zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

CITES kvůli kritickému vymírání zpřísní podmínky mezinárodního obchodu s ohroženými druhy

05.09.2019
Příroda
Šlendryján
CITES kvůli kritickému vymírání zpřísní podmínky mezinárodního obchodu s ohroženými druhy

Mezinárodní úmluva CITES se po 18. konferenci v Ženevě (17. až 28. srpna 2019) rozšíří o další druhy živočichů i rostlin. Projednáno bylo celkem 57 návrhů na zařazení druhů v přílohách CITES. Delegáti ze 169 států světa se věnovali i úpravám naplňování cílů úmluvy včetně opatření k zefektivnění boje s nelegálním obchodem. Za ČR vystoupili odborníci z Ministerstva životního prostředí, Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a České inspekce životního prostředí.

Předmětem jednání o zpřísnění ochrany byla pestrá škála druhů od komerčně využívaných mořských druhů paryb, přes obojživelníky a plazy odebírané z volné přírody především pro obchod s domácími mazlíčky (tzv. pet trade), charismatické druhy savců až po vzácné druhy dřevin.

Žirafy a tlustokožci pod ochranou
Jedním ze základních úspěchů konference iniciovaných Českou republikou je zařazení kdysi naprosto běžné a dnes globálně ohrožené žirafy (Giraffa camelopardalis) do přílohy II k CITES. Z africké savany zmizelo za poslední tři desetiletí téměř 40 procent těchto ikonických velkých savců, je proto na místě mezinárodní obchod se žirafami, jejich trofejemi, masem, kůží nebo dalšími výrobky z nich monitorovat a regulovat. S ohledem na stále vysokou úroveň pytláctví slonů a nosorožců a nelegálního obchodu se slonovinou a nosorožčími rohy, který byl zaznamenán i v ČR, nebyly schváleny návrhy některých jihoafrických států na zmírnění podmínek mezinárodního obchodu s těmito komoditami. I nadále tak bude platit zákaz vývozu slonů z Afriky do lidské péče s výjimkou záchranných chovů, které prospějí jejich in situ ochraně.

Ochrana mořských druhů
Na návrh EU a dalších států bylo do přílohy II k CITES nově zařazeno 18 druhů paryb zahrnujících např. žraloka mako (Isurus oxyrinchus), žraloka východního (Isurus paucus), rejnoky pilohřbety (Glaucostegus spp.) či kytarovce (Rhinidae spp.), u nichž došlo ke značnému úbytku populací v mořích kvůli lovu pro maso a především ploutve. Do stejné přílohy CITES byly nově zahrnuty i 3 druhy sumýšů (Holothuria spp.) ohrožené nadměrným rybolovem, které jsou po vysušení prodávány jako delikatesa nebo se využívají pro biomedicínské účely či kosmetiku.

Méně exotických mazlíčků
Jednání se zaměřila i na druhy využívané pro pet trade. Z nich do přílohy I k CITES, tedy mezi druhy přímo ohrožené vyhynutím, u nichž je mezinárodní obchod s jedinci z volné přírody úplně zakázán, byly nově zařazeny například vydra malá (Aonyx cinerea), vydra hladkosrstá (Lutrogale perspicillata), z ptáků jeřáb paví (Balearica pavonina), z plazů chovaných i v ČR např. želva hvězdnatá (Geochelone elegans) a želva skalní (Malacochersus tornieri). Kvůli obchodu s domácími mazlíčky se rozšíří i příloha II k CITES, a to o gekona obrovského (Gecko gecko), gekončíky (Goniurosaurus spp.) a z obojživelníků pačolky (Paramesotriton spp.) a trnočolky (Tylototriton spp.). Regulace mezinárodního obchodu s těmito obojživelníky je významná i pro ochranu evropské populace mloka skrvnitého před tzv. mločí chytridiomykózou, kterou asijští čolci často přenášejí.

Konference naopak snížila administrativní zátěž tam, kde byla nadbytečná, tj. z regulace při vydávání povolení CITES vyňala hudební nástroje a jejich příslušenství s obsahem dřeva z vzácných dřevin druhů palisandru (Dalbergia spp.) a bubinga (Guibourtia spp.).

Tygří DNA proti pašerákům
Z celé řady usnesení přijatých na konferenci k různým skupinám ohrožených druhů rostlin a živočichů byla pro ČR i vzhledem k nedávno odhaleným významným případům nelegálního obchodu s tygry zásadní problematika asijských velkých kočkovitých šelem. Delegaci ČR se prostřednictvím EU povedlo prosadit usnesení konference, které doporučuje ostatním státům, aby posílaly do ČR vzorky ze živých tygrů, včetně zabavených exemplářů či produktů s podezřením na obsah tygří DNA, které budou následně využity v genetickém projektu TigrisID. Tento projekt se snaží vyvinout kriminologické metody umožňující účinnější boj s nelegálním obchodem s tygry a produkty z nich.

Schválené změny v přílohách CITES a přijatých usneseních konference začnou platit 90 dní po jejich přijetí. Příští vrcholné jednání vlád a EU o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy fauny a flóry se uskuteční v roce 2022 ve středoamerické Kostarice. Další informace o průběhu a výsledcích konference lze nalézt na stránkách úmluvy CITES.

Zdroj: MŽP

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
31
10. 2019
31.10.2019 - Seminář, školení
Praha, Konferenční centrum VŠCHT, Kolej Sázava
5
11. 2019
5.11.2019 - Seminář, školení
Brno, Kongresové centrum BVV
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí