Fata Morgana vysála z magistrátu stamilióny
Když v lednu 1996 schvalovali pražští zastupitelé jedenáct miliónů korun na
stavbu skleníku Fata Morgana v Pražské botanické zahradě, její ředitel Jiří R.
Haager uvedl, že celkové náklady na skleníkovou expozici tropických rostlin
nepřesáhnou dvacet miliónů korun. V letech 1996 až 2003 se ovšem náklady
vyšplhaly na více než dvě stě miliónů. Za takovou částku by si magistrát mohl
pořídit třeba kompletní vlakovou soupravu pro metro. Příběh pražského skleníku
dobře ilustruje, jak velká města rozdělují a kontrolují veřejné zakázky. Za
rozsáhlé chyby v Praze či Brně už rozdal pokuty i Úřad pro hospodářskou soutěž.
MEZITITULEK: Zálohy bez povolení Podezřelé okolnosti a nezákonnosti, které
předcházely několikanásobnému předražení pražského skleníku, dnes popisuje audit
firmy PricewaterhouseCoopers. Je přitom zřejmé, že kontroloři magistrátu
hlavního města věděli o problémech už v roce 1998. HN získaly například zápis z
prověrky, kterou podnikli pracovníci odboru vnitřního auditu a kontroly. Mimo
jiné v něm stojí, že již v roce 1997 zahrada uzavřela smlouvy s projektantem,
stavební firmou a dodavatelem střechy za téměř 24 miliónů. Jen za zastřešení
skleníku se ředitel Haager zavázal vyplatit 19 miliónů, v prosinci 1997 dokonce
poskytl šestimiliónovou zálohu. To vše v době, kdy zahrada ještě neměla stavební
povolení. Její vedení později ani neinformovalo magistrát, že náklady překročily
deset procent plánované částky, ačkoliv jí to ukládá usnesení rady.
PricewaterhouseCoopers v auditu uvádí, že závěry kontrolní skupiny nebyly
předány příslušným odborům, radě ani zastupitelstvu. To striktně popírá
zastupující ředitel kontrolní sekce Richard Mařík. Ve vyjádření pro HN uvedl, že
\"s výslednou zprávou byla seznámena jak ředitelka odboru životního prostředí,
tak příslušný člen rady hlavního města Prahy\". Za hospodaření Pražské botanické
zahrady byli tehdy odpovědni náměstek primátora Petr Švec a ředitelka Maříkem
zmíněného odboru životního prostředí Kateřina Vaculová. Ti však po kontrole
nepřijali žádné opatření, jež by zabránilo avizovaným ztrátám. Naopak, již v
dubnu 1998 náměstek Švec předložil radě a zastupitelstvu analýzu hospodaření
zahrady, v níž se uvádí, že investice dosáhne 57 miliónů korun. Zastupitelé
rozbor schválili, aniž by vznesli jediný dotaz, proč je cena skleníku náhle
několikanásobná. MEZITITULEK: Hledá se viník Exředitel zahrady Jiří Haager
drahou stavbu přehrává na autora projektu, architekta Zdeňka Deyla. S ním se
Haager rozešel ve zlém. Podle ředitele to byl právě Deyl, kdo přišel s původní
nereálnou cenou. Architekt ale namítá: \"Ve veřejné soutěži jsme předkládali
pouze ideový záměr, v němž šlo o jednoduchou stavbu o ploše 1663 metrů
čtverečních. Studie neobsahovala provozní budovu, technologie, komunikace ani
přípojky. Navíc je nesmyslné tvrdit, že jsem cenu dvacet miliónů uváděl při
územním řízení. Cenu zakázky podle zákona předkládá investor. A tím byla
botanická zahrada.\" V dokumentaci pro územní řízení, kde je plocha skleníku
oproti studii podstatně rozšířena a obsahuje už i chladící část a vodopád, se
skutečně píše: \"Investorem předpokládaná minimalizovaná cena - 20 miliónů
korun.\" Haager a jeho lidé přitom museli tušit, že tato částka je nízká. Již v
roce 1995 totiž ateliér Arborea zpracoval pro magistrát studii odhadující
náklady na skleník na více než 65 miliónů. \"Dnešní, již dokončený skleník neměl
a nemá s generelem vypracovaným ateliérem Arborea absolutně nic společného,\"
brání se Haager. MEZITITULEK: Místo potrubí tunel Nejvíce miliónů \"navíc\" se
začalo kupit poté, co bylo vydáno stavební povolení. Například, když ředitel
Haager zrušil vnitřní stínění, protože mu nepřipadalo estetické. \"To znamenalo
zahájit práce na technologii od začátku,\" tvrdí architekt Deyl. \"V projektu
jsme počítali s chladícím potrubím o průměru asi patnáct centimetrů. Po
odstranění stínění bylo nutné ve skleníku vykopat chladící tunel větší než
člověk.\" Před ředitelovým zásahem byla cena prací odhadnuta na 19 miliónů
korun, po změně podle znaleckého posudku společnosti Bewert narostla na dnešních
téměř 60 miliónů. MEZITITULEK: Bratr a sestra Náklady rostly i u prací, na které
měla od počátku monopol firma Stavební práce Pavel Čížek. V roce 1997 získala
zakázku na hrubou stavbu za 9,5 miliónu. Na tuto smlouvu se pak bez veřejné
soutěže naroubovalo sedm dodatků, takže Pavel Čížek nakonec získal kontrakty za
více než 55 miliónů. HN přitom mají k dispozici soupis faktur, z něhož vyplývá,
že Čížek nakonec vyúčtoval městu cenu 65 763 446,85 korun. Tedy ještě o 11
miliónů více, než bylo ve smlouvě a dodatcích. Při výběrovém řízení na stavbu
byla v komisi i technička zahrady Lenka Vlasáková, sestra Pavla Čížka. \"V
žádném případě to nemělo na výběrové řízení vliv, komise rozhodla všemi hlasy,\"
říká dnes exředitel Haager, který tvrdí, že o celé věci neměl tušení. Zákon
nicméně podobné vztahy mezi členy komise a uchazeči zakazuje. MEZITITULEK:
Nejdražší skleník světa Teprve v březnu 2001, kdy již bylo prostavěno téměř 80
miliónů korun, rozhodli pražští zastupitelé, že stavba skleníku Fata Morgana
přejde přímo pod odbor městského investora magistrátu. Zastupitelé tak
odsouhlasili, že práce mohou pokračovat, aniž by si nechali zpracovat úspornější
variantu. Výsledkem bylo, že magistrát utratil za areál dalších 130 miliónů
korun. Letos v březnu pak byl radní Miloš Gregar v odpovědi na interpelaci
zastupitele Karla Fishera nucen přiznat: Roční provozní náklady komplexu se
vyšplhaly na téměř deset miliónů. \"To je šokující částka a jak jsem si ověřil u
odborníků, máme nejdražší skleník na světě,\" říká Fisher. \"Zadlužená Praha si
ho nikdy neměla dovolit.\" Z auditu firmy PricewaterhouseCoopers i závěrů Úřadu
pro hospodářskou soutěž vyplývají i pochybení konkrétních lidí. Opoziční
politici vedle Haagera mluví o Petru Švecovi a Kateřině Vaculové. Z těchto tří
zůstala ve funkci jen Vaculová, současná ředitelka nově zřízeného odboru městské
zeleně. Nyní je na dovolené, na dotaz Práva, zda nehodlá odejít, nedávno
odpověděla: \"Práce mě baví a hrozně by mě mrzelo, kdyby mi moje parčíky, tak
řečeno, někdo mršil.\" Členka zastupitelstva za Evropské demokraty Markéta
Reedová se s nynějším klidem nechce smířit. \"Jasno do věcí kolem Faty Morgany
mohou přinést jen policejní vyšetřovatelé. Jen ti mohou donutit zainteresované,
aby vydali kompletní dokumentaci. Politické vedení magistrátu by rychle mělo
podat trestní oznámení na konkrétní osoby,\" tvrdí. Nový primátor Pavel Bém se
odpovědi na dotaz, zda se hodlá obrátit na policii, vyhnul. Přesněji řečeno
otázky předal řediteli magistrátu Pavlu Ťahanovi. Ten po několika dnech odvětil:
\"Podat trestní oznámení, pokud budou předloženy materiály svědčící o spáchání
trestného činu, je základní občanskou povinností.\" ZDROJ: HN
Když v lednu 1996 schvalovali pražští zastupitelé jedenáct miliónů korun na stavbu skleníku Fata Morgana v Pražské botanické zahradě, její ředitel Jiří R. Haager uvedl, že celkové náklady na skleníkovou expozici tropických rostlin nepřesáhnou dvacet miliónů korun. V letech 1996 až 2003 se ovšem náklady vyšplhaly na více než dvě stě miliónů. Za takovou částku by si magistrát mohl pořídit třeba kompletní vlakovou soupravu pro metro.
