zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

SÚJB: V některých potravinách je stále cesium z Černobylu

13.03.2019
Atomová energie
Šlendryján
Zdraví
SÚJB: V některých potravinách je stále cesium z Černobylu

V některých monitorovaných potravinách je stále nezanedbatelné množství cesia Cs-137 z takzvaného počernobylského spadu, který byl v 80. letech 20. století způsoben havárií Jaderné elektrárny Černobyl. Na webu to uvedl Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) s tím, že jde především o zvěřinu, houby a lesní plody. Předsedkyně úřadu Dana Drábová ČTK řekla, že v množství v potravinách není v žádném případě zdravotně závadné. Cesium se podle ní bude rozkládat ještě několik desítek let.

"Je to běžný jev, který tu ještě nějakou dobu bude," uvedla Drábová. "Teď momentálně jsme na polovině aktivit cesia, od havárie v Černobylu to letos bude 33 let. Za dalších 30 let to bude čtvrtina a tak dále," doplnila. Úřad připomněl, že například kančí maso s hodnotami nad 1250 Bq/kg (Becquerelů na kilogram) by se nemělo dostat do obchodní sítě.

Loni bylo v ČR ze 157 změřených vzorků podle něj takových vzorků 35, maximální hodnota byla 11.987 Bq/kg ve vzorku z okolí Horní Stropnice na Českobudějovicku. Průměr byl 890 Bq/kg, uvedl SÚJB. Drábová podotkla, že stanovené množství je otázkou optimalizace, jaké maso chceme prodávat, byť existuje jiné. Rozhodně podle ní ale neodděluje bezpečné maso od nebezpečného. "Pro dosažení ročního limitu pro obyvatelstvo by bylo nutné zkonzumovat asi 86 kilogramů takového masa," dodal SÚJB na webu.

SÚJB a Státní ústav radiační ochrany každoročně sledují obsah radionuklidů v těle obyvatel ČR. Provádí celotělové měření jedinců z vybrané skupiny osob (asi 30 mužů a žen ročně) a měří také aktivitu cesia v moči jedinců z další vybrané skupiny osob (asi 70 mužů a žen ročně). Naměřené hodnoty pravidelně klesají, jsou navíc velmi nízké.

Státní veterinární správa (SVS) předloni uvedla, že téměř polovina odlovených divočáků ze Šumavy stále vykazuje nadlimitní hladiny radioaktivity. Divočáci jsou podle ní radioaktivní kvůli tomu, že žerou podzemní houbu jelenku obecnou, která má schopnost fixovat radioaktivitu z půdy. Radioaktivita se na Šumavu dostala právě po havárii v Černobylu, dodala SVS.

Radioaktivní potrava může pro člověka znamenat nebezpečí vzniku rakoviny. O riziku lze však podle odborníků mluvit až tehdy, kdyby někdo snědl desítky kilogramů kontaminovaného masa za rok. Množství radioaktivních látek v mase lze snížit i způsobem jeho úpravy. Při vaření v tlakovém hrnci se sníží na polovinu, při opakovaném nakládání do láku až o 70 procent. Jelenku obecnou člověk v půdě najde stěží, prasata ji však vyryjí.

Exploze zničila reaktor Černobylské jaderné elektrárny na Ukrajině 26. dubna 1986. Podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) se přitom do ovzduší dostalo přibližně 400krát více radioaktivního spadu než z atomové bomby svržené v roce 1945 na Hirošimu. Radioaktivní mrak se tehdy podle vědců natřikrát přenesl nad Evropou.

Následně nebylo jasné, jak moc je okolí Černobylu kontaminované, a tak úřady vyhlásily kolem zničeného reaktoru třicetikilometrové zakázané pásmo. Lidé tam dodnes nesmějí žít, nicméně pro turistiku je už oblast otevřená.

Zdroj: ČTK

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí