V celé oblasti ,,Velkého Brna" je historicky významným prvkem veřejného prostoru fenomén zahrádkaření a zahrádkových osad, které vznikaly od konce 30. let minulého století (např. zahrádky v lokalitách Kraví hora, Červený kopec, Žlutý kopec, Židenice, Královo Pole, Jundrov a pod.) Dlouhodobě zahrádky naplňují podmínky využití ploch městské zeleně, to znamená chrání a rozvíjí přírodní a krajinné hodnoty, stabilizují a významně zlepšují mikroklimatické podmínky na území města a jsou vřízeném režimu veřejně přístupné. Plochy zahrádek se vyznačují vysokou biodiverzitou, jsou bydlištěm mnoha rostlinných i živočišných druhů a díky své rozmanité vegetaci přispívají ke snižování negativních vlivů oteplování na městskou strukturu. Zahrádky se vyznačují i rozvinutým systémem zadržování dešťové vody, pomáhají eliminovat nežádoucí efekt tepelných ostrovů ve městě. Zahrádkaření má nenahraditelný význam pro vzdělávání dětí a mládeže, učí odpovědnosti a přirozenou cestou propojuje generace při společné aktivitě. Plochy zeleně ve městě mají být řešeny tak, aby vhodnou kombinací zajistily jak průchodnost územím a ,,pasívní relaxaci" ve veřejném prostoru, tak aktivní trávení volného času v zahrádkách.Poskytují aktivní vyžití obyvatelům, podobně jako sportoviště nebo kulturní stánky. Mnoho stávajících zahrádkářských osad v místních podmínkách plní komunitní funkci, pořádá akce pro veřejnost a je centrem místního života. Český zahrádkářský svaz je veřejnosti stejně otevřená komunita, jako jsou např. sportovní kluby. Zahrádkářská činnost je zcela rovnocenná jiným volnočasovým aktivitám. Intenzita využití ploch v zahrádkářských koloniích (počet přítomných osob na jednotku plochy) je zcela srovnatelná s veřejnými parky nebo sportovišti. Zachování zahrádek, jako součásti veřejné zeleně města, je ve shodě s programem diverzity městské zeleně podle modelu EU. Svou rozmanitostí (na rozdíl od většiny unifikovaných parků) také významně zvyšují kvalitu života jak svých uživatelů, tak i obyvatel města. Zahrádky v blízkosti bydliště nezvyšují nároky na individuální osobní dopravu, jsou snadno dostupné pěšky či MHD. Změny ploch zahrádek na jiné plochy lze v územním plánu minimalizovat, za rušené zahrádky je potřeba najít adekvátní náhradu. (Z připomínek ČZS a dalších organizací vůči novému územnímu plánu města Brna, jež předpokládá likvidaci přes 50 % (!) zahrad ČZS v celém Brně. K tomu je nutno připočíst i nápady na zastavění zelených vnitrobloků, likvidaci mnohých předzahrádek, zelených pásů v ulicích a pod.

Návrh brněnského územního plánu ohrožuje budoucnost zahrádek a další zeleně - otevřený dopis (nejen) odborné veřejnosti a možnost podepsat petici.

Autor: Aristid Franc