Dění ve světě vidí Češi negativně v ekologii, kladně v ekonomice

Situaci ve světě vidí lidé v Česku nejhůře v řešení problémů v ekologii, negativně ho hodnotí více než 40 procent z nich. Spíše nepříznivě Češi nahlížejí také na řešení konfliktů nebo bezpečnost. Naopak relativně pozitivně lidé hodnotí světovou ekonomiku či mezinárodní vztahy. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), kterého se mezi 8. a 17. červnem zúčastnilo 1024 lidí.

Za spíše špatné nebo velmi špatné považuje řešení problémů týkajících se životního prostředí 43 procent lidí. Pouze šestina Čechů hodnotí situaci pozitivně, u řešení konfliktů a bezpečnosti je to zhruba pětina. Mezinárodní vztahy ve světě považuje za dobré třetina lidí, ekonomiku 43 procent. Zhruba šestina respondentů považuje globální ekonomickou situaci za spíše nebo velmi špatnou. Ostatní lidé se vyjádřili ve smyslu "ani dobrá, ani špatná", případně uvedli, že nevědí.

"Lidé od 60 let výše poněkud skeptičtěji hodnotí situaci z hlediska mezinárodních vztahů a řešení konfliktů. Ve všech oblastech situaci hůře hodnotí ti, kdo považují životní úroveň své domácnosti za špatnou, lidé s dobrou životní úrovní pak významně lépe hodnotí situaci ve světě, pokud jde o ekonomiku a rovněž o bezpečnost," uvedlo CVVM. Členění podle politických preferencí se promítlo jen v hodnocení ekonomické situace, příznivěji o ní smýšlejí pravicoví voliči.

Co se týče vlivu vybraných aktérů na vývoj politické a bezpečnostní situace ve světě, příznivěji respondenti hodnotí vliv nadnárodních organizací nebo struktur než působení států. Působení OSN považuje za pozitivní 37 procent lidí, vliv Evropské unie 36 procent a působení NATO 35 procent Čechů. Z vybrané šestice zemí dopadlo nejlépe Německo (31 procent), nejhůře Čína, jejíž vliv považuje za pozitivní jen desetina dotázaných, téměř polovina naopak za nepříznivý. Podobně je na tom Rusko.

V otázce působení aktérů na vývoj světové ekonomické situace lidé nejčastěji pozitivně hodnotili Německo, a to ze 47 procent. Následovaly Evropská unie (44 procent) a Francie (34 procent). Na chvostu se umístilo Rusko, které 17 procent lidí hodnotilo pozitivně, 35 procent negativně.

"S výjimkou Číny a Ruska se hodnocení vždy zlepšuje při posunu ve směru od levice k pravici na pravolevé škále politické orientace. V případě Ruska je tomu naopak, tj. hodnocení se zlepšuje při posunu od pravice k levici. Z hlediska věku s jeho poklesem se zlepšuje hodnocení v případě EU, USA a Francie. Muži poněkud více než ženy pozitivně hodnotí působení Německa," napsalo CVVM.