Jaderné úložiště má být u Temelína, na Vysočině nebo na Klatovsku

5. června 2020

Hlubinné úložiště jaderného odpadu má v Česku vzniknout na jedné ze čtyř následujících lokalit - Janoch u Temelína, Horka na Třebíčsku, Hrádek na Jihlavsku či Březový potok na Klatovsku. Vyplývá to z doporučení poradního panelu expertů Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), o kterém dnes tento tým informoval starosty dotčených obcí. ČTK to řekl zdroj obeznámený s průběhem jednání. Návrh musí ještě schválit Rada SÚRAO, finální slovo bude mít vláda. SÚRAO dnes ČTK potvrdilo, že zmíněné lokality patří mezi nejlépe hodnocené z hlediska kritéria bezpečnosti, dopadů na životní prostředí a technické proveditelnosti projektu.

"Poradní panel expertů vzal dnes na vědomí závěry výzkumných prací ze strany SÚRAO a doporučil je jako technický podklad pro další posouzení Radě SÚRAO a ministerstvu průmyslu a obchodu. Technické závěry SÚRAO jsou pouze podkladovým materiálem k dalšímu posouzení, nejedná se o definitivní rozhodnutí v této fázi procesu zúžení lokalit pro stavbu hlubinného úložiště z devíti na čtyři," řekla dnes ČTK mluvčí SÚRAO Martina Bílá.

Právě o devíti lokalitách se dosud uvažovalo, počet vytipovaných míst se má podle dřívějších informací snížit k 30. červnu letošního roku. Z původního seznamu tak podle návrhu panelu expertů vypadly lokality Kraví hora na Žďársku, Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Magdaléna na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku a lokalita Na Skalním u Dukovan. Poradní panel expertů SÚRAO dnes schválil hodnotící zprávu podle informací ČTK šesti hlasy ze sedmi, jeden člen se zdržel.

Také mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) Štěpánka Filipová dnes zdůraznila, že se nejedná o definitivní zúžení počtu potenciálních lokalit. "Poradní panel expertů SÚRAO projednal závěry výzkumných prací. Nyní je posoudí Rada SÚRAO, která doporučí MPO další postup," řekla ČTK.

Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. Náklady na jeho stavbu a provoz mají podle dřívějších informací dosáhnout zhruba 111 miliard korun. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů přímo v areálech elektráren. Postup státu při hledání úložiště dlouhodobě kritizuje Platforma proti hlubinnému úložišti, jež sdružuje 32 obcí a měst a 16 spolků.

Poradní panel expertů vznikl loni z podnětu ředitele SÚRAO Jana Prachaře. Správa tehdy uvedla, že jeho členy jsou za SÚRAO Lukáš Vondrovic, za MPO Tomáš Rosendorf, Petr Špaček z Masarykovy univerzity v Brně, Jaroslav Pacovský z ČVUT v Praze, Aleš Froňka ze Státního ústavu radiační ochrany, Martin Holý z ministerstva životního prostředí a představitel nominovaný lokalitami - Matěj Machek z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR.

Návrh panelu nyní projedná Rada SÚRAO. Ta je poradním orgánem MPO, členy jmenuje ministr průmyslu a obchodu. Jsou mezi nimi zástupci orgánů státní správy, původců radioaktivních odpadů a veřejnosti. Předsedá ji náměstek MPO pro suroviny a energetiku René Neděla, dalšími členy jsou například ředitel divize jaderná energetika ČEZ Bohdan Zronek nebo předseda sdružení Energetické Třebíčsko a bývalý starosta Dukovan Vítězslav Jonáš. Konečné slovo bude mít vláda.

Radek Doležal

Úložiště odpadu se hledá od 90. let, má stát přes sto miliard

Výběr informací hledání místa pro hlubinné úložiště jaderného odpadu (panel expertů zúžil počet uvažovaných míst z devíti na čtyři):

- Místo pro trvalé uložení vyhořelého jaderného paliva z českých atomových elektráren i dalšího radioaktivního odpadu se s různou intenzitou hledá od 90. let minulého století. Nyní jsou vyhořelé palivové články uchovávány v mezisklad v areálu elektrárny v Dukovanech, další radioaktivní materiál pak v bývalém vápencovém důl dole Richard u Litoměřic a vytěženém uranovém dole Bratrství u Jáchymova. Na starosti je má státní Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO).

- SÚRAO má na za úkol také hledání místa pro budoucí hlubinné úložiště, které by vyřešilo problém s ukládáním radioaktivního odpadu na dlouhou dobu. Podobný problém přitom neřeší jen ČR, osudem vyhořelého paliva i dalších látek se zabývají i jinde. Asi nejdále jsou ve Finsku, kde se již úložiště buduje, v pokročilé fázi jsou i Švédsko nebo Francie. Vědci v Evropě i USA navíc zkoumají, jak použité palivo znovu využít pro další výrobu elektřiny nebo skladování energie.

- Během let se měnil počet uvažovaných lokalit. V roce 2003 například měla SÚRAO vytipováno šest oblastí, později se počet zvýšil na sedm a nakonec na devět (Kraví hora na Žďársku, Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Březový potok poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji, Magdaléna na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku, Hrádek na Jihlavsku, Horka na Třebíčsku a dvě místa nedaleko jaderných elektráren - Na Skalním u Dukovan a Janoch u Temelína).

- Zúžení výběru na čtyři se několik let odkládalo, původně se mělo rozhodnout už do konce roku 2018. Z nynějšího doporučení poradního panelu expertů Správy úložišť radioaktivních odpadů, o kterém dnes podnik informoval starosty dotčených obcí, vyšly čtyři lokality: Janoch u Temelína, Horku na Třebíčsku, Hrádek na Jihlavsku a Březový potok na Klatovsku. Návrh musí ještě schválit Rada SÚRAO, finální slovo o vybudování úložiště pak bude mít vláda.

- Uvažované vybudování úložiště má přitom řadu kritiků, část založila Platformu proti hlubinnému úložišti, jež v současnosti sdružuje 32 obcí a měst a 16 spolků. Ta v minulosti několikrát v uvažovaných lokalitách zorganizovala například Den proti úložišti. Kvůli plánům na vybudování trvalého skladu jaderného odpadu se v některých obcích konala i místní referenda, v roce 2018 geologické práce i další kroky odmítli obyvatelé Jaroměřic nad Rokytnou nebo Lipníku na Třebíčsku.

- V rámci příprav na vybudování hlubinného úložiště již SÚRAO také provozuje v prostorách někdejšího uranového dolu Rožná u Bukově na Vysočině jakousi laboratoř. Ve zhruba půlkilometrové hloubce se zde zkoumají způsoby, jak nejlépe postupovat při budování místo pro trvalé uložení radioaktivního odpadu. Například vhodné postupy pro těžbu horniny, ale také chování skutečného kontejneru na vyhořelé palivo z elektrárny v náročném podzemním prostředí.

- Základní harmonogram pro výstavbu hlubinného úložiště, se kterým SÚRAO počítá, je už od počátku století stejný. Do roku 2025 by mělo být vybráno konečné místo a do provozu by mělo úložiště být uvedeno o čtyřicet let později. Náklady na vybudování komplexu, jehož stěžejní část má být přibližně půl kilometru pod povrchem českého masívu, se v současné době odhadují na 111 miliard korun.

Zdroj:ČTK

Sdílet článek na sociálních sítích