Zachování zbytků lesa dle vědců pomáhá biodiverzitě i zemědělcům

Zachovat zbytky původního lesa v blízkosti polí je výhodné. Pomáhá přirozeným nepřátelům polních škůdců a vede k vyšším lokálním výnosům. Přispívá tak zároveň biodiverzitě i zemědělství. Ukazují to výsledky výzkumu sójových polí nedaleko argentinské Córdoby, který provedl tým argentinských, amerických a českých vědců. Výzkum podle nich potvrzuje, že pokračovat v kácení původních lesů Chaco Serrano by byla chyba. V tiskové zprávě to dnes uvedla mluvčí České zemědělské univerzity (ČZU) Karla Mráčková. Odborníci z ČZU se na výzkumu podíleli.

Počet druhů i celkové množství pro zemědělce užitečného hmyzu podle výzkumu rostly v sójových polích v blízkosti lesa a na polích obklopených většími plochami původních lesních porostů.

"Ostrůvky původního lesa poskytují hmyzu a dalším organismům zdroje, kterých se jim v okolní krajině nedostává. Jedinci zde naleznou životní prostor během období nepříznivých podmínek, jako je zima, či úkryt před negativními aspekty moderního zemědělství, jako je aplikace pesticidů," popsal šéf výzkumu Ezequiel González. Vědci v takových případech zaznamenali, že plocha listů okousaných například housenkami byla nižší. Hmotnost semen vyprodukovaných rostlinou sóji naopak narůstala.

Spoluautor výzkumu Michal Knapp z Fakulty životního prostředí ČZU uvedl, že tým využil data o společenstvech hmyzu, poškození rostlin býložravci a z přímého měření výnosu v kombinaci s moderními statistickými analýzami.

Studie je pokračováním dlouhodobého výzkumu, který dokazuje, že rozšiřovat ornou půdu na úkor původních lesů Chaco Serrano by pro Argentinu bylo dlouhodobě nevýhodné.

"Pevně věříme, že náš výzkum pomůže zastavit další kácení zbytků původních lesů a naopak dodá argumenty pro podporu aktuálních snah o návrat původních druhů dřevin do argentinské zemědělské krajiny ve formě agrolesnictví či tvorby nových remízků," uzavřel González.

Studii bude počátkem září publikovat časopis Journal of Applied Ecology.