou denně zdlouhavě vyvolávaly, dnes záznam putuje do počítače online a výzkumníci mají navíc přístup i k observatořím a databázím v v zahraničí. Geofyzikální ústav zajišťuje mimo jiné seismická pozorování a sledování geomagnetického pole na území České republiky na řadě observatoří, z nichž nejdůležitější jsou geomagnetická observatoř Budkov u Prachatic a seismická stanice v údolí Zlatého potoka u Kašperských Hor. Ta se nachází v prostorách štoly po středověké těžbě zlata a vzhledem k unikátním podmínkám patří k nejcitlivějším na světě.

,,V posledních letech tam navíc provozujeme muzeum seismologie a pořádáme exkurze a přednášky pro veřejnost," říká ředitel Špičák, který představil i úspěšnou virtuální novinku ústavu. Jedná se o aplikaci do mobilních telefonů SeisLok, která je ke stažení zdarma a informuje o aktuálních zemětřeseních v západních Čechách. Ty i v jinak ,,klidném" Česku patří k poměrně živým oblastem, ostatně letos v květnu tam zaznamenali otřesy o síle (magnitudě) 4.

Seismolog Jan Zedník

Díky moderním technologiím se však čeští vědci prakticky okamžitě dozví i o jakémkoli seismickém jevu na světě - v okamžiku naší návštěvy jim počítače zrovna lehce ,,rozvibrovaly" otřesy v Indii. ,,Rychlost šíření těchto signálů zemí je zhruba deset kilometrů za sekundu, takže když se něco stane v Indii, na naše observatoře signál dorazí za deset minut," říká seismolog Jan Zedník. Právě oblast Tibetské náhorní roviny patří podle Zedníka mezi seismologicky nejaktivnější, litosférické desky se tam posouvají rychlostí několika centimetrů za rok.

Polární záře nad Českem?

Kromě toho dochází i k jiným podstatným jevům v zemském tělese. ,,Například pokles intenzity geomagnetického pole v polárních oblastech v průběhu několika posledních desetiletí se často interpretuje jako možný počátek jeho inverze," říká vedoucí oddělení geomagnetiky Eduard Petrovský s tím, že poslední inverze byla před zhruba 780 tisíci lety. Pokles ochranného geomagnetického štítu kolem Země může způsobit vyšší intenzitu kosmického záření, které dopadá na zemský povrch. ,,Nicméně tento jev nenastane za den ani za sto let, ale je možné, že v daleké budoucnosti budou nad naší oblastí polární záře," dodává Petrovský."

Martin Staněk si sám zpracovává vzorky z horninových bloků a s pomocí ultrazvuku detekuje mikrotrhliny

V laboratoři mechanických vlastností hornin pak návštěvě Martin Staněk dokázal, že vědec v tomto oboru je často i šikovný řemeslník: sám si nejprve diamantovým vrtákem a posléze různými brusnými nástroji připravuje dokonale kulové vzorky z horninových bloků, na kterých pak s pomocí ultrazvuku zjišťuje přítomnost a orientaci mikrotrhlin. Využití má tato metoda při posuzování propustnosti horninového prostředí - málo propustné horniny jsou vhodné pro úložiště nebezpečného odpadu, dobře propustné horniny tvoří rezervoáry ropných ložisek.

Ředitel Geofyzikálního ústavu Aleš Špičák představuje Geopark s horninovými vzorky

Poté se návštěva vydala z laboratoří do slunečného zimního dne a ředitel Špičák jí ukázal nefunkční místo, kde by rád nechal postavit nový pavilon, který by sloužil všem třem areálovým ústavům. Poslední zastávkou byl Geopark, který shromažďuje více než 30 horninových vzorků a je stále otevřený veřejnosti. ,,Všechny kameny, které tu máme, jsou kameny s příběhem," říká ředitel Špičák a ukazuje na fascinující pískové vulkány z lomu Krákorka u Náchoda, které vznikly z kráterů písku a vody na povrchu pouště, nebo čeřiny v jezírku mezi písečnými dunami. Obojí pochází z druhohor. ,,Dnes se takové desky velmi draze prodávají jako dlažba do reprezentačních prostor," dodává Špičák.

Na titulní fotografii předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová (vpravo) a členka Akademické rady Lenka Vostrá

Související články:

Ve Filosofickém ústavu se zabývají etikou, Komenským i rukopisy Patočky

Předsedkyně na návštěvě Wichterleho mrakodrapu

Praha, metropole světové matematiky

Připravila: Alice Horáčková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí