zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Ministr zemědělství: Nejsem proti zákazu klecového chovu slepic, musí ale být racionální a začít platit v celé EU

27.02.2020
Zemědělství
Ministr zemědělství: Nejsem proti zákazu klecového chovu slepic, musí ale být racionální a začít platit v celé EU

Diskuze kolem možného ukončení klecového chovu slepic musí mít racionální základ. Pokud nezačne zákaz platit ve všech evropských zemích současně a nebude regulovaný i dovoz ze třetích zemí, pak je z hlediska prospěchu pro zvířata zbytečný. Je o tom přesvědčený ministr zemědělství Miroslav Toman. Podle něj by nepromyšlené ukončení klecových chovů zhoršilo konkurenceschopnost našich zemědělců.

,,Pokud by mělo dojít k zákazu klecových chovů, pak v celé Evropské unii, jinak budou naši zemědělci vystaveni konkurenci dovozů z těch zemí Unie, které se příliš pohodou zvířat nezabývají, a hlavně ze třetích zemí, kde se unijní normy na pohodu zvířat nedodržují vůbec. Spotřebitelé budou muset sáhnout hlouběji do peněženek a nebudou mít jistotu zdravotní nezávadnosti vajec - vzpomeňme třeba na belgická a nizozemská vejce s fipronilem," řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.

Pokud by zákaz klecových chovů začal platit pouze v České republice, naši chovatelé by museli zavřít chovy a po státu by požadovali miliardové kompenzace. Nosnice v klecích by však nadále zůstaly v dalších evropských zemích, odkud by se k nám jejich vejce dovážela ve vyšší míře. Kromě ztráty velkého množství pracovních míst na venkově by se navíc zvýšily emise a uhlíková stopa, protože místo tuzemské produkce by se k nám vozila vejce tisíce kilometrů v kamionech.

,,Za jediné racionální řešení, pokud tedy budeme skutečně chtít zakázat klecové chovy slepic, proto považuji jednotný zákaz v celé Unii spolu se zákazem dovozu ze třetích zemí. Jinak to dopadne jako u zákazu kožešinových zvířat, kdy pouze řešíme odškodnění pro naše chovatele a kožešiny se dál v klidu vyrábějí v okolních zemích, kde jsou zvířata často v mnohem horších podmínkách, než tomu bylo u nás," uvedl ministr Toman.

Ukončení obohacených klecových chovů by zvedlo ceny vajec v obchodech. V některých evropských zemích, kde se již v běžných obchodech vejce z klecových chovů neprodávají, je cena za jedno vejce kolem 40 eurocentů, tedy zhruba 10 korun.

,,Bavíme se ovšem jen o vejcích v obchodech, mnohem větší množství vajec se dnes spotřebuje ve výrobě. Vejce jsou v každém pečivu, oplatcích, majonézách. A tam, kde se již na pultech vejce z klecových chovů neprodávají, se do výroby ve velkém vozí z klecových chovů z jiných zemí. Ptám se potom, čeho bychom zákazem klecových chovů dosáhli? Odmítám tohle pokrytectví, pojďme si otevřeně říct veškeré dopady možného zákazu klecových chovů," vyzval ministr Toman.

MZe podporuje všechny legislativně schválené druhy chovů, přičemž každý z nich má své výhody i nevýhody. Vejce z podlahových chovů jsou např. více než tisícinásobně bakteriálně kontaminovaná než z klecí, což je dáno i kontaktem zvířat s trusem. Vyšší kontaminace znamená vyšší průnik mikroorganismů do vejce a tím i větší riziko přenosu choroboplodných mikroorganismů na člověka. Podle studie z roku 2015 je úhyn nosnic v obohacených klecích během snáškového cyklu 3%. Při chovu ve voliérách 4%, na podestýlce 6% a ve volném výběhu 14%.

,,Vždy záleží především na spotřebiteli, o jaká vejce bude mít zájem. Spíše než další regulaci bych nechal rozhodnout trh. Pokud lidé skutečně nemají zájem o vejce z klecových chovů, přestanou je kupovat a obchodníci potom nebudou mít důvod je nabízet. V minulosti takto z obchodů zmizelo třeba křehčené maso, lidé jej prostě přestali kupovat. I u vajec bych nechal rozhodnutí na spotřebiteli," řekl ministr Toman.

Podle průzkumu společnosti STEMMARK z března 2019 dvě třetiny kupujících dávají přednost českým vejcím před polskými. Téměř 60 % spotřebitelů uvedlo, že při nákupu vajec neřeší, z jakého druhu chovů pochází. Minimálně polovina lidí pak upřednostňuje nižší cenu bez zvažování dalších aspektů.

Pokud jde o složení vajec, nejsou např. mezi bio vejci a těmi z klecových chovů téměř rozdíly. Pouze obsah cholesterolu bývá nižší u bio vajec, ale srovnatelně nízký ho mají také vejce z klecových chovů, pokud jsou nosnice krmeny pouze cereáliemi. Bio chov je obdobný chovu s volným výběhem, jen musí krmení pro nosnice pocházet z ekologicky vypěstovaného obilí.

V EU je více než 400 mil. kusů nosnic, z toho 54 % v obohacených klecích. Ve světě dokonce přes 90 % v neobohacených klecích, které jsou v EU zakázány.

Zdroj: MZe

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
23
4. 2020
23.4.2020 - Seminář, školení
EA Hotel Populus, Praha
2
6. 2020
2.6.2020 - Seminář, školení
hotel Hesperia
16
9. 2020
16-18.9.2020 - Konference
Náměšť nad Oslavou - CETT (areál ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, z.s. )
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí