Pátek, 29. března 2024

Zkušenosti z provozování linky MBÚ

Metoda mechanicko-biologické úpravy (MBÚ) je prezentována jako určitá alternativa ke spalovnám komunálního odpadu. Linka instalovaná v OZO Ostrava je největší, která u nás splňuje parametry technologie MBÚ.
Zkušenosti z provozování linky MBÚ

Metoda mechanicko-biologické cesty úpravy odpadů se začala uplatňovat zhruba od roku 1960, a to z důvodu, že se přímé kompostování směsných odpadů bez předchozího třídění ukázalo jako nereálné. Linky MBÚ jsou provozovány v různých částech světa (v Evropě například v Miláně, Římě, Sussexu, Katovicích, Malaze).

Společnost OZO má ve vlastnictví technologii MBÚ, která byla plánována v 80. letech a po mnoha technických změnách byla dokončena a zprovozněna v letech 90. Změny na lince byly provedeny v duchu současně provozovaných moderních technologií. Linka byla provozována po technické stránce bez výraznějších problémů, ale musela být později zastavena. Zvýšení cen ve spalovně Brno, kam směřovalo 40-60 % ze vstupních materiálů a levné skládky způsobily, že provoz byl nadále ekonomicky neudržitelný.

Technologie

Základem linky jsou dva uzly. Prvním jsou rotační síta na vstupní straně, která prováděla velikostní rozčlenění směsného komunálního odpadu na nadsítnou část - spalitelnou frakci, která byla určena pro energetické využití. Druhým uzlem byly fermentační biostabilizátory, kde se podsítná frakce měnila na substrát pro výrobu kompostu. Celá technologie měla ještě další technologické uzly, které však nebyly při provozu využívány, a to z technologických důvodů (linka na třídění barevných kovů, peletizer na RDF), nebo z důvodů odbytových (uzel vzduchového třídění - fluff jako suroviny pro výrobu náhradních paliv - RDF). Linka v OZO oproti tehdy známým technologiím obsahovala i tzv. refining organických podílů po fermentaci, což je dnes už běžný technologický prvek.

Technologie mechanického třídění vycházela z italské licence Sorain Cecchini a biologická úprava byla realizována na technologii MUT. Linka v OZO třídila komunální odpad ze sídlišť.

Provozní zkušenosti

Provozování MBÚ, stejně jako u každého jiného technologického zařízení, vyžaduje dokonalé znalosti z oblasti strojní a elektrické údržby, sofistikovaný přístup k opravám a v neposlední řadě velkou zkušenost a znalosti v oblasti odpadů. Musíme si uvědomit, že na rozdíl od jiných technologiích, kde vstupují přesně definované suroviny, u směsných komunálních odpadů se vždy jedná o heterogenní směs materiálů s obtížně definovanými mechanickými a fyzikálními vlastnostmi. Tato heterogenita vede k problémům při průchodu linkou, a tím je dána i kapacita linky.

Naproti tomu fyzikální a chemické vlastnosti jednotlivých frakcí mají vliv na kvalitu výstupů z linky, zejména jejich využitelnost, a tedy mají vliv na výstupní cenu při odbytu těchto materiálů. V praxi jsme zjistili, že významný vliv na chod linky a kvalitu výstupních surovin má systém sběru a svozu komunálních odpadů - lokality svozové oblasti (CZT nebo topení pevnými palivy), přes skladbu původců (občan - živnostník), systém třídění objemných a nebezpečných složek odpadů až po separovaný sběr u původců. Zvyky obyvatel také ovlivňují kvalitu zpracování odpadů (ukládání odpadů do sáčků na odpad apod.).

Všechny popsané vlivy můžeme shrnout do podmínek nutných pro řádný chod MBÚ:

svoz odpadů svozovými prostředky s lineárním stlačováním odpadů (linearpress),

svozová oblast by měla být napojena na centrální zásobování teplem nebo plynofikována (nízký podíl popelovin),

ve svozové oblasti je nutno třídit sklo,

je nutno mít zavedený systém sběru velkoobjemového a nebezpečného odpadu,

u \"živnostenských\" odpadů je nutno se vyvarovat velkých objemům jednodruhových materiálů, zejména páskům, textilu apod.

Ekonomické podmínky

Celý smysl linky je postaven na tom, že se minimalizuje ukládání odpadů na skládku, tedy na zhruba 35 % ze vstupu, na druhou stranu musí být celoročně zajištěn odbyt na vytříděné materiály. Jinak nelze linku provozovat. Největší výstupní frakcí je spalitelná frakce, která tvoří kolem 46 % ze vstupu a další složkou je substrát pro výrobu kompostů, který tvoří 17 % ze vstupu. Kovy tvoří pouze 2-3 %. Tato výstupní procenta materiálového toku se v průběhu roku mění podle skladby odpadů.

