Nevládní organizace podněcují firmy k ekologickému managementu

Například ve Velké Británii uspořádali britští Greenpeace spolu s elektrárenskou firmou kampaň na podporu energie z větrných elektráren. V Portugalsku zase Světový fond na ochranu přírody (WWF) dal podnět ke stavbě ekologického městečka, na jehož vybudování se má podílet několik soukromých investorů. V západní Evropě spolupráce s obchodní sférou podle všeho není spojena s podezříváním z neetického jednání, tak jako tomu často bývá v České Republice.

Příkladem může být i spolupráce WWF s počítačovou firmou IBM v Německu. V rámci tohoto projektu a boje s globálními klimatickými změnami slíbila IBM snížit spotřebu energie o 4% ročně. Jak při výrobě počítačů samotných, tak ve svých kancelářích. Podle grafu, uvedeného v prezentaci na konferenci Zelený týden v Bruselu, se firmě podařilo během čtyř let tohoto cíle nejen dosáhnout, ale i ho překročit. V minulém roce už snížení spotřeby energie představovalo 7%.

Jak tohoto cíle dosáhli? Nijak složitě. \"Stačilo ´jen´ změnit priority a přizpůsobit tomu management firmy,\" říká Silvio Weeren, programový manažer společnosti. IBM se snaží zákazníkům z řad institucí či firem nabídnout takovou změnu počítačové sítě a vybavení, aby se při stejné výkonnosti uspořila elektrická energie i snížily náklady. \"Často stačí jen vyměnit několik neefektivně využívaných serverů v budově za jeden efektivnější, zavést virtuální servery a přejít na jiný administrátorský systém a efektivita se zvýší až o stovky procent,\" vysvětluje Silvio Weeren. A ruku v ruce s efektivitou jde dolů i spotřeba energie a náklady.

Výrazným \"žroutem\" energie jsou také klasické takzvané CRT monitory. \"Roční náklady na plochý LCD monitor jsou 72 euro, na klasický CRT monitor 89 euro,\" popisuje situaci v Německu Weeren.

Ovšem během své prezentace narazil programový manažer IBM i na potřebu změny chování lidí, jak odpovídá mottu konference Zelený týden. Příklad: kdyby každý, kdo odchází od svého počítače ať už na oběd či pracovní schůzku, spustil spací či jinak řečeno pohotovostní režim, nestojí ho to prakticky žádný čas a ušetří nezanedbatelné množství energie. \"Bohužel lidé tuto funkci často vůbec neznají nebo ji nepoužívají. Občas jim to zakazuje správce sítě, nutno říct, že většinou zbytečně.\"

Protože se EkoList nedávno věnoval v tištěném čísle počítačovému odpadu, přišla řeč i na toto téma. \"Samozřejmě, že počítače recyklujeme,\" nenechal se vyvést z míry programový manažer IBM. Pak ale odpověď upřesnil. \"Celému systému se říká End of Life, tedy péče o techniku na konci životního cyklu. V našem případě se tomuto programu věnujeme od roku 1991.\"

Podle Weerena společnost odebírá zpět počítačovou techniku především od firemních zákazníků a za mírný poplatek zformátuje pevné disky takovým způsobem, aby nebylo možné z nich získat citlivá obchodní či jakákoliv jiná data. Poté počítače dovybaví a znovu prodá. Od jednotlivců sice IBM také odebírá zpět svou techniku, ale pouze na jednom místě v celém Německu, takže je to možnost spíše teoretická.

Díky nové legislativě Evropské komise by však měl brzy vzniknout komplexní systém sběrných míst a recyklačních firem, které budou specializovány např. na počítače, tiskárny, monitory atd. V Německu na celý systém bude dohlížet tzv. Elektro-Altgeräte-Register, jenž má za úkol mimo jiné kontrolovat, zda množství vyrobené techniky odpovídá množství techniky sebrané a zpracované k novému použití či k ekologické likvidaci.

Registrované firmy jako IBM přispějí určitým poplatkem do společného fondu a z těchto zdrojů pak bude pokryto třídění, recyklace či ekologická likvidace výše zmíněné techniky. Podle Silvia Weerena toto opatření nebude pro jeho firmu znamenat významně vyšší byrokracii či práci navíc.

Iva Nachtmannová