Čeští výzkumníci budou řešit bioosiva pohanky nebo pšenice

Čeští vědci a firmy se zapojí do pětiletého projektu Ecobreed financovaného z evropského programu Horizont 2020 za zhruba 150 milionů korun (5,8 milionu eur). Náklady v ČR budou kolem 12,9 milionu korun (půl milionu eur). Dnes to uvedla řešitelka projektu z Výzkumného ústavu rostlinné výroby Dagmar Janovská. Budou zkoumat mimo jiné metody šlechtění bioosiv, zaměří se na pohanku, brambory, pšenici a sóju. Biozemědělci můžou ve své produkci využívat bioosiva, pokud chtějí použít konvenční osivo, musí požádat Ústřední kontrolní zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) o výjimku.

V současnosti mají ekologičtí zemědělci podle ředitele Sekce rostlinné výroby ÚKZÚZ Jiřího Urbana v ČR na základě výjimek povoleno mít necelou polovinu bioprodukce vytvářenou za pomoci konvenčních osiv. Bioosivo se na rozdíl od konvenčního nesmí chemicky ošetřovat.

Například loni ÚKZUZ obdržel 1462 žádostí o výjimku, aby ekologičtí zemědělci mohli použít konvenční osivo, v 95 procentech ji udělil. Nový projekt, do kterého je zapojeno kromě ČR dalších 14 nejenom evropských států, by měl pomoci zajistit bioosiva, která by mohli biozemědělci používat. Současný systém udělování výjimek by měl podle nového evropského nařízení, které začne platit za dva roky, skončit k roku 2035. Od té doby nebude možné využívat konvenční nemořené osivo k ekologické produkci, nebo se výjimky výrazně omezí.

Ecobreed by měl rozvíjet metody šlechtění, výsledkem by měly být nové odrůdy se zvýšenou odolností proti stresu, s lepším využíváním živin a vyšší kvalitou. Janovská ale neočekává, že by se nové odrůdy objevily na trhu, i pokud projekt dopadne zdárně, už za pět let, šlechtění je podle ní běh na dlouhou trať, zemědělci by je tak mohli využívat zhruba pět let po skončení projektu. V projektu se počítá se spoluprací se šlechtiteli, ale i se zemědělci.

Pšenice byla vybraná, protože je jednou z nejčastěji ekologicky pěstovanou plodinou, brambory pak nejčastější okopaninou, sója by mohla zvýšit místní produkci bílkovinných plodin bez genetické modifikace, pohanka pak má nutriční přínosy, například je bezlepková. Podle Janovské je mezi plodinami "Popelkou, kterou je třeba podpořit".

Počet ekologicky hospodařících zemědělců se v Česku od roku 2017 zvýšil průměrně o 13,5 procenta na 4725. Nejvíce jich přibylo ve Středočeském a Jihomoravském kraji, a to o téměř o 23 procent. Díky tomu jsou ceny biopotravin schopny konkurovat běžnému zboží, uvedl v květnu Svaz ekologických zemědělců (PRO-BIO).

Česká spotřeba biopotravin předloni vzrostla o 30,5 procenta, spotřebitelé si koupili zboží za 3,33 miliardy Kč. Nárůst byl nejvyšší od roku 2008, uvedlo ministerstvo zemědělství, které tyto údaje zjistilo z dotazníkového šetření mezi výrobci a distributory biopotravin. V Evropě předloni rostla spotřeba biopotravin o 10,5 procenta.