Česko postaví v Antarktidě polární stanici za 50 milionů korun
PRAHA, BRNO - Mezi vědce, kteří pracují v oblasti jižního pólu, se na podzim
zařadí i tým z České republiky. Už na podzim totiž začne v Antarktidě fungovat
česká polární stanice. Česká republika se tak stane v pořadí 18. zemí na světě,
která bude stanici v oblasti provozovat. Stanice, na níž by mělo pracovat 15
lidí, byla vyrobena už loni a čeká jen na odvoz. 50 milionů korun na její
výstavbu poskytlo ministerstvo školství, které by mělo platit také její provoz.
Ten by měl stát kolem 750 tisíc korun ročně. Celý projekt ale ještě musí
schválit státy Antarktické smlouvy, které budou v červnu zasedat v Madridu.
Pokud vše půjde hladce, vypluje na podzim loď vezoucí stanici a 12 lidí k břehům
Antarktidy. Posádka ovšem nebude představovat úplně první dočasné obyvatele
Antarktidy z České republiky. Na kontinentě už několik let funguje základna
polárního nadšence Jaroslava Pavlíčka, která se ovšem specializuje na turistické
pobyty. Na oficiální vědecké stanici by měli Češi působit během antarktického
léta, kdy se tamní teplota pohybuje kolem nuly. Budou se zabývat především
výzkumy z oblastí klimatologie, meteorologie, geologie a ekologie. Pokračování
na straně 4 Dokončení ze strany 1 Podle vedoucího týmu budoucí stanice by mohly
být výsledky získané v Antarktidě užitečné i pro Českou republiku. \"Antarktida
může být ohrožena oteplováním klimatu. Svým vlivem působí významně na globální
klima, a tím i na klima Evropy a České republiky,\" řekl Pavel Prošek z
Geografického ústavu brněnské Masarykovy univerzity. Vybudování a provozování
ryze české stanice v Antarktidě umožní České republice získat členství v různých
antarktických výborech a institucích. Také se může stát plnoprávným členem
Antarktické smlouvy, čímž by se přiřadila k pětadvaceti státům, které rozhodují
o budoucnosti ledového kontinentu. \"To pochopitelně posílí pozici České
republiky v mezinárodní politice a náš stát by měl mít zájem na jejím
fungování,\" tvrdí Prošek. Ekologický provoz stanice Česká polární stanice by
měla být vybudována na pobřeží ostrova James Ross asi dvacet kilometrů od
ostrova Seymour. K dispozici by měli čeští polárníci mít území o rozloze
velikosti Jihomoravského kraje. \"Původně jsme zvažovali jiné místo, ale
argentinští kolegové nám poradili toto,\" uvedl Prošek, který v březnu strávil v
Antarktidě tři týdny hledáním vhodné lokality. Provoz stanice by měl být co
nejvíce ekologický. Energii bude získávat ze slunečního záření a z větru.
Částečně také pomocí naftového agregátu. Stanice v Antarktidě totiž musí být co
nejmenší zátěží pro místní životní prostředí. Má být postavena hlavně ze dřeva a
odpady z ní se mají částečně spalovat a částečně vyvážet mimo území Antarktidy.
V současné době je v Antarktidě 48 polárních stanic, které provozuje sedmnáct
států. Mezi největší polárníky patří Američané, Rusové, Francouzi, Britové a
Japonci. Svou stanici tam ale má například i Ukrajina. Vlastní stanici tam
provozuje i ekologická organizace Greenpeace. Američané mají stanici přímo na
jižním pólu. Nejméně stanic je ve vnitrozemí, jež má rozlohu asi jako Evropa a
Spojené státy dohromady. Tam jsou jen dvě stanice Američanů a po jedné Japonců a
Rusů. Kdo je Pavel Prošek Vedoucí projektu první české polární stanice. Narodil
se v roce 1940 ve Zlíně. Je vedoucím geografického ústavu Masarykovy univerzity
v Brně. V letech 1994-1995 byl členem polské antarktické expedice. V roce 2001
pobýval na chilské antarktické stanici a o rok později na ukrajinské antarktické
stanici. Třikrát byl také na Špicberkách. Zdroj: Lidové noviny Autor: Markéta
Kutilová
PRAHA, BRNO - Mezi vědce, kteří pracují v oblasti jižního pólu, se na podzim zařadí i tým z České republiky. Už na podzim totiž začne v Antarktidě fungovat česká polární stanice. Česká republika se tak stane v pořadí 18. zemí na světě, která bude stanici v oblasti provozovat. Stanice, na níž by mělo pracovat 15 lidí, byla vyrobena už loni a čeká jen na odvoz. 50 milionů korun na její výstavbu poskytlo ministerstvo školství, které by mělo platit také její provoz. Ten by měl stát kolem 750 tisíc korun ročně. Celý projekt ale ještě musí schválit státy Antarktické smlouvy, které budou v červnu zasedat v Madridu. Pokud vše půjde hladce, vypluje na podzim loď vezoucí stanici a 12 lidí k břehům Antarktidy. Posádka ovšem nebude představovat úplně první dočasné obyvatele Antarktidy z České republiky. Na kontinentě už několik let funguje základna polárního nadšence Jaroslava Pavlíčka, která se ovšem specializuje na turistické pobyty. Na oficiální vědecké stanici by měli Češi působit během antarktického léta, kdy se tamní teplota pohybuje kolem nuly. Budou se zabývat především výzkumy z oblastí klimatologie, meteorologie, geologie a ekologie.
Pokračování na straně 4
Dokončení ze strany 1
Podle vedoucího týmu budoucí stanice by mohly být výsledky získané v Antarktidě užitečné i pro Českou republiku. \"Antarktida může být ohrožena oteplováním klimatu. Svým vlivem působí významně na globální klima, a tím i na klima Evropy a České republiky,\" řekl Pavel Prošek z Geografického ústavu brněnské Masarykovy univerzity. Vybudování a provozování ryze české stanice v Antarktidě umožní České republice získat členství v různých antarktických výborech a institucích. Také se může stát plnoprávným členem Antarktické smlouvy, čímž by se přiřadila k pětadvaceti státům, které rozhodují o budoucnosti ledového kontinentu. \"To pochopitelně posílí pozici České republiky v mezinárodní politice a náš stát by měl mít zájem na jejím fungování,\" tvrdí Prošek.
Ekologický provoz stanice
Česká polární stanice by měla být vybudována na pobřeží ostrova James Ross asi dvacet kilometrů od ostrova Seymour. K dispozici by měli čeští polárníci mít území o rozloze velikosti Jihomoravského kraje. \"Původně jsme zvažovali jiné místo, ale argentinští kolegové nám poradili toto,\" uvedl Prošek, který v březnu strávil v Antarktidě tři týdny hledáním vhodné lokality. Provoz stanice by měl být co nejvíce ekologický. Energii bude získávat ze slunečního záření a z větru. Částečně také pomocí naftového agregátu. Stanice v Antarktidě totiž musí být co nejmenší zátěží pro místní životní prostředí. Má být postavena hlavně ze dřeva a odpady z ní se mají částečně spalovat a částečně vyvážet mimo území Antarktidy. V současné době je v Antarktidě 48 polárních stanic, které provozuje sedmnáct států. Mezi největší polárníky patří Američané, Rusové, Francouzi, Britové a Japonci. Svou stanici tam ale má například i Ukrajina. Vlastní stanici tam provozuje i ekologická organizace Greenpeace. Američané mají stanici přímo na jižním pólu. Nejméně stanic je ve vnitrozemí, jež má rozlohu asi jako Evropa a Spojené státy dohromady. Tam jsou jen dvě stanice Američanů a po jedné Japonců a Rusů.
Kdo je Pavel Prošek
Vedoucí projektu první české polární stanice. Narodil se v roce 1940 ve Zlíně. Je vedoucím geografického ústavu Masarykovy univerzity v Brně. V letech 1994-1995 byl členem polské antarktické expedice. V roce 2001 pobýval na chilské antarktické stanici a o rok později na ukrajinské antarktické stanici. Třikrát byl také na Špicberkách.
Zdroj: Lidové noviny
Autor: Markéta Kutilová
Sdílet článek na sociálních sítích