Lidé chtějí protihluková okna, stát na to nemá
Na státní Ředitelství silnic a dálnic, které spravuje všechny dálnice a silnice
I. třídy, se neustále obracejí lidé i hygienici a žádají o výměnu oken v
místech, kde je kvůli husté dopravě nadměrný hluk.
\"Teď nám například Krajská hygienická stanice v Českých Budějovicích hrozí
pokutou dva milióny korun,\" říká pracovník ředitelství Karel Horníček. Dodal,
že se zatím snaží s lidmi a hygieniky dohodnout, aby netrvali na okamžité výměně
oken. Spory zatím nedošly tak daleko, že by ředitelství muselo platit miliónové
pokuty, případně že by občan uspěl se svou žádostí u soudu.
\"Pokud by uspěl jediný stěžovatel, hrozí, že se strhne lavina a zaplaví nás
žádosti o výměnu oken,\" varuje Horníček.
Českobudějovičtí hygienici tvrdí, že ředitelství situaci příliš vyhrocuje. Kdyby
si požádalo o výjimku, jak to umožňuje zákon o ochraně veřejného zdraví, získalo
by na protihluková opatření u frekventovaných silnic čas.
Podobně postupovaly i českobudějovická radnice a krajský úřad a několikaletý
odklad dostaly. Hygienici uvádějí, že na protihlukových opatřeních budou trvat u
všech organizací, i když si to vyžádá delší čas.
Na státní Ředitelství silnic a dálnic, které spravuje všechny dálnice a silnice I. třídy, se neustále obracejí lidé i hygienici a žádají o výměnu oken v místech, kde je kvůli husté dopravě nadměrný hluk.
\"Teď nám například Krajská hygienická stanice v Českých Budějovicích hrozí pokutou dva milióny korun,\" říká pracovník ředitelství Karel Horníček. Dodal, že se zatím snaží s lidmi a hygieniky dohodnout, aby netrvali na okamžité výměně oken. Spory zatím nedošly tak daleko, že by ředitelství muselo platit miliónové pokuty, případně že by občan uspěl se svou žádostí u soudu.
\"Pokud by uspěl jediný stěžovatel, hrozí, že se strhne lavina a zaplaví nás žádosti o výměnu oken,\" varuje Horníček.
Českobudějovičtí hygienici tvrdí, že ředitelství situaci příliš vyhrocuje. Kdyby si požádalo o výjimku, jak to umožňuje zákon o ochraně veřejného zdraví, získalo by na protihluková opatření u frekventovaných silnic čas.
Podobně postupovaly i českobudějovická radnice a krajský úřad a několikaletý odklad dostaly. Hygienici uvádějí, že na protihlukových opatřeních budou trvat u všech organizací, i když si to vyžádá delší čas.
Okno za desetitisíce
Výměna jednoho okna vyjde od několika tisíc do desítek tisíc korun, záleží především na počtu decibelů a velikosti okna. Na stejnou, případně i vyšší sumu vyjde ještě před výměnou oken přesné měření hluku před domem a v bytě. Podle zákona nesmí hluk před domem překročit ve dne 72 decibelů a v noci 62 decibelů. V bytě je nyní hranice 40 decibelů ve dne a 30 v noci.
\"V Evropě žije asi šest až osm procent lidí v prostředí, kde jsou limity překračovány. V Česku to bude asi podobné, ale přesné studie zatím neexistují,\" odhaduje Karel Horníček.
Znamenalo by to, že v nadměrném hluku žije v republice šest set až osm set tisíc lidí.
Hluková mapa republiky
\"Někdy si připadám jako na závodní dráze,\" říká Šárka Sládková, která bydlí v domě na frekventované Ječné ulici v Praze.
Praha patří spolu s Ostravou či Olomoucí podle Státního zdravotního ústavu k městům, kde je hluk z dopravy největší. Běžně se tu překračují limity 72 decibelů, jak je určuje zákon.
Karel Horníček z Ředitelství silnic a dálnic soudí, že by protihluková opatření, což ve většině případů znamená výměnu oken, neměla zůstat jen na státu či krajích. Měl by se na nich podílet i sám občan. Horníček uvedl, že tak to funguje i v zemích Evropské unie. Například ve Francii existují speciální regionální fondy.
Ředitelství chce mít do konce letošního roku dokončenu hlukovou mapu republiky, kterou vytvoří pomocí počítačového modelování. Dosud totiž neexistuje žádná studie, která by pro celou zemi stanovila, kde jsou limity pro hluk překračovány.
\"V polovině roku bychom na základě přesné analýzy v jednom vybraném kraji mohli stanovit konkrétní a přesný rozsah nutných opatření pro celou republiku a konečně i přesně odhadnout náklady,\" říká Horníček. \"Před přijetím zákona o ochraně veřejného zdraví si nikdo nezjistil, kolik lidí v nadměrném hluku žije, ani kolik budou protihluková opatření stát,\" dodává Horníček.
\"Teď nám například Krajská hygienická stanice v Českých Budějovicích hrozí pokutou dva milióny korun,\" říká pracovník ředitelství Karel Horníček. Dodal, že se zatím snaží s lidmi a hygieniky dohodnout, aby netrvali na okamžité výměně oken. Spory zatím nedošly tak daleko, že by ředitelství muselo platit miliónové pokuty, případně že by občan uspěl se svou žádostí u soudu.
\"Pokud by uspěl jediný stěžovatel, hrozí, že se strhne lavina a zaplaví nás žádosti o výměnu oken,\" varuje Horníček.
Českobudějovičtí hygienici tvrdí, že ředitelství situaci příliš vyhrocuje. Kdyby si požádalo o výjimku, jak to umožňuje zákon o ochraně veřejného zdraví, získalo by na protihluková opatření u frekventovaných silnic čas.
Podobně postupovaly i českobudějovická radnice a krajský úřad a několikaletý odklad dostaly. Hygienici uvádějí, že na protihlukových opatřeních budou trvat u všech organizací, i když si to vyžádá delší čas.
Okno za desetitisíce
Výměna jednoho okna vyjde od několika tisíc do desítek tisíc korun, záleží především na počtu decibelů a velikosti okna. Na stejnou, případně i vyšší sumu vyjde ještě před výměnou oken přesné měření hluku před domem a v bytě. Podle zákona nesmí hluk před domem překročit ve dne 72 decibelů a v noci 62 decibelů. V bytě je nyní hranice 40 decibelů ve dne a 30 v noci.
\"V Evropě žije asi šest až osm procent lidí v prostředí, kde jsou limity překračovány. V Česku to bude asi podobné, ale přesné studie zatím neexistují,\" odhaduje Karel Horníček.
Znamenalo by to, že v nadměrném hluku žije v republice šest set až osm set tisíc lidí.
Hluková mapa republiky
\"Někdy si připadám jako na závodní dráze,\" říká Šárka Sládková, která bydlí v domě na frekventované Ječné ulici v Praze.
Praha patří spolu s Ostravou či Olomoucí podle Státního zdravotního ústavu k městům, kde je hluk z dopravy největší. Běžně se tu překračují limity 72 decibelů, jak je určuje zákon.
Karel Horníček z Ředitelství silnic a dálnic soudí, že by protihluková opatření, což ve většině případů znamená výměnu oken, neměla zůstat jen na státu či krajích. Měl by se na nich podílet i sám občan. Horníček uvedl, že tak to funguje i v zemích Evropské unie. Například ve Francii existují speciální regionální fondy.
Ředitelství chce mít do konce letošního roku dokončenu hlukovou mapu republiky, kterou vytvoří pomocí počítačového modelování. Dosud totiž neexistuje žádná studie, která by pro celou zemi stanovila, kde jsou limity pro hluk překračovány.
\"V polovině roku bychom na základě přesné analýzy v jednom vybraném kraji mohli stanovit konkrétní a přesný rozsah nutných opatření pro celou republiku a konečně i přesně odhadnout náklady,\" říká Horníček. \"Před přijetím zákona o ochraně veřejného zdraví si nikdo nezjistil, kolik lidí v nadměrném hluku žije, ani kolik budou protihluková opatření stát,\" dodává Horníček.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích
