Od 1.1. platí nařízení vlády č. 368/2003 Sb. o integrovaném registru znečišťování

Nyní se krátce podívejme na to, jaká práva a povinnosti nařízení vlády č. 368/2003 Sb. přináší hospodářským subjektům.

V přílohách č. 1 a 2 k výše jmenovanému nařízení vlády je stanoven seznam látek, jejichž emise a přenosy je uživatel registrované látky (právnická osoba nebo fyzická osoba, která provozuje technickou nebo technologickou jednotku, v níž je zpracovávána nebo produkována látka evidovaná v integrovaném registru znečišťování) povinen zjišťovat, vyhodnocovat a Ministerstvu životního prostředí ohlašovat. Od roku 2004 až do roku, ve kterém vstoupí v platnost a stane se pro Českou republiku závazným Protokol o registrech úniků a přenosů znečišťujících látek, bude ohlašováno celkem 72 látek. Od roku následujícího po roce vstupu Protokolu o registrech úniků a přenosů znečišťujících látek v platnost se počet ohlašovaných látek zvýší a dosáhne celkem 88 látek.

Uživatel registrované látky je povinen zjišťovat, vyhodnocovat a Ministerstvu životního prostředí ohlašovat ohlašované látky, pokud jejich množství v emisích nebo přenosech ze souboru souvisejících technických nebo technologických jednotek nacházejících se provozovně je za jeden kalendářní rok shodné nebo vyšší s množstvím stanoveným v tomto nařízení - tzv. ohlašovacím prahem. Ohlašovací prahy pro jednotlivé chemické látky jsou uvedeny ve výše zmíněných přílohách č. 1 a 2.

Jak si má uživatel registrované látky při zjišťování výše emisí a při ohlašování dané látky počínat?

Uživatel registrované látky je nejprve povinen zjistit, zda je v provozovně zpracovávána nebo produkována ohlašovaná látka, jejíž vyráběné nebo použité množství nebo množství v emisích anebo v přenosech je vyšší nebo shodné s výše zmíněným ohlašovacím prahem.

Je-li použité množství látky nebo její množství v emisích anebo v přenosech vyšší nebo shodné s ohlašovacím prahem, uživatel registrované látky zjišťuje a vyhodnocuje všechny emise a přenosy ohlašovaných látek, jejichž množství překračuje ohlašovací práh, pro každou technickou a technologickou jednotku v zařízení samostatně. Tyto emise či přenosy dané chemické látky z jednotlivých technologických jednotek následně sčítá a zjištuje, zda výsledná hodnota překročí emisní práh. Stane-li se tak, je provozovatel povinen emise (resp. přenosy) dané látky ohlásit.

Uživatel registrované látky dále zvlášť zjišťuje a vyhodnocuje emise a přenosy ohlašovaných látek při haváriích. Uživatel registrované látky zjišťuje a vyhodnocuje množství ohlašované látky buď způsobem a metodou stanovenou v integrovaném povolení, nebo podle příslušných právních předpisů (pokud se nejedná o zařízení podle dikce § 2 písm. a) zákona č. 76/2002 Sb. o integrované prevenci, nebo některým ze způsobů uvedených v příloze č. 3 k nařízení vlády (tedy metodou měření, výpočtu nebo expertního odhadu).

Údaje požadované pro ohlašování do integrovaného registru znečišťování jsou stanoveny v příloze č. 4 k nařízení vlády (ve zkratce se jedná zejména o adresu sídla nebo místa podnikání, odvětvovou klasifikaci činností dle OKEČ, IČO, ohlašovací rok, datum zpracování, jméno odpovědné osoby, telefon a fax, provozovna, název provozovny apod.). Bohužel je nutno poznamenat, že některé z těchto údajů může státní správa získat i z jiných zdrojů, tedy bez toho, aniž by je musela požadovat v ohlášení (např. OKEČ či adresu sídla a místa podnikání). V ohlášení, které se týká zařízení stanoveného v příloze č. 1 k zákonu č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci se uvádějí také NOSE - P kódy, které jsou uvedeny v příloze č. 5 k nařízení vlády.

Uživatel registrované látky ohlašuje požadované údaje v elektronické podobě Ministerstvu životního prostředí na elektronické adrese, kterou zveřejní Ministerstvo životního prostředí ve Věstníku Ministerstva životního prostředí. Z ohlášení v elektronické podobě si uživatel registrované látky následně vytvoří vytištěním listinnou podobu ohlášení, kterou je uživatel povinen zaslat Ministerstvu životního prostředí.

Uživatel registrované látky ohlašuje současně s údaji do integrovaného registru znečišťování podle přílohy č. 4 k tomuto nařízení i další údaje z evidence v oblasti životního prostředí, které je jinak povinen ohlašovat podle zvláštních právních předpisů - tj. údaje do složkových registrů REZZO, HEIS a ISO.

Zdroj: Nařízení vlády č. 368/2003 Sb., ČEÚ