Německo schválilo klimatická opatření, demonstrovaly statisíce

Německá vláda dnes schválila balíček opatření k ochraně ovzduší a snížení emisí oxidu uhličitého (CO2). Kompromis, jehož naplnění přijde na 50 miliard eur (1,3 bilionu Kč) do roku 2023, má spolkové republice pomoci dosáhnout klimatických cílů pro rok 2030. Opozice, aktivisté i někteří odborníci ho ale kritizují. Za důslednější boj proti změnám klimatu po celém Německu demonstrovaly statisíce lidí.

Klimatický balíček, o němž od čtvrtečního večera strany vládní koalice - CDU, CSU a SPD - jednaly zhruba 19 hodin v kuse, počítá v první řadě se zpoplatněním oxidu uhličitého vyprodukovaného v oblastech dopravy a bydlení. Systém národních emisních povolenek se bude rozbíhat postupně od roku 2021, plně funkční - i když stále ještě s omezením minimální a maximální ceny - má být od roku 2026. Zpoplatnění CO2 povede ke zvyšování cen benzínu, nafty, zemního plynu i topných olejů.

Klesat od roku 2021 z rozhodnutí takzvaného klimatického kabinetu, jehož součástí je kancléřka Angela Merkelová (CDU) a někteří další ministři, naopak budou ceny elektřiny. Už o rok dříve půjdou dolů ceny v dálkové železniční dopravě, kde se DPH sníží z 19 na sedm procent. Zdraží naproti tomu lety startující v Německu. Balíček dále počítá se zvýšenou podporou elektromobilů, pro které se má do roku 2030 vybudovat milion veřejně přístupných dobíjecích míst, nebo s většími investicemi do zateplení domů a výměny starých topení. Podíl obnovitelných zdrojů energie má stoupnout ze současných 44 na 65 procent.

Merkelová, podle níž dnes Německo nežije udržitelně, plány považuje za dobrý základ pro dosažení cíle pro rok 2030, kterým je snížení emisí skleníkových plynů o 55 procent ve srovnání s rokem 1990. Garancí, že se cíle na rozdíl od těch pro rok 2020 povede naplnit, je podle kancléřky mechanismus pravidelných kontrol pokroku.

Ekologičtí aktivisté to tak ale nevidí. Globální hnutí Fridays for Future (Pátky pro budoucnost) hovoří o skandálu a kritizuje, že se dopředu neposunul termín odklonu od uhelné energetiky plánovaný na rok 2038 i to, že cena za tunu CO2 je příliš nízká. Profesor klimatických změn na univerzitě v nizozemském Wageningenu Niklas Höhne má zase za to, že by Německo mělo upravit své emisní cíle jako takové a usilovat o redukci na úrovni 65 až 70 procent do roku 2030. Kritika balíčku se ozývá i ze strany opozice.

Přání důslednější ochrany klimatu na demonstracích po celé zemi daly najevo statisíce lidí. V Berlíně jich podle pořadatelů bylo na 80.000, v Hamburku a Mnichově podle policie kolem 70.000, respektive 40.000. Protestovalo se i na stovkách dalších míst. Průzkum veřejného mínění pro televizi ARD ukázal, že zhruba dvě třetiny Němců dávají přednost ochraně klimatu před hospodářským růstem.

Aby spolková republika splnila své klimatické cíle pro rok 2030, potřebuje se ze současných zhruba 866 milionů tun emisí skleníkových plynů ročně dostat na 563 milionů tun. Nejvíce musí zapracovat na sektoru dopravy, v němž je množství emisí dodnes prakticky stejné jako v roce 1990.

Martin Weiser