Základní informace o Evropské agentuře pro životní prostředí a síti Eionet

Evropská agentura pro životní prostředí (European Environment Agency, EEA) byla založena Evropskou unií 7.4. 1990 na základě Nařízení Rady ES č. 1210/90, faktickým začátkem existence Agentury je však rok 1994; jejím sídlem se stala Kodaň. Cílem EEA je podpora udržitelného rozvoje a dosažení zjevných a měřitelných zlepšení v oblasti životního prostředí v Evropě. Prostředkem k dosažení tohoto cíle je poskytování objektivních, aktuálních, spolehlivých a v evropském měřítku srovnatelných informací, které členským státům umožňují přijímat nezbytná opatření na ochranu životního prostředí, hodnotit jejich realizaci, zajišťovat dobrou informovanost veřejnosti o stavu životního prostředí a doporučovat v tomto smyslu vhodná technická a vědecká řešení. Geografický rozsah práce agentury není omezen na členské státy Evropské unie, ve smyslu uvedeného nařízení je členství otevřeno dalším zemím, které sdílejí zájmy ES a cíle Evropské agentury pro životní prostředí. Současnými členy agentury jsou kromě členských zemí Evropské unie také Island, Lichtenštejnsko a Norsko (země Evropské volné zóny obchodu - EFTA). Činnost EEA je financována na základě rozpočtu schvalovaného Radou EU. Příjmy zahrnují subvenci z příslušné položky všeobecného rozpočtu Evropských společenství a platby poskytované za prováděné služby, popř. jiné zdroje. Práci agentury řídí Management Board, který rozhoduje o rozpočtu a přijímá víceletý a roční pracovní program. Jako poradní orgán působí Scientific Committee. V roce 2001 Agentura měla 80 zaměstnanců a rozpočet 19,6 MEUR, pro rok 2002 se předpokládá zvýšení počtu zaměstnanců na 100 a navýšení rozpočtu na přibližně 24 MEUR. Evropská Komise představuje hlavního klienta EEA, která musí její požadavky zohlednit v ročním pracovním programu. Hlavním vstupem EEA do práce Komise představují podklady pro legislativní iniciativy, účast na pracovních seminářích a vývoj společných produktů. Instituce spolupracují na vývoji reportingového systému Společenství. Spolupráce s Radou a Parlamentem má krátkodobější, ad-hoc charakter. NGO´s představují jakési prostředníky komunikace mezi institucemi a veřejností. K dosažení uvedených cílů EEA vytvořila ve spolupráci s členskými státy Evropskou informační a pozorovací síť (European Information and Observation Network - EIONET) pro oblast životního prostředí, v jejímž rámci zajišťuje sběr, zpracování a rozbor dat zaměřených na kvalitu životního prostředí, tlaky vyvíjené na životní prostředí a citlivost životního prostředí. Eionet je jednak síť institucí (expertů) a jednak elektronická síť (e-Eionet). Předmětem zájmu jsou zejména jevy přeshraniční, zasahující několik států, eventuálně působící globálně. Přihlíženo je rovněž k sociálně-ekonomické dimenzi. Členství České republiky v Evropské agentuře pro životní prostředí Spolupráce s EEA není pro nás novou záležitostí - probíhá již od roku 1993 (podobně jako v ostatních kandidátských zemích) v rámci programu mnohonárodní spolupráce Phare, zaměřeného na životní prostředí (Multi-Country Programme Phare - Environment). Evropskou komisí byl založen projekt orientovaný přímo na spolupráci s EEA, jehož cílem bylo pomoci přistupujícím zemím v období přípravy na vstup do EU v oblasti informací o životním prostředí, na kterou je kladen značný důraz. Česká republika se jako jiné Phare země zapojila do programů CORINAIR (databáze emisí do ovzduší) a CORINE Biotopes (jednotná klasifikace a popis krajinných typů). Dále se zapojila do evropského informačního systému EUROAIRNET a AIRBASE, proběhla harmonizace a výběr stanic pro tento informační systém o kvalitě ovzduší. Probíhal také přenos dat o překročení limitních hodnot ozónu dle direktivy 92/72/EC (ČHMÚ). Dalším zapojením do evropské spolupráce bylo poskytování dat do evropského informačního systému o přírodě EUNIS (AOPK) a do informačního systému o kvalitě vnitrozemských vod EUROWATERNET a WATERBASE (VÚV TGM a ČHMÚ). Zvláštní aktivitou ČR bylo získání kontraktu na činnost dvou tématických středisek pro Phare země (Phare Topic Links) pro \"Land Cover\" (GISAT) a \"Air Quality\" (ČHMÚ) na základě konkursu. Tato tématická střediska zpracovávala data z Phare zemí a předávala je ke konečnému zpracování evropským tématickým střediskům. S přistoupením k EEA souvisí další vývoj a zdokonalování již několik let budované Evropské informační a pozorovací sítě pro oblast životního prostředí (European Information and Observation Network - EIONET) v ČR, která poskytuje většinu podkladů pro projekty EEA. Eionet je jednak informační sítí, prostřednictvím které se sdílí data mezi národními centry a evropskými institucemi (hlavně EEA) a dále sítí expertů, kteří na základě vzájemné spolupráce v jednotlivých oblastech připravují návrhy společného postupu v příslušné oblasti. V současné době participují na této síti za ČR tyto organizace: ČHMÚ, VÚV TGM, AOPK, ČEÚ, ČGÚ, GISAT, Ekotoxa Opava a MŽP (informatika a SOS ŽP). Národním koordinátorem pro spolupráci s EEA byl Ministrem ŽP jmenován ředitel ČEÚ Ing. Josef Seják, Csc. V březnu 1999 podala Česká republika Evropské unii spolu s dalšími kandidátskými zeměmi oficiální žádost o zahájení jednání o účasti v Evropské agentuře pro životní prostředí a Evropské informační a pozorovací síti. V červenci 1999 Rada EU projednala a odsouhlasila jednání o účasti v EEA pro 13 kandidátských zemí a Turecko. Směrnici a mandát pro jednání Evropské komise s jednotlivými zeměmi o účasti v EEA schválila Rada na svém zasedání 14. února 2000. Úvodní společné jednání EK se všemi kandidátskými zeměmi se uskutečnilo 27. března 2000. Zástupci zemí byli seznámeni s návrhem Smlouvy o účasti České republiky v Evropské agentuře pro životní prostředí a Evropské informační a pozorovací síti (dále jen \"Smlouva\"), návrhem výše příspěvku a s návrhem harmonogramu projednávání. Dne 10. července 2000 se v Bruselu uskutečnilo další kolo jednání, které bylo rozděleno na úvodní multilaterální část a navazující bilaterální jednání s každou zemí. Dohoda o účasti ČR v EEA byla schválena Radou EU v červnu 2001, následně podepsána komisařkou Wallstromovou. Náš ratifikační proces byl zahájen v září 2001 (Parlament, Senát, Prezident), nyní již celý proběhl a smlouva vstoupila v platnost od 1.1.2002. Částky příspěvku ČR v EEA v období následujících 3 let po podpisu a nabytí platnosti smlouvy činí: Rok Celkový příspěvek Příspěvek Phare (Národní program) PříspěvekČR (státní rozpočet) EUR % max EUR % EUR mil.Kč 1. (2002) 557 000 75 417 000 25 140 000 5,04 2. (2003) 704 000 60 422 000 40 282 000 10,152 3. (2004) 852 000 50 426 000 50 426 000 15,336 Příspěvek ČR se navrhuje krýt z prostředků státního rozpočtu na léta 2002 - 2004 alokovaných Ministerstvem financí do kapitoly 315 Ministerstva životního prostředí. Smlouva o účasti ČR bude platná do přistoupení ČR k EU. Od tohoto data smlouva automaticky přestane platit a odpadne další přímá úhrada příspěvku. Náklady budou již hrazeny přímo z rozpočtu ES. Přistoupení k EEA je nutno chápat jako nedílnou součást našeho aproximačního procesu k Evropské unii v oblasti ochrany a péče o životní prostředí (Nařízení Rady č. 1210/90 o zřízení EEA je součástí implementačního plánu v podoblasti A - Horizontální legislativa). Vyžaduje od nás zkvalitnění našich informačních sítí, zlepšení systémů sdílení dat a jejich jakosti a v neposlední řadě potřebu navázání užší spolupráce našich odborníků s experty v partnerských zemích. Srovnání naší situace se zeměmi, které již delší dobu považují tuto oblast za prioritní, nás bude stimulovat k větší snaze vyřešit problematické otázky a předpokládáme, že povede i k celkovému zvyšování povědomí veřejnosti o problémech ŽP. Předávání prioritních dat Česká republika dosáhla od roku 2000 výrazného zlepšení v poskytování prioritních dat do sítě Eionet a do EEA. Prioritní datové toky byly stanoveny EEA dle jejího víceletého pracovního programu, forma i obsah zpráv jsou standardizovány, většinou na základě příslušných mezinárodních konvencí (např. konvence CLRTAP - Convention on Long Range Transboundary Air Pollution). Kvalita zpráv, které členské země každoročně poskytují EEA a do sítě Eionet, je každoročně hodnocena dle těchto hledisek: úplnost zprávy, aktuálnost dat, soulad s předepsaným formátem a obsahem zprávy, včasnost dodání zprávy. Mezi více než 30 členskými a přistupujícími zeměmi s Česká republika v roce 2001 umístila na druhém místě z hlediska meziročního zlepšení a celkově na 5. místě (jde o souhrnné hodnocení ve všech prioritních oblastech dohromady). Zdroj: ČEÚ