Ekonomický smysl linky byl dán podmínkou města Ostravy minimalizovat množství ukládaných odpadů na skládku. Proto byl provoz linky \"dotován\" z jiných aktivit společnosti OZO. V tržním prostředí, kde skládkování bylo a dosud je nejlevnějším způsobem odstraňování odpadů, linka jako samostatný podnikatelský záměr v konkurenci skládek není schopna ekonomicky existovat. Společnost OZO nesla ekonomickou zátěž až do chvíle, kdy odběratel spalitelné frakce byl nucen zvýšit cenu ve spalovně Brno z důvodu problémů s odbytem tepla.

Kromě odbytu spalitelné frakce je druhou nejvýznamnější položkou kompostovatelná frakce. Ani odbyt této frakce není jednoduchý vzhledem k ekonomické situaci v našem zemědělství. O komposty takto vyrobené není v zemědělství z ekonomických důvodů zájem. Kompost byl proto využíván pro rekultivační vrstvy na skládce v Ostravě-Hrušově, kde byl použit na obohacení biologické rekultivační vrstvy. OZO nemuselo tedy nakupovat rekultivační zeminy. Největší klad zavedení technologií MBÚ, tedy navrácení organické složky komunálních odpadů zpět do půdy, nebyl tedy v důsledku ekonomické situace v zemi realizován.

Mezistupeň vývoje

Linky MBÚ jsou podle mého názoru na mezistupni svého vývoje, a to díky odbytovým potížím. Tyto technologie jsou v tržním prostředí velmi zranitelné a je nutno je doplnit o koncové stupně využití odpadů, které odpad dovedou až do podoby běžně použitelných materiálů a energií. Praxe minulého období a zkušeností s provozem naší společnost dovedla ke znalosti vazeb vzniku komunálních odpadů a jejich zpracování pomocí MBÚ.

Domnívám se, že před těmito technologiemi stojí ještě další cesta rozvoje, a to v oblasti vývoje dalších uzlů, které budou vytříděné suroviny zužitkovávat na prodejné komodity, případně budou zdrojem energií pro chod samotné linky. Vždy však půjde o lokální řešení v souvislosti s odbytovými možnostmi.

Technologie MBÚ je možno zařadit mezi jednu z možností nakládání s komunálními odpady. Přesto chci zdůraznit, že vždy musí jít o projekty, které se budou opírat o lokální využití vytříděných surovin, a to v celoročním odbytovém harmonogramu. O umístění technologie v určitém území musí rozhodnout původci komunálních odpadů, tj. obce, a to vždy na základě podrobné ekonomicko-technické analýzy (feasibility study). Při rozhodování si musíme být vědomi, že se jedná o technologie, které na jednu stranu umí zpracovat stovky tun komunálních odpadů denně, a na druhou stranu se jedná o technologie, které jsou investičně v řádu stovek milionů až miliard korun. Uplatnění technologie výrazně zdraží systém nakládání s odpady, a proto je zřejmé, že musí být investičně dotovány tak, aby mohly být provozovány na tržní bázi vzhledem ke skládkám a zároveň byly sociálně udržitelnou službou pro všechny občany v lokalitě.

Při obecné znalosti této technologie není doporučování technologie MBÚ jako alternativy ke spalování komunálních ČR odpadů zodpovědné ekonomicky, technicky, ani ekologicky. Bez odbytu vytříděné spalitelné frakce ve spalovně není technologie MBÚ v současné době možná. Většina materiálu - kolem 80 procent - se opět ocitne na skládce. Technologii MBÚ by se měla věnovat pozornost a zkoumat její jednotlivé výstupy z technologií podle fyzikálněchemických vlastností a vyvíjet nové cesty doplnění těchto linek o koncovky, které převedou výstupní frakce na výrobky a energie běžně uplatnitelné na trhu.

Tento výzkum by se měl dít pod garancí státu (obdobně jako u alternativních paliv) tak, aby bylo dosaženo nejen ekonomiky provozu MBÚ i prokázaného ekologického efektu. Teprve po takovém výzkumu bude možno odpovědně určit místo a podmínky MBÚ v rámci hospodaření s komunálním odpadem. Vzhledem k našim zkušenostem můžeme konstatovat, že nejsme pozadu ve znalostech za Evropou, ale naopak bychom mohli být v této oblasti přínosem i pro ostatní municipality a státy EU.

AUTOR: Ing. Petr Bielan,
OZO Ostrava


Termíny

Spalitelná frakce: směs nadsítného materiálu o rozměrech větších než 120 mm (majoritní složky - papír, plast, minoritní složky - textil, sklo, dřevo, kovy, organika)

Fluff: vzduchově tříděná spalitelná frakce - lehká frakce (papír, plastové fólie)

Substrát pro výrobu kompostu: jemná frakce do 5 mm z fermentačního procesu

Fermentační biostabilizátory: rotační bubny, ve kterých probíhá fermentační rozklad organických složek za zvýšené teploty, čímž se hmota v bubnech hygienizuje

RDF - Refuse Derived Fuel - alternativní palivo

Zdroj:Odpady
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů