zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Využití psů v boji s africkým morem prasat

05.02.2021
Les
Využití psů v boji s africkým morem prasat

Populace divokých prasat je nejvýznamnějším rezervoárem afrického moru prasat, který ohrožuje produkci prasat domácích a možnost exportu vepřového masa a výrobků z něj. První výskyt afrického moru prasat na území České republiky byl potvrzen u dvou uhynulých kusů divočáků v katastrálním území Přítluky u Zlína dne 21. a 22. června 2017. Vzniklé ohnisko onemocnění se následně podařilo eradikovat, avšak vzhledem k současné situaci v Evropě lze očekávat opětovný výskyt onemocnění v ČR. Proto se hledají další metody omezení jeho šíření.

Vědci z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti exaktně prokázali kanibalizmus divokých prasat. To znamená, že divoká prasata požírají uhynulé, rozkládající se jedince svého druhu. Je to cesta šíření nemoci v populaci divokých prasat, kterou je nutné pokud možno přerušit. Proto je třeba v oblasti výskytu afrického moru periodicky vyhledávat a odstraňovat uhynulá divoká prasata, asi po 14 dnech. Analýzy provedené výzkumníky z VÚLHM na Zlínsku, umožnily definovat charakter míst, která nemocná divoká prasata vyhledávají před uhynutím. To výrazně omezuje plochu, kterou je třeba prohledávat, přesto se však jedná o desítky a stovky hektarů v jedné honitbě.

Celý problém obtížného vyhledávání uhynulých prasat napomáhá řešit studie publikovaná v časopise Zprávy lesnického výzkumu 4/2020 ,,Využití psů s elektronickým sledovacím zařízením pro vyhledávání kadáverů divokých prasat".

Praktické zkušenosti od nás i ze zahraničí ukázaly, že psi s běžným výcvikem pro výkon práva myslivosti, svým vůdcům déle uhynulá prasata neohlašovali ani vokalizací (,,hlášením - štěkáním"), ani jinak. Výcvik psů specialistů, obdobně jako u policejních psů pro vyhledávání mrtvol, trvá měsíce a je pro něj většinou třeba profesionálního kynologa.

Výzkumníci se proto rozhodli zjistit, zda je pro vyhledávání kadaverů možné efektivní nasazení psů bez speciálního výcviku, tedy těch kteří jsou v dané oblasti aktuálně k dispozici i s vůdci znalými terénu. Předcházející monitoring kadáverů divočáků pomocí fotopastí přitom potvrdil, že u kadáverů se velmi často objevují jak myslivecky vedení psi loveckých plemen, stejně jako domácí mazlíčci na procházce nebo kříženci z nedalekých vesnic, aniž by to jejich majitelé věděli. Této informace bylo využito tak, že na psy byla nainstalována různá sledovací zařízení. Po prvních zkouškách se ukázala tato cesta jako nadějná. Jako nejvhodnější se ukázaly psem nesené minikamery.

Vědci použili pro testování chování psů dvě skupiny psů. Každá byla tvořena 15 jedinci se srovnatelným počtem psů a fen. První skupinu tvořili psi loveckých plemen, se standardními mysliveckými zkouškami. Druhá skupina psů sestávala ze psů náhodně vybraných plemen (včetně loveckých), bez jakýchkoliv zkoušek z výkonu. Testování probíhalo na jaře a na podzim 2019.

Použité minikamery nesené psy a fotopasti instalované u kadáveru divokého prasete poskytovaly řadu zajímavých informací o chování jednotlivých psů, jak při pohybu terénem (volném hledání), tak při nalezení uhynulého, rozkládajícího se divokého prasete. Jednalo se například o čas, který pes potřeboval pro nalezení kadáveru ve standardních podmínkách, délku uběhnuté trasy a její tvar, maximální a průměrnou rychlost pohybu při hledání nebo dobu zdržení psa u nalezeného kadáveru.

Nejdůležitější však byl videozáznam chování psa u kadáveru, ten poskytovala jak nesená kamera, tak záběr z fotopasti. Kromě videozáznamu uhynulého divokého prasete, které pes nalezl, jsou k dispozici i jeho GPS souřadnice, což umožní jeho odklizení a desinfekci místa nálezu.

Efektivitu metody, nebo spíše úspěšnost psů při hledání rozkládajících se mrtvých prasat shrnuje Ing. František Havránek z řešitelského týmu takto: ,,Celková úspěšnost testovaných psů při hledání rozkládajících se kadáverů divokých prasat byla 93,3 %. Ve skupině lovecky vedených psů však činila 100 % a u skupiny psů různých plemen bez mysliveckého výcviku 86,7 %. Proto je v praxi efektivnější využít lovecké psy bez speciálního výcviku, kteří jsou lokálně k dispozici i s psovody. Tito psi vyhledávají kadávery nikoli na základě speciálního výcviku, ale převážně na základě vrozených vlastností. Absentující hlášení nálezu vůdci psem je nahrazeno technickým zařízením - minikamerou."

Pro praktické využití psů při vyhledáváni kadáverů, v konkrétních podmínkách, je však nejdříve třeba realizovat výběr vhodných jedinců pomocí zkoušky chování psa, při hledání a nalezení rozkládajícího se kusu. Navržené bodování je následující:

  • ,,zapírá" (o kadáveru pes ví, ale ignoruje ho), projevuje strach se ke kadáveru přiblížit na velkou vzdálenost (0)
  • probíhá kolem kadáveru zpomalí a větří (1)
  • krátce zastavuje v blízkosti kadáveru a větří (2)
  • obíhá nebo zastavuje u kadáveru a větří (3)
  • očichává kadáver bez kontaktu, nebo s kontaktem (4)
  • požírá, nebo se v kadáveru válí (0)

Úroveň rizika přenosu onemocnění psy, kteří přišli do kontaktu s kadávery divokých prasat, která uhynula na AMP, není doposud v literatuře popsána. Proto jsou ve spolupráci s Výzkumným ústavem veterinárního lékařství, v. v. i., testovány nejvhodnější desinfekční prostředky pro ošetření psů, kteří by se pohybovali na rizikových lokalitách.

Pro zájemce otestování psů v rizikových lokalitách, zajišťuje Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti v rámci poradenské služby, popsanou realizaci testování psů.

Práce vznikla v rámci řešení projektu QK1920184 (Program aplikovaného výzkumu Ministerstva zemědělství ČR na období 2017-2025 ZEMĚ) a bakalářské práce Ing. M. Pospíšilové (2000).

Celý článek ,,Využití psů s elektronickým sledovacím zařízením pro vyhledávání kadáverů divokých prasat" je ke stažení zde: https://www.vulhm.cz/files/uploads/2021/01/613.pdf

Ilustrační foto: lovecký pes s připevněnou minikamerou

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo


Neboj se zeptat Kam s ním?
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí