Stát klidně plýtvá i v době, kdy škrtá výdaje
Vláda se snaží udržet schodek státního rozpočtu na příští rok v \"přijatelných
mezích\". Zároveň však v rozporu s veřejným zájmem v některých rozhodnutích
zakládá další nehospodárnosti do budoucna. Mohu uvést konkrétní příklad.
Ministerstvo životního prostředí je už přes deset let obdařeno kompetencí
posuzovat vlivy některých celostátních koncepcí na životní prostředí. Jeho
stanovisko má být při jejich schvalování vzato v úvahu. Nemusí však být
akceptováno. Je to moudré řešení. Zákon ukládá, aby vlivy na životní prostředí
byly povinně zjišťovány a vyhodnoceny, aby tyto informace měl k dispozici orgán,
který danou koncepci schvaluje. Ale připouští se i reálný fakt, že dopady na
přírodu nejsou obvykle jediné, které jsou ve hře. Schvalující tak může někdy
upřednostnit aspekty ekonomické nebo sociální - další pilíře \"udržitelnosti\"
vývoje společnosti a hospodářství. Tuto agendu na ministerstvu vykonává odbor s
jedenácti lidmi. Není to zdaleka jediná jeho agenda, ale stačí ji v předepsaných
lhůtách \"zúřadovat\". Podobně se vlivy různých záměrů a koncepcí na životní
prostředí schvalují v celém vyspělém světě. Některá česká ministerstva to však
považují za zdržování jejich rozvojového rozletu. Vadí jim, že je tento proces v
rukou \"nepřátelského\" resortu. Ministerstvo průmyslu a obchodu využilo fakt,
že se připravuje novela zákona o posuzování vlivů na prostředí. Navrhlo, aby si
hospodářská ministerstva (průmyslu a obchodu, zemědělství, dopravy, pro místní
rozvoj, informatiky a spojů) vlivy koncepcí na prostředí před schválením
posuzovala sama. Nejen, že by se tak \"stali kozlové zahradníky\", kvalitě
posouzení by to neprospělo. Závěry by patrně byly značně formální. Na všech těch
ministerstvech by však musely být zřízeny či posíleny útvary, které mají péči o
prostředí na starost. Jistě by na to v součtu nestačilo jedenáct systemizovaných
míst. Ztratila by se jednotnost metodického vedení, ztížila komunikace s kraji i
při zastupování této agendy navenek, včetně posuzování přeshraničních vlivů na
prostředí. Finanční náročnost pokrytí této agendy ve státní správě by určitě
vzrostla několikanásobně. Přesto vláda do Parlamentu poslala návrh novely zákona
v alternativě z Ministerstva průmyslu a obchodu. Veřejný zájem na nezávislé
kontrole závažných záměrů a koncepcí z hlediska jejich vlivů na prostředí a
veřejné zdraví, ani zvýšené nároky na rozpočet se jako argumenty neprosadily.
Snad tedy zdravý rozum zvítězí aspoň v Parlamentu. Autor je ředitelem odboru
Ministerstva životního prostředí ZDROJ: HN
Vláda se snaží udržet schodek státního rozpočtu na příští rok v \"přijatelných mezích\". Zároveň však v rozporu s veřejným zájmem v některých rozhodnutích zakládá další nehospodárnosti do budoucna. Mohu uvést konkrétní příklad.
Ministerstvo životního prostředí je už přes deset let obdařeno kompetencí posuzovat vlivy některých celostátních koncepcí na životní prostředí. Jeho stanovisko má být při jejich schvalování vzato v úvahu. Nemusí však být akceptováno.
Je to moudré řešení. Zákon ukládá, aby vlivy na životní prostředí byly povinně zjišťovány a vyhodnoceny, aby tyto informace měl k dispozici orgán, který danou koncepci schvaluje. Ale připouští se i reálný fakt, že dopady na přírodu nejsou obvykle jediné, které jsou ve hře. Schvalující tak může někdy upřednostnit aspekty ekonomické nebo sociální - další pilíře \"udržitelnosti\" vývoje společnosti a hospodářství. Tuto agendu na ministerstvu vykonává odbor s jedenácti lidmi. Není to zdaleka jediná jeho agenda, ale stačí ji v předepsaných lhůtách \"zúřadovat\".
Podobně se vlivy různých záměrů a koncepcí na životní prostředí schvalují v celém vyspělém světě. Některá česká ministerstva to však považují za zdržování jejich rozvojového rozletu. Vadí jim, že je tento proces v rukou \"nepřátelského\" resortu.
Ministerstvo průmyslu a obchodu využilo fakt, že se připravuje novela zákona o posuzování vlivů na prostředí. Navrhlo, aby si hospodářská ministerstva (průmyslu a obchodu, zemědělství, dopravy, pro místní rozvoj, informatiky a spojů) vlivy koncepcí na prostředí před schválením posuzovala sama.
Nejen, že by se tak \"stali kozlové zahradníky\", kvalitě posouzení by to neprospělo. Závěry by patrně byly značně formální. Na všech těch ministerstvech by však musely být zřízeny či posíleny útvary, které mají péči o prostředí na starost. Jistě by na to v součtu nestačilo jedenáct systemizovaných míst. Ztratila by se jednotnost metodického vedení, ztížila komunikace s kraji i při zastupování této agendy navenek, včetně posuzování přeshraničních vlivů na prostředí.
Finanční náročnost pokrytí této agendy ve státní správě by určitě vzrostla několikanásobně. Přesto vláda do Parlamentu poslala návrh novely zákona v alternativě z Ministerstva průmyslu a obchodu.
Veřejný zájem na nezávislé kontrole závažných záměrů a koncepcí z hlediska jejich vlivů na prostředí a veřejné zdraví, ani zvýšené nároky na rozpočet se jako argumenty neprosadily. Snad tedy zdravý rozum zvítězí aspoň v Parlamentu.
Autor je ředitelem odboru Ministerstva životního prostředí
ZDROJ: HN
Sdílet článek na sociálních sítích