Devět věcí, co možná nevíte o mořských konících

Tvorové známí pod lidovým názvem mořský koník jsou dlouhodobě oblíbenou atrakcí ve veřejných akváriích, ale zůstávají záhadní. Jsou to ryby, které ovšem plavou ve vzpřímené, vertikální poloze. Mají ohebné krky a dlouhé, trubkovité rypce, které jsou skloněné dolů, což jim dodává vzhled koňské hlavy.

Spodek těla je vytvarovaný do dlouhého, chápavého ocasu, který se může omotat kolem předmětů. Existuje nejméně 47 druhů, které všechny patří do rodu koníčků; jeho latinské označení Hippocampus pochází z řeckého výrazu, který znamená "koňská mořská příšera". Co dalšího bychom o tomto tvorovi měli vědět? ptá se zpravodajský server The Conversation.

JSOU TO VELMI ŠPATNÍ PLAVCI

Koníčci nemají běžné prsní, břišní a řitní ploutve, které zajišťují pohyb vpřed, nahoru a do stran u většiny ryb. Namísto toho se pohybují s pomocí třepetání malé hřbetní ploutve rychlostí asi 35 pohybů za vteřinu. O manévrování se starají ještě menší ploutve po stranách hlavy. Tyto prsní ploutve vypadají jako uši a doplňují dojem "koňské hlavy". Jejich špatné plavecké schopnosti znamenají, že občas uhynou vyčerpáním v rozbouřeném moři.

JSOU TO MISTŘI KAMUFLÁŽE

Mořští koníci obvykle obývají mělká pole mořské trávy a řas a korálové útesy v mírných a tropických vodách zeměkoule, obvykle v rozmezí 45 stupňů na sever a na jih od rovníku. Jsou to mistři maskování. V průběhu času mohou změnit barvu a některé druhy si dokonce mohou nechat na těle vyrůst nitkovité brvy zvané ciry, které jim pomáhají splynout s okolím.

KOŘIST NAPADAJÍ ZE ZÁLOHY

Maskování je pro koníčky nezbytně nutné, protože ho používají k přepadení kořisti. Zůstávají bez hnutí, chápavým ocasem zakotvení na mořské trávě, korálech nebo houbách, splývají s okolím a dlouhým rypcem nasávají jakýkoli plankton nebo rybí potěr, který plave kolem. Koníčci musí být ve vzdálenosti několika milimetrů od kořisti, aby ji mohli ulovit, a proto zůstat neviditelní je pro ně klíčové.

NEMAJÍ ŽALUDEK

Mořští koníci nemají zuby ani žaludek - tento rys sdílejí s několika druhy pestře zbarvených mořských ryb z čeledi pyskounovitých. Potrava jim prochází zažívacím traktem tak rychle, že potřebují jíst prakticky nepřetržitě, aby mohli žít a růst. Jediný koníček dokáže sníst až 3000 žábronožek denně.

MOHOU POHYBOVAT OČIMA NEZÁVISLE NA SOBĚ

Oči mořských koníků se pohybují nezávisle na sobě. To jim poskytuje téměř 360stupňové zorné pole. Doslova tak mohou jedním okem dávat pozor na predátory, zatímco druhým sledují kořist. Koníčci jsou ale vyzáblí a nestravitelní; jejich jedinými skutečnými predátory jsou krabi, kteří je chytají klepety, a lidé, kteří je loví pro použití v tradiční medicíně, jako kuriozity nebo do akvárií.

VYTVÁŘEJÍ PÁRY NA CELÝ ŽIVOT

Většina druhů koníčků je monogamní a vytváří páry na celý život, i když několik druhů je polygamních a na jednotlivé rozmnožovací cykly mění partnery. Nicméně všechny známé druhy koníčků se během jednoho rozmnožovacího cyklu páří jen s jedním partnerem.

Mořští koníci mohou být často k vidění, jak plavou v párech se spojenými ocasy. Provádějí namlouvací tanec, který zahrnuje plavání vedle sebe a proměňování barev. To může trvat až devět hodin. Tento namlouvací tanec se opakuje denně a posiluje pouto mezi párem koníčků.

MLÁĎATA RODÍ SAMCI

Mořští koníci jsou jedním z mála živočišných druhů na Zemi, u nichž je to samec, kdo nosí nenarozená mláďata. Během páření vloží samička svá vajíčka do samečkova vejcovodu (ano, samečci mají vejcovod), který je uložený ve vaku na samečkově břiše. V něm sameček vajíčka nosí, dokud se z nich nevylíhnou plně utvoření, miniaturní koníčci, kteří vyplavou do vody. Samečci mohou porodit pouhých pět, ale také až 1500 mláďat.

SAMEČCI NEUSTÁLE NOSÍ MLÁĎATA

Díky tomu, že o donošení vajíček se stará sameček, mohou samičky neustále produkovat vajíčka, a mořští koníci se tak mohou rozmnožovat rychleji. Jakmile sameček vypustí mláďata z vaku na svět, uloží mu samička do vaku další várku oplodněných vajíček.

KONÍČCI JSOU OHROŽENÍ

Kvůli svému způsobu života a ekologii jsou koníčci obzvlášť zranitelní nadměrným rybolovem a narušením přírodního prostředí včetně klimatických změn. Díky jejich vnější kostře je možné koníčky snadno sušit a uchovávat.

Mnoho kultur věří, že mořští koníci mají léčivé účinky. To platí především pro čínskou tradiční medicínu, v níž se sušená těla koníčků používají k léčbě či prevenci kožních infekcí, astmatu a impotence. Důkazy, které by tyto údajné léčivé účinky potvrzovaly, ale neexistují.

Jen pro využití v čínské medicíně je ročně prodáno nejméně 25 miliónů mořských koníků. Rybáři je loví rychleji, než jsou koníčci schopní obnovovat svou populaci, což vede k alarmujícímu poklesu jejich počtu.