Přirozené akustické prostředí člověka a ekologická akustika 2
Výzkumná práce ekologických akustiků spočívá většinou ve zjišťování a
registrování akustických charakteristik určitého prostředí. Nejde tedy jen o
měření míry hluku, ale o identifikaci charakterů různých zvuků a jejich
hodnocení z hlediska lidí, kteří v daném prostředí žijí či je po přechodnou dobu
navštíví. Různá prostředí i regiony se totiž vyznačují poněkud odlišným
akustickým prostředím - zvuky, které odrážejí, kromě jiného, domácí život,
dialekt, průmyslové a zemědělské procesy a přírodní prostředí (hmyz, ptáci,
voda). Kromě specifických zvuků je v každém prostředí něco, co je společné
určitému regionu či větší geografické oblasti. Počátky nového oboru můžeme vidět
v činnosti akustiků shromážděných ve skupině World Soundscape Project. Tento
výzkumný projekt byl zahájen na konci 60. let 20. století R. M. Schaferem a jeho
výzkumnou skupinou ze Simon Fraser University, (British Columbia, Kanada). Na
počátku tohoto projektu byla snaha dokumentovat hlukové zatížení v rychle se
rozvíjejícím Vancouveru. Hlubší zájem o analýzu zvukového prostředí města pak
vedl ke změně přístupu - na místo pouhého dokumentování negativních akustických
faktorů začal tým akustiků zkoumat, co je pro toto město vlastně akusticky
typické, jaký akustický charakter mají jednotlivé městské části. Schafer nazval
předmět svého zkoumání poeticky \"hudbou prostředí\". Výzkumný tým během několik
let shromáždil obrovskou sbírku zvukových nahrávek akustického prostředí z
různých míst Kanady i Evropy. Významnými projekty byla detailní studie o
zvukovém prostředí Vancouveru z roku 1973 (Vancouver soundscape,
http://www.sfu.ca/~truax/vanscape.html) a v roce 1975 hloubkový průzkum
zvukového prostředí v pěti vybraných evropských venkovských obcích (Francie,
Itálie, Německo, Skotsko a Švédsko). Jedním z výstupů tohoto týmu byla kniha
[https://www.kamsnim.cz/categories/kniha] \"Handbook for Acoustic Ecology\",
jejiž nejnovější verze je dnes přístupná na Internetu (B. Truax, [Ed.], Handbook
for Acoustic Ecology, Cambridge Street Publishing, Burnaby, [BC Canada] 1999.
2nd Edition, http://www.sfu.ca/sonic-studio). V současné době probíhají opět
týmové výzkumy, jejichž cílem je registrovat proměny akustického prostředí v
místech, která byla akusticky zdokumentována v sedmdesátých letech. Tak
například tým akustiků a dalších odborníků z university v Turku (Finsko,
http://www.6villages.tpu.fi) se nyní znovu vrací do evropských obcí, jejichž
akustické prostředí v roce 1975 analyzoval kanadský tým. Ideje ekologické
akustiky začínají zajímat i některé architekty. Na interdisciplinární konferenci
\"Hey Listen!\", která se konala v roce 1998 ve Stockholmu, zazněly požadavky,
aby dnešní architekti nevytvářeli design, který je určen pouze pro vizuální
vnímání, ale aby vzali také do úvahy další smysly včetně sluchu. Do městského i
krajinného plánování by měl být rovněž zahrnut design akustického prostředí. Do
\"jazyku\" architektonického designu by měl být zakomponován i zvuk, který by
tak doplňoval určité architektonické ideje, které nemohou být plně vyjádřeny ve
vizuální formě. Ekologická akustika rovněž ukazuje, že zvukové prostředí
určitého místa má samo o sobě svoji hodnotu. Stejně tak, jako chráníme původní
architektonický ráz měst a obcí, měli bychom chránit i jejich specifický
akustický charakter. Výzkum akustického prostředí Vancouveru například
dokumentoval ojedinělé zvuky přístavu, které dotvářely specifický charakter
některých městských čtvrtí. Kromě výzkumných projektů existují i občanské
iniciativy, které se angažují v průzkumu akustického prostředí a hovoří o právu
občanů na zachování akustického prostředí, které je pro místo, v kterém žijí,
specifické (např. www.imaging.dundee.ac.uk/tese). Na praktické aplikace poznatků
akustické ekologie při architektonických a urbanistických řešení je však zatím
ještě poněkud brzo. Nejprve musí předcházet soustavnější výzkum reálného
akustického prostředí a sledování jeho změn. Je rovněž třeba vědět toho více o
tom, jak lidé reagují na změny svého akustického prostředí a hlouběji poznat
různé formy akustických projevů, které nesouvisejí primárně s lidskou
komunikací. Marek Franěk Zdroj: Neviditelný pes
Výzkumná práce ekologických akustiků spočívá většinou ve zjišťování a registrování akustických charakteristik určitého prostředí. Nejde tedy jen o měření míry hluku, ale o identifikaci charakterů různých zvuků a jejich hodnocení z hlediska lidí, kteří v daném prostředí žijí či je po přechodnou dobu navštíví. Různá prostředí i regiony se totiž vyznačují poněkud odlišným akustickým prostředím - zvuky, které odrážejí, kromě jiného, domácí život, dialekt, průmyslové a zemědělské procesy a přírodní prostředí (hmyz, ptáci, voda). Kromě specifických zvuků je v každém prostředí něco, co je společné určitému regionu či větší geografické oblasti.
