Lidé neví, kam odnášet použité plechovky, kontejnerů málo

Zhruba 68 procent Čechů nemá možnost vynášet použité hliníkové plechovky v okolí svého bydliště. Dalších 18 procent konzumentů neví, že by tyto plechovky mohlo třídit. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM/MARK pro iniciativu Zálohujme.cz. Ta chce na jeho výsledcích ukázat, že systém třídění hliníkových obalů je v Česku nedostatečný a nereaguje na rostoucí prodeje nápojů v plechovkách. Data dnes iniciativa představila novinářům. Podle ministerstva životního prostředí (MŽP) je Česko v třídění odpadů na špičce v Evropě.

Iniciativa ale upozornila, že ministerstvo nedělá nic proto, aby se sběr zlepšil. Iniciativa se obává, že ČR nesplní cíle EU, kdy od roku 2025 bude muset míra recyklace hliníku dosahovat 50 procent. Za rok 2018 vzniklo podle údajů MŽP 16.879 tun hliníkových obalů, tedy nejen z nápojových plechovek. Recyklací poté prošlo 4829 tun hliníkových obalů. To odpovídá míře recyklace 28,6 procent. Podle Global Data za posledních deset let vzrostly prodeje nápojů v plechovkách v ČR o 203 procent, tedy z 95 milionů litrů v roce 2009 na loňských 287,7 milionu litrů.

Odborník na cirkulární ekonomiku Vojtěch Vosecký dnes řekl, že se zbylých nejméně 65 procent plechovek vyhodí na skládku, spálí nebo skončí v přírodě. "ČR je černou dírou pro část hliníku z plechovek pečlivě vytříděných jinde v Evropě," uvedl. Za nedostatečný považuje i počet šedých kontejnerů na kovový odpad, kterých je v obcích zhruba 7000.

MŽP ale tvrdí, že Česko má jednu z nejrozvinutějších sběrných sítí v Evropě. "Konkrétně pro kovové odpady - tedy nejen pro plechovky - tu pět let běží povinné třídění, každá obec musí mít zaveden systém třídění. Dalším krokem pro další intenzifikaci sběru odpadů je zajištění rozvoje stávajícího systému sběru," reagovala Dominika Pospíšilová z MŽP.

Průzkum také ukázal, že 80 procent dotázaných by podporovalo zavedení vratných záloh na plechovky, stejně jako na PET lahve. Podle Zálohujme.cz, sdružujícího několik firem, které zálohování prosazují, možnost jeho zavedení MŽP ignoruje. Úřad ale argumentuje tím, že by bylo nesystémové, když se kontejnerové systémy sběru kovů rozšiřují. Nepřiklonilo se k němu ani v návrhu nové odpadové legislativy, o níž bude v pondělí jednat vláda.

Pokud by se podle Pospíšilové na plechovky vztahoval zálohový systém, přišly by investice obcí do rozvoje infrastruktury na sběr kovů nazmar. Podle iniciativy ale MŽP nestanovilo, kolik bude bude zahuštění sběrné sítě stát a nevyčíslilo další náklady.

Hliník se v ČR podle Voseckého sice třídí, ale konečná recyklace a jeho využití je nedostatečné. Tvrdí, že v Česku neexistuje specializovaná firma, která by se zabývala finální oddělenou recyklací tenkostěnného hliníku, při níž nedochází k materiálovým ztrátám, a například zpětnou výrobou nových nápojových plechovek by vracela materiál do oběhu v poměru 1:1.