Oxid dusičitý dusí obyvatele zeměkoule
Evropská kosmická agentura ESA oznámila první výsledky sledování obsahu
škodlivých plynů v zemské atmosféře, které provádí družice pro dálkový
průzkum Envisat od února 2002. ESA současně zveřejnila mapy, z nichž je zřejmé,
kde lidé nejvíce trpí znečištěným ovzduším .
AUTOR: Boris Valníček
Evropská kosmická agentura ESA oznámila první výsledky sledování obsahu škodlivých plynů v zemské atmosféře, které provádí družice pro dálkový průzkum Envisat od února 2002. ESA současně zveřejnila mapy, z nichž je zřejmé, kde lidé nejvíce trpí znečištěným ovzduším .
AUTOR: Boris Valníček
Družice Envisat nese řadu přístrojů, mezi nimiž je také řádkující zobrazovací absorpční spektrometr pro mapování atmosféry. Přístroj pracuje tak, že při obletu Země sleduje sluneční spektrum při průchodu světla atmosférou. Ve slunečním spektru je pak možné určit druh a množství plynů, které sluneční světlo pohlcují v různých výškových hladinách.
Zařízení monitoruje oblast o velikosti 60 krát 30 kilometrů pod sebou, a s tímto rozlišením dovoluje pořídit mapu zemského povrchu, takže během svých obletů pokryje celou planetu každých šest dní. Vzniká mapa, která dává informaci o rozložení zvoleného plynu v atmosféře.
V daném případě byl zvolen oxid dusičitý, který vzniká převážně následkem lidské aktivity a vyvolává dýchací potíže a plicní poškození. Přispívá kromě toho ke vzniku ozónu v nízké atmosféře (troposféře) do výšky 16 kilometrů nad Zemí.
Hlavními zdroji oxidu dusičitého jsou tepelné elektrárny, těžký průmysl a silniční doprava. Vydatně přispívá také spalování biomasy , například vypalování lesů v rovníkové oblasti.
Belgičtí a němečtí odborníci zpracovali měření za 18 měsíců. Výsledkem je mapa výskytu oxidu dusičitého v atmosféře celé planety. Přístroj rozliší množství plynu nad jednotlivými oblastmi. Sloupce znečištění sahají do výšky a jsou spojeny s velkými městy v Severní Americe a v Evropě, a také třeba s oblastí uhelných elektráren v Jižní Africe. Mimořádně vysoká koncentrace byla zjištěna nad severovýchodní Čínou. Nad jihovýchodní Asií a řadou míst v Africe je vysoká koncentrace v důsledku spalování biomasy .
Uvedené výsledky jsou pouze začátkem souhrnného zpracování měření družice Envisat. Mimo oxid dusičitý se totiž současně měří ozón , oxid uhličitý, metan, oxid siřičitý a další látky včetně prachových částic. Údaje mají ve svém souhrnu poskytnout dosud nejúplnější přehled o znečištění atmosféry, jeho výškovém a geografickém rozsahu, aby posloužily k hledání východisek ze situace, do níž se naše civilizace dostala.
Na uskutečnění projektu Envisat se podílelo patnáct členských zemí organizace. Informace ze sondy přijímá devatenáct evropských stanic, výsledky jsou uloženy v centrálním archívu, kde jsou přístupné všem odborníkům, kteří je chtějí využít.
Plánovaná životnost sondy Envisat je pět let, tedy do začátku roku 2007. Družice obíhá na dráze 800 kilometrů nad Zemí. Nese 2150 kilogramů přístrojů, hmotnost celé sondy je přes osm tun. Na oběžnou dráhu ji vynesla raketa raketa Evropské kosmické agentury Ariane 5.
Autor je astronomem a konzultantem v oblasti kosmického výzkumu a satelitní komunikace
Světová a evropská mapa znečištění nízké atmosféry oxidem dusičitým vytvořené díky údajům z družice Envisat. Nejmenší množství tohoto škodlivého plynu je nad územím zobrazeným modře, největší nad oblastmi zobrazenými červeně. Barevná škála zobrazuje, kolik tisíců biliónů molekul oxidu dusičitého v daném místě připadá na sloupec nad čtverečním centimetrem zemského povrchu. Údaj se týká troposféry - vrstvy ovzduší do výšky 16 kilometrů. Družice měří znečištění v celé atmosféře, tedy i v její vyšší vrstvě (stratosféře), které vědci odečetli. Vzhledem k zaokrouhlování pak v některých velmi čistých oblastech mohl vyjít výsledek mírně v záporných číslech, proto škála začíná na hodnotě -1.
AUTOR: Boris Valníček
Družice Envisat nese řadu přístrojů, mezi nimiž je také řádkující zobrazovací absorpční spektrometr pro mapování atmosféry. Přístroj pracuje tak, že při obletu Země sleduje sluneční spektrum při průchodu světla atmosférou. Ve slunečním spektru je pak možné určit druh a množství plynů, které sluneční světlo pohlcují v různých výškových hladinách.
Zařízení monitoruje oblast o velikosti 60 krát 30 kilometrů pod sebou, a s tímto rozlišením dovoluje pořídit mapu zemského povrchu, takže během svých obletů pokryje celou planetu každých šest dní. Vzniká mapa, která dává informaci o rozložení zvoleného plynu v atmosféře.
V daném případě byl zvolen oxid dusičitý, který vzniká převážně následkem lidské aktivity a vyvolává dýchací potíže a plicní poškození. Přispívá kromě toho ke vzniku ozónu v nízké atmosféře (troposféře) do výšky 16 kilometrů nad Zemí.
Hlavními zdroji oxidu dusičitého jsou tepelné elektrárny, těžký průmysl a silniční doprava. Vydatně přispívá také spalování biomasy , například vypalování lesů v rovníkové oblasti.
Belgičtí a němečtí odborníci zpracovali měření za 18 měsíců. Výsledkem je mapa výskytu oxidu dusičitého v atmosféře celé planety. Přístroj rozliší množství plynu nad jednotlivými oblastmi. Sloupce znečištění sahají do výšky a jsou spojeny s velkými městy v Severní Americe a v Evropě, a také třeba s oblastí uhelných elektráren v Jižní Africe. Mimořádně vysoká koncentrace byla zjištěna nad severovýchodní Čínou. Nad jihovýchodní Asií a řadou míst v Africe je vