BEZ PŮDY TO NEPŮJDE - nová výstava na českobudějovickém náměstí

Nová velkoformátová výstava o půdě je od 22. června do 22. července 2020 k vidění na náměstí Přemysla Otakara II. V Českých Budějovicích. Výstavu připravili vědci z Ústavu půdní biologie Biologického centra Akademie věd ČR s cílem upozornit na to, jaký má půda význam pro náš život, v jakém je v současné době stavu, jak je využívána a současně poškozována. Stěžejní informace o půdě pak doplňuje několik příkladů z výzkumu českobudějovických půdních biologů.

,,Je zřejmé, že rostoucí lidská populace vyžaduje stále více potravin a že význam a hodnota půdy se budou zvyšovat. Tím, jak člověk půdu využívá pro pěstování plodin, ji zároveň téměř vždy poškozuje. Správným a citlivým hospodařením lze ovšem negativní vlivy omezit, ale způsob zemědělství převažující v České republice i jinde v Evropě a ve světě bohužel způsobuje trvalé poškozování mnoha půdních vlastností," říká hlavní autor výstavy Miloslav Šimek. V České republice se v posledních asi 30 letech zásadně změnilo využití zemědělské půdy: ubylo například brambor, lnu, luskovin i pícnin na orné půdě a o více než 400 procent narostla výměra ozimé řepky. Úbytek pícnin souvisí s jejich nižší potřebou, neboť se zásadně snížily stavy hospodářských zvířat. To má i ten důsledek, že není k dispozici dostatek organických hnojiv pro pravidelné přídavky do půdy, a její poškození se tak stále prohlubuje.

Kromě produkce potravin má půda nezastupitelný význam v krajině, kde jímá a čistí vodu, rozkládá organické látky a spoluvytváří zdravé životní prostředí. ,,Ve zdravé půdě se také rozkládá naprostá většina nebezpečných chemikálií, které do prostředí vnáší člověk, ať jsou to hnojiva, pesticidy, kosmetické a čistící přípravky nebo léčiva," dodává profesor Šimek, jenž se dlouhodobě zabývá společenstvy půdních mikroorganismů a při svých popularizační aktivitách pro širokou veřejnost upozorňuje na nutnost ochrany půdy a jejího udržitelného využívání.

Druhá polovina výstavních panelů přináší informace o aktuálním výzkumu půd. Představuje např. unikátní experimentální povodí na Sokolovsku, tajemnou populaci žížal z Amatérské jeskyně v Moravském krasu, viníka obecné strupovitostí hlíz brambor, nebo půdní živočichy, kteří jsou přeborníky na přežití extrémních podmínek v polárních půdách. Jeden panel je věnován i revitalizaci rašelinišť na Šumavě, kterou spolu s řadou dalších institucí řeší odborníci ze spolupracující Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity.

Výstavu lze zhlédnout i elektronicky na https://www.bc.cas.cz/clanky/clanek-detail/5470-bez-pudy-to-nepujde/