Co odhalil Evropský týden mobility ve Vídni? Skoro polovina tamějších domácností nevlastní auto
Až do středy 22. září probíhal napříč městy u nás i v zahraničí Evropský týden
mobility. Pro Vídeň je přitom ten letošní již dvacátý v řadě. Podle dostupných
dat to však vypadá, že Vídeň na udržitelný způsob dopravy sází celoročně a ne
jen jeden týden v roce. Skoro dvě třetiny obyvatel se minulý rok dopravovaly po
městě pěšky, v MHD nebo na kole. Skoro polovina vídeňských domácností navíc
nevlastní auto.
Až do středy 22. září probíhal napříč městy u nás i v zahraničí Evropský týden mobility. Pro Vídeň je přitom ten letošní již dvacátý v řadě. Podle dostupných dat to však vypadá, že Vídeň na udržitelný způsob dopravy sází celoročně a ne jen jeden týden v roce. Skoro dvě třetiny obyvatel se minulý rok dopravovaly po městě pěšky, v MHD nebo na kole. Skoro polovina vídeňských domácností navíc nevlastní auto.
Evropský týden mobility se koná každoročně už od roku 2001. V současnosti je do této akce, která podporuje udržitelný pohyb po městě, zapojeno zhruba 55 zemí a 3 000 měst včetně Prahy a Vídně. Pro Vídeň je ten letošní speciální, je totiž již dvacátým v řadě. Jízda na kole nebo v MHD se přitom ve Vídni těší vysoké oblibě celoročně a ne jen jeden týden v roce.
Podle dostupných dat vídeňského magistrátu byly minulý rok dvě třetiny všech cest po městě podniknuty na kole, pěšky nebo v MHD. Již několik let má Vídeň také více předplatitelů ročních kuponů na městskou hromadnou dopravu než nahlášených aut. Těch je ve Vídni celkově méně, skoro v polovině domácností (47 %) navíc vozidlo zcela chybí. Zároveň ve Vídni stále ubývá míst, kam by vjezd autem byl možný. Snížení dopravní výtiženosti se dočkala např. Zollergasse a v následujících týdnech následují i silnice Thaliastraße v Ottakringu a Petersplatz v centru města. Současné vedení města navíc plánuje i po vzoru Berlína a Barcelony vybudovat svůj první superblok.
Vedle motorizované dopravy hraje ve Vídni prim především individuální doprava na kole a pěší doprava. V minulém roce cyklistická doprava tvořila 9 procent a pěší 37 procent. Zajímavostí také je, že na kolo nasedá oproti roku 2005 dvojnásobně více lidí. Přispívá tomu i neustále se rozšiřující síť cyklostezek, do které vídeňský magistrát investuje nemalé částky. Ty neplynou ovšem jen do cyklistické dopravy, ale např. i do výstavby nové automatické linky metra U5. Unikátní projekt za 2,1 miliardy eur zahrne kromě šesti stanic na pěti kilometrech i plně automatické soupravy. Hotová by měla být už za pět let.
Grafika: (c) Wiener Linien, Vídeňský modal split 2020
Sdílet článek na sociálních sítích
