Novela zákona, která umožňuje riskantní plošné sázení nepůvodní douglasky, prošla prvním čtením

Minulý týden projednaný návrh novely zákona o ochraně přírody a krajiny [1] navzdory varování odborníků obsahuje odnětí kompetencí státní ochraně přírody, díky kterým mohla chránit naše lesy před nadměrným a nebezpečným zaváděním nepůvodní douglasky tisolisté [2]. Tou chtějí někteří lesníci nahradit hynoucí smrkové lesy [3]. Za záchrannou brzdu nyní mohou zatáhnout poslanci a poslankyně.

Přestože se douglaska pěstuje v Evropě již zhruba 150 let, stále není k dispozici dostatečná rešerše podrobných studií zabývajících se dopady jejího pěstování ve střední Evropě. Z ekologického pohledu má pěstování douglasky významný dopad na lesní ekosystémy, houby, hmyz a případně i ptáky, především pokud je pěstovaná ve velkém zastoupení na rozsáhlejších plochách. Z jiných zemí Evropy je nově doloženo i riziko jejího invazního chování. Stávající zkušenosti z jižního Německa navíc ukazují, že její odolnost vůči zlomům a vývratům během vichřic není větší než u smrku, který měla nahradit [4]. Rovněž ve Francii hynou douglasky kvůli suchu stejně jako smrky [5].

Již dříve na rizika spojená s umožněním plošných výsadeb nepůvodní douglasky tisolisté ministra životního prostředí Richarda Brabce upozornil Český svaz ochránců přírody [6] a společným dopisem Hnutí DUHA, Česká společnost ornitologická, Koalice pro řeky, Beleco, Děti Země a Calla [7]. Na nesystémovost návrhu vyjmout douglasku z režimu kontroly používání geograficky nepůvodních dřevin upozornila rovněž Legislativní rada vlády. Ministr Toman se souhlasem ministra Brabce však navzdory varování odborných organizací tuto riskantní a nesystémovou změnu, v návrhu novely prosadil.

Jiří Beneš, pracovník programu Krajina z Hnutí DUHA řekl:
,,Národní plán adaptace na změny klimatu v ČR připouští použití geograficky nepůvodních druhů dřevin, tedy i douglasky tisolisté, nejvýše do 20 %. Z hlediska principu předběžné opatrnosti je ale zapotřebí, aby douglaska netvořila více než 10 % porostu a nikde se nevyskytovala v monokultuře. I přesto si ministerstvo zemědělství prosadilo možnost monokulturních výsadeb nepůvodní douglasky. Předchozí špatná úprava tzv. zalesňovací vyhlášky umožnila nahradit douglaskou povinný podíl listnáčů. Takže po této další změně by teoreticky bylo skutečně možné pěstovat douglaskové monokultury nebo lesy, kde budou pouze smrky a douglasky. Je to další z důkazů nedodržování a cíleného nenaplňování lesnických strategií resortem zemědělství. Ten by přitom měl nepřetržitě bdít nad jejich dodržováním."
,,Invazní novelu nyní budou dále v dalších kolech jednání podrobně diskutovat poslanci. Věříme, že zvítězí zdravý rozum a poslanecká sněmovna uchrání naše lesy před rizikem vytváření monokulturních porostů nepůvodního druhu stromu."


Poznámky:
[1] https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=KORNBANEWTVL

[2] Zákon o ochraně přírody a krajiny stanovuje, že orgán ochrany životního prostředí vydává závazná stanoviska k lesním hospodářským plánům a zákon o lesích stanovuje, že Ministerstvo životního prostředí vydává závazná stanoviska k oblastním plánům rozvoje lesů z hlediska zavádění geograficky nepůvodních druhů lesních dřevin. "Invazní" novela z této kompetence zcela nesystémové a účelově vyjímá douglasku tisolistou a modřín. Přitom Ministerstvu životního prostředí ukládá závazek ochránit krajinu před rizikovým šířením nepůvodních druhů mimo jiné i opatření Národního akčního plánu adaptace na změny klimatu v ČR "Metodicky sjednotit využívání geograficky nepůvodních druhů dřevin v max. podílu do 20% porostní skladby, které se nechovají invazně a nekříží se s domácími druhy (zejména modřínu a douglasky)".

[3] např.: "Jakožto přínosná dřevina může být vhodnou náhradou za smrk na vhodných stanovištích v nižších nadmořských výškách, zejména v oblastech, kde dochází k chřadnutí smrku." Zdroj: http://www.silvarium.cz/lesnictvi/drevinou-roku-2014-je-douglaska-tisolista

[4] Schmid M., Pautasso M., Holdenrieder O. 2014. Ecological consequences of Douglas fir (Pseudotsuga menziesii) cultivation in Europe. Eur J Forest Res 133, 13-29
Fagúndez J. 2013. Heathlands confronting global change: drivers of biodiversity loss from past to future scenarios. Ann Bot 111 (2), 151-172
Peterken, G. F. 2001. Ecological effects of introduced tree species in Britain. For. Ecol. Manage. 141, 31-42.
Felton A., Boberg J., Bjorkman C., Widenfalk O. 2013. Identifying and managing the ecological risks of using introduced tree species in Sweden's production forestry. For Ecol Manag 307, 165-177
Carrillo-Gavila, M. A., Montserrat, V. 2010. Little evidence of invasion by alien conifers in Europe. Diversity and Distributions 16, 203-213
Albrecht A., Kohnle U., Hanewinkel M., Bauhus J. 2013. Storm damage of Douglas-fir unexpectedly high compared to Norway spruce. Ann For Sci 70 (2) 195-207

[5] Šimek P., Francouzské lesy pod vlivem klimatických změn, Lesnická práce 1/2020, 40-41

[6] http://www.csop.cz/index.php?m_id_old=1000&m_id_akt=8628

[7] http://www.hnutiduha.cz/sites/default/files/publikace/2019/11/2019_11_21_dopis_brabec_invazni_novela.docx