Příběh pražského skleníku dobře ilustruje, jak velká města rozdělují a kontrolují veřejné zakázky. Za rozsáhlé chyby v Praze či Brně už rozdal pokuty i Úřad pro hospodářskou soutěž.
MEZITITULEK: Zálohy bez povolení
Podezřelé okolnosti a nezákonnosti, které předcházely několikanásobnému předražení pražského skleníku, dnes popisuje audit firmy PricewaterhouseCoopers.
Je přitom zřejmé, že kontroloři magistrátu hlavního města věděli o problémech už v roce 1998. HN získaly například zápis z prověrky, kterou podnikli pracovníci odboru vnitřního auditu a kontroly. Mimo jiné v něm stojí, že již v roce 1997 zahrada uzavřela smlouvy s projektantem, stavební firmou a dodavatelem střechy za téměř 24 miliónů. Jen za zastřešení skleníku se ředitel Haager zavázal vyplatit 19 miliónů, v prosinci 1997 dokonce poskytl šestimiliónovou zálohu.
To vše v době, kdy zahrada ještě neměla stavební povolení. Její vedení později ani neinformovalo magistrát, že náklady překročily deset procent plánované částky, ačkoliv jí to ukládá usnesení rady.
PricewaterhouseCoopers v auditu uvádí, že závěry kontrolní skupiny nebyly předány příslušným odborům, radě ani zastupitelstvu. To striktně popírá zastupující ředitel kontrolní sekce Richard Mařík. Ve vyjádření pro HN uvedl, že \"s výslednou zprávou byla seznámena jak ředitelka odboru životního prostředí, tak příslušný člen rady hlavního města Prahy\".
Za hospodaření Pražské botanické zahrady byli tehdy odpovědni náměstek primátora Petr Švec a ředitelka Maříkem zmíněného odboru životního prostředí Kateřina Vaculová. Ti však po kontrole nepřijali žádné opatření, jež by zabránilo avizovaným ztrátám.
Naopak, již v dubnu 1998 náměstek Švec předložil radě a zastupitelstvu analýzu hospodaření zahrady, v níž se uvádí, že investice dosáhne 57 miliónů korun. Zastupitelé rozbor schválili, aniž by vznesli jediný dotaz, proč je cena skleníku náhle několikanásobná.
MEZITITULEK: Hledá se viník
Exředitel zahrady Jiří Haager drahou stavbu přehrává na autora projektu, architekta Zdeňka Deyla. S ním se Haager rozešel ve zlém.
Podle ředitele to byl právě Deyl, kdo přišel s původní nereálnou cenou. Architekt ale namítá: \"Ve veřejné soutěži jsme předkládali pouze ideový záměr, v němž šlo o jednoduchou stavbu o ploše 1663 metrů čtverečních. Studie neobsahovala provozní budovu, technologie, komunikace ani přípojky. Navíc je nesmyslné tvrdit, že jsem cenu dvacet miliónů uváděl při územním řízení. Cenu zakázky podle zákona předkládá investor. A tím byla botanická zahrada.\"
V dokumentaci pro územní řízení, kde je plocha skleníku oproti studii podstatně rozšířena a obsahuje už i chladící část a vodopád, se skutečně píše: \"Investorem předpokládaná minimalizovaná cena - 20 miliónů korun.\"
Haager a jeho lidé přitom museli tušit, že tato částka je nízká. Již v roce 1995 totiž ateliér Arborea zpracoval pro magistrát studii odhadující náklady na skleník na více než 65 miliónů. \"Dnešní, již dokončený skleník neměl a nemá s generelem vypracovaným ateliérem Arborea absolutně nic společného,\" brání se Haager.
