Vědci: Česko přispívá k vymírání živočichů zastavováním divočiny

Česko přispívá k vymírání živočišných druhů zastavováním bezzásahových ploch v přírodě a ničí si divočinu, ze které má užitek. V rozhovoru pro ČTK to řekl Pavel Kindlmann z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky (AV ČR). Reagoval tak na výsledky zprávy o stavu světových ekosystémů, kterou dnes vydala Mezivládní platforma pro biodiverzitu a ekosystémové služby (IPBES) při Organizaci spojených národů (OSN). Kindlmann patří mezi její hlavní autory. Světu podle nich hrozí vymření jednoho milionu živočišných druhů. Podle AV ČR na zprávě čítající 1800 stránek pracovalo tři roky 145 odborníků z 50 zemí, vyžili příspěvky dalších 310 vědců a desítek tisíc odborných článků.

"Dochází k drastickému vymírání druhů, které nemá za milion let obdoby. Pokud se něco neprovede, je ohroženo milion druhů živočichů ze zhruba osmi milionů," řekl Kindlmann. Podle něj vymřou druhy, které jsou už dnes vzácné a zůstanou hlavně živočichové, které pro člověka nemají velký význam. Na zemi zůstanou hlavně myši, potkani, komáři a podobně.

Vymření druhů ovlivní podle vědců také kvalitu lidského života. "Asi čtvrtina léčiv pochází nějakým způsobem z přírody. Sedmdesát procent léků, které slouží na rakovinu, jsou buď v přírodě nebo tam mají základ," řekl Kindlmann. Dalším důsledkem by, jak tvrdí Kindlmann, mohla být ztráta úrody. "Potřebujeme například jablka. Ale aby plodila, potřebujeme opylovače. Jestliže nebudou ti, nebude úroda," dodal.

Hlavním z pěti důvodů, které jsou odpovědny za úbytek biodiverzity, je podle zprávy ztráta přirozených stanovišť živočichů. Lidé podle zprávy drasticky redukují místa, která nebyla ovlivněna člověkem a přírodní procesy tam probíhaly přirozeně. Podle Kindlmanna tato stanoviště lidem zdánlivě nepřináší peníze, tudíž existuje snaha přeměnit je například na pozemky pro rodinné domy. "Třeba obce na Šumavě neustále křičí po větším rozvoji a chtějí se více roztáhnout po divočině. A neuvědomují si, že díky ní mají své bohatství. Když se tam budou stále víc tlačit, tak divočinu zničí a přestanou být atraktivní," řekl.

Jednou z důležitých věcí, jak situaci zlepšit, je podle Kindlmanna environmentální výchova, aby lidé neničili divočinu, ze které mají užitek. Aby zachovali bezzásahová území a vzdali se vstupu do nich ve prospěch přírody.

Dalším způsobem jsou podle vědců lepší daňové systémy a dotace. Fungovat by podle Kindlmanna mohl například společný fond obcí na opravu přírody. "Jako máte v paneláku fond oprav, do kterého člověk povinně přispívá každý měsíc na opravu domu, jinak se rozpadne, tak by obce povinně dávaly určité procento z příjmů na opravu divočiny," vysvětlil Kindlmann.

Zpráva bude podle AV ČR vodítkem pro inovaci environmentální politiky ve více než 130 zemích. "Musí se rozšířit povědomí o zprávě, aby si lidé uvědomili, že to není legrace. Budeme muset honbu za penězi nahradit honbou za přežitím přírody, pro který ona nepotřebuje nás, ale my ji k přežití ano," dodal Kindlmann.

Barbora Doleželová