Počátky nového oboru můžeme vidět v činnosti akustiků shromážděných ve skupině World Soundscape Project. Tento výzkumný projekt byl zahájen na konci 60. let 20. století R. M. Schaferem a jeho výzkumnou skupinou ze Simon Fraser University, (British Columbia, Kanada). Na počátku tohoto projektu byla snaha dokumentovat hlukové zatížení v rychle se rozvíjejícím Vancouveru. Hlubší zájem o analýzu zvukového prostředí města pak vedl ke změně přístupu - na místo pouhého dokumentování negativních akustických faktorů začal tým akustiků zkoumat, co je pro toto město vlastně akusticky typické, jaký akustický charakter mají jednotlivé městské části. Schafer nazval předmět svého zkoumání poeticky \"hudbou prostředí\".
Výzkumný tým během několik let shromáždil obrovskou sbírku zvukových nahrávek akustického prostředí z různých míst Kanady i Evropy. Významnými projekty byla detailní studie o zvukovém prostředí Vancouveru z roku 1973 (Vancouver soundscape, http://www.sfu.ca/~truax/vanscape.html) a v roce 1975 hloubkový průzkum zvukového prostředí v pěti vybraných evropských venkovských obcích (Francie, Itálie, Německo, Skotsko a Švédsko). Jedním z výstupů tohoto týmu byla kniha \"Handbook for Acoustic Ecology\", jejiž nejnovější verze je dnes přístupná na Internetu (B. Truax, [Ed.], Handbook for Acoustic Ecology, Cambridge Street Publishing, Burnaby, [BC Canada] 1999. 2nd Edition, http://www.sfu.ca/sonic-studio).
V současné době probíhají opět týmové výzkumy, jejichž cílem je registrovat proměny akustického prostředí v místech, která byla akusticky zdokumentována v sedmdesátých letech. Tak například tým akustiků a dalších odborníků z university v Turku (Finsko, http://www.6villages.tpu.fi) se nyní znovu vrací do evropských obcí, jejichž akustické prostředí v roce 1975 analyzoval kanadský tým. Ideje ekologické akustiky začínají zajímat i některé architekty. Na interdisciplinární konferenci \"Hey Listen!\", která se konala v roce 1998 ve Stockholmu, zazněly požadavky, aby dnešní architekti nevytvářeli design, který je určen pouze pro vizuální vnímání, ale aby vzali také do úvahy další smysly včetně sluchu. Do městského i krajinného plánování by měl být rovněž zahrnut design akustického prostředí. Do \"jazyku\" architektonického designu by měl být zakomponován i zvuk, který by tak doplňoval určité architektonické ideje, které nemohou být plně vyjádřeny ve vizuální formě. Ekologická akustika rovněž ukazuje, že zvukové prostředí určitého místa má samo o sobě svoji hodnotu. Stejně tak, jako chráníme původní architektonický ráz měst a obcí, měli bychom chránit i jejich specifický akustický charakter. Výzkum akustického prostředí Vancouveru například dokumentoval ojedinělé zvuky přístavu, které dotvářely specifický charakter některých městských čtvrtí. Kromě výzkumných projektů existují i občanské iniciativy, které se angažují v průzkumu akustického prostředí a hovoří o právu občanů na zachování akustického prostředí, které je pro místo, v kterém žijí, specifické (např. www.imaging.dundee.ac.uk/tese).
Na praktické aplikace poznatků akustické ekologie při architektonických a urbanistických řešení je však zatím ještě poněkud brzo. Nejprve musí předcházet soustavnější výzkum reálného akustického prostředí a sledování jeho změn. Je rovněž třeba vědět toho více o tom, jak lidé reagují na změny svého akustického prostředí a hlouběji poznat různé formy akustických projevů, které nesouvisejí primárně s lidskou komunikací.
Marek Franěk
Zdroj: Neviditelný pes
Sdílet článek na sociálních sítích