MEZITITULEK: Místo potrubí tunel
Nejvíce miliónů \"navíc\" se začalo kupit poté, co bylo vydáno stavební povolení. Například, když ředitel Haager zrušil vnitřní stínění, protože mu nepřipadalo estetické. \"To znamenalo zahájit práce na technologii od začátku,\" tvrdí architekt Deyl. \"V projektu jsme počítali s chladícím potrubím o průměru asi patnáct centimetrů. Po odstranění stínění bylo nutné ve skleníku vykopat chladící tunel větší než člověk.\" Před ředitelovým zásahem byla cena prací odhadnuta na 19 miliónů korun, po změně podle znaleckého posudku společnosti Bewert narostla na dnešních téměř 60 miliónů.
MEZITITULEK: Bratr a sestra
Náklady rostly i u prací, na které měla od počátku monopol firma Stavební práce Pavel Čížek. V roce 1997 získala zakázku na hrubou stavbu za 9,5 miliónu. Na tuto smlouvu se pak bez veřejné soutěže naroubovalo sedm dodatků, takže Pavel Čížek nakonec získal kontrakty za více než 55 miliónů.
HN přitom mají k dispozici soupis faktur, z něhož vyplývá, že Čížek nakonec vyúčtoval městu cenu 65 763 446,85 korun. Tedy ještě o 11 miliónů více, než bylo ve smlouvě a dodatcích.
Při výběrovém řízení na stavbu byla v komisi i technička zahrady Lenka Vlasáková, sestra Pavla Čížka. \"V žádném případě to nemělo na výběrové řízení vliv, komise rozhodla všemi hlasy,\" říká dnes exředitel Haager, který tvrdí, že o celé věci neměl tušení. Zákon nicméně podobné vztahy mezi členy komise a uchazeči zakazuje.
MEZITITULEK: Nejdražší skleník světa
Teprve v březnu 2001, kdy již bylo prostavěno téměř 80 miliónů korun, rozhodli pražští zastupitelé, že stavba skleníku Fata Morgana přejde přímo pod odbor městského investora magistrátu.
Zastupitelé tak odsouhlasili, že práce mohou pokračovat, aniž by si nechali zpracovat úspornější variantu. Výsledkem bylo, že magistrát utratil za areál dalších 130 miliónů korun. Letos v březnu pak byl radní Miloš Gregar v odpovědi na interpelaci zastupitele Karla Fishera nucen přiznat: Roční provozní náklady komplexu se vyšplhaly na téměř deset miliónů. \"To je šokující částka a jak jsem si ověřil u odborníků, máme nejdražší skleník na světě,\" říká Fisher. \"Zadlužená Praha si ho nikdy neměla dovolit.\"
Z auditu firmy PricewaterhouseCoopers i závěrů Úřadu pro hospodářskou soutěž vyplývají i pochybení konkrétních lidí. Opoziční politici vedle Haagera mluví o Petru Švecovi a Kateřině Vaculové.
Z těchto tří zůstala ve funkci jen Vaculová, současná ředitelka nově zřízeného odboru městské zeleně. Nyní je na dovolené, na dotaz Práva, zda nehodlá odejít, nedávno odpověděla: \"Práce mě baví a hrozně by mě mrzelo, kdyby mi moje parčíky, tak řečeno, někdo mršil.\"
Členka zastupitelstva za Evropské demokraty Markéta Reedová se s nynějším klidem nechce smířit.
\"Jasno do věcí kolem Faty Morgany mohou přinést jen policejní vyšetřovatelé. Jen ti mohou donutit zainteresované, aby vydali kompletní dokumentaci. Politické vedení magistrátu by rychle mělo podat trestní oznámení na konkrétní osoby,\" tvrdí.
Nový primátor Pavel Bém se odpovědi na dotaz, zda se hodlá obrátit na policii, vyhnul. Přesněji řečeno otázky předal řediteli magistrátu Pavlu Ťahanovi.
Ten po několika dnech odvětil: \"Podat trestní oznámení, pokud budou předloženy materiály svědčící o spáchání trestného činu, je základní občanskou povinností.\"
ZDROJ: HN
Sdílet článek na sociálních sítích