Přirozené akustické prostředí člověka a ekologická akustika

Hluk, který způsobuje příliš intenzivní doprava nebo různé průmyslové činnosti, chápeme jako negativní jev. Na druhé straně však existují zvuky, které, až jsou také produkty lidské činnosti, je docela příjemné poslouchat, protože jsou charakteristické pro určité prostředí. Například - zatímco nám nejspíše nebude vadit polední hlahol zvonů z blízkého kostela, se stejně zvukově intenzivním hlukem elektrické vrtačky ozývající se odkudsi z našeho domu asi bude málokdo spokojen. Hluk může mít velice negativní dopady na zdraví člověka. Třeba na rozdíl od znečištěného ovzduší, které působí převážně na fyziologické procesy člověka, hlukové zatížení působí nejen ve fyziologické rovině (poškozování sluchu), ale současně ovlivňuje i duševní procesy, přičemž míra tohoto působení není dnes ještě do úplnosti poznána. Je však zřejmé, že zvukové prostředí má podstatný vliv na pocit duševní pohody. Uvažujeme o zdravém životním prostředí z hlediska čistoty vzduchu, vody či půdy. Podobně se můžeme také ptát, v jakém akustickém prostředí se člověku žije dobře? Existuje vůbec \"přirozené\" akustické prostředí člověka? Důležité je, že akustické prostředí nemůžeme nikdy hodnotit jen pomocí jedné dimenze, tedy jen podle intenzity zvuku nebo hluku. Nedá se totiž říci, že čím větší ticho, tím je pak dané prostředí pro člověka vhodnější. Absolutní ticho, které můžeme vnímat například v dokonale akusticky izolované místnosti, je dokonce velmi nepříjemné. Určitá míra hluku je v našem prostředí nezbytná. Závisí přirozeně na tom, o jaký druh hluku se jedná a jaký má k němu vnímající člověk vztah. Lidský druh žil po řadu tisíciletí převážně v přírodním prostředí, které má své specifické akustické charakteristiky. Zvuky přírodního prostředí byly velice důležitou složkou zvukového prostředí člověka. Přírodní zvuky byly doplňovány akustickými projevy lidské komunikace, hudbou a zvuky vytvářenými různými lidskými činnostmi. Průmyslová civilizace, která drasticky změnila - a stále ještě mění - tradiční akustické prostředí člověka, neexistuje příliš dlouho. Z hlediska vývoje lidského druhu je to perioda zcela zanedbatelná. Takže, o přirozeném akustickém prostředí člověka hovořit můžeme. A do okruhu přirozeného akustického prostředí asi těžko patří v dnešní době vždy přítomný hluk, kterým trpí velká část obyvatel průmyslově vyspělých zemí. Otázka přirozeného akustického prostředí se stala předmětem zájmu nového vědeckého oboru - ekologické akustiky. Podle definice ekologická akustika studuje vliv akustického prostředí na fyzické reakce nebo chování lidí, kteří v daném prostředí žijí. Ekologická akustika pracuje s klíčovým pojmem soundscape, což můžeme přeložit jako zvukové prostředí. Pro pojem soundscape/zvukové prostředí je důležité, že je chápán vždy ve vztahu jednotlivce (či určitého společenství) a prostředí. Pojem soundscape (1) zahrnuje akustické jevy, které můžeme aktivně poslouchat, nahrávat, měřit, srovnávat a pod.; (2) zároveň je to aurální dědictví komunity, které je důležité pro pocit pohody i pro smysl a význam daného místa; (3) soundscape je třeba vidět jako část širšího socio-ekologického kontextu (řeší otázku, do jaké míry je soudscape vedlejší produkt sociálních, politických a ekonomických struktur). Do výzkumu soundscape nakonec i patří, jaký vliv mají tyto akustické jevy na ostatní živé tvory v daném prostoru i na přírodní prostředí oblasti.