Studenti budou v květnu znovu stávkovat za ochranu klimatu

Studenti budou 3. a 24. května opět stávkovat v českých ulicích za lepší ochranu klimatu a snižování emisí. Politici podle nich dostatečně nejednají. Druhá ze stávek bude mezinárodní. Na dnešní tiskové konferenci to uvedli zástupci iniciativy Fridays For Future. Do května se ještě uskuteční k tomuto tématu lokální akce, například přednášky, workshopy či otevřená setkání.

Před zhruba dvěma týdny se tisíce studentů ve více než v 15 městech v Česku zapojily do celosvětové stávky za důslednější ochranu klimatu a snižování emisí. Chtěly, aby politici začali o ochraně klimatu jednat. Vláda prostřednictvím ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) informovala Sněmovnu o svém postoji ke změně klimatu ve středu 27. března. Z jednání ale podle studentky Anny Mezgerové nevyplynulo nic konkrétního.

Podle další studentky Anny Loszi při středečním jednání po zahájení bodu o změnách klimatu polovina poslanců opustila sál a druhá nedávala pozor. "Do debaty se zapojilo zhruba deset poslanců. Někteří byli proti, někteří nám vyjádřili podporu, ale obecně tam panovala atmosféra nezájmu vůči tomuto tématu. Viděli jsme vážně snahu o tom, aby se změna klimatu brala jako vážná věc, jen od několika poslanců," uvedla.

Několik politiků studenty požádalo o schůzku, zatím se ale žádné jednání neuskutečnilo. "Každopádně se s politiky a političkami plánujeme v omezené míře scházet," řekl Petr Doubravský. Podle Anny Loszi budou studenti jednat například s pražským magistrátem. Chtějí ale, aby se politici scházeli zejména s vědci a klimatickou krizi řešili s nimi.

Kolik měst se v květnu do stávek zapojí, zástupci hnutí zatím neví. Očekávají ale, že minimálně se zapojí téměř veškerá města, v nichž se demonstrace konaly 15. března. Kromě Prahy to bylo například Brno, Liberec, Plzeň, České Budějovice nebo Karlovy Vary.

Podle studentů je zásadní, aby politici přestali ignorovat změny klimatu a začali prosazovat aktivní opatření. Za problémy v ČR považují například prolomení limitů těžby, emisní výjimky pro uhelné elektrárny nebo neudržitelné nakládání se zemědělskou půdou. Stát podle nich investuje z převážné většiny do fosilního průmyslu místo do čistých zdrojů energie a nesnaží se plnit závazky vyplývající z pařížské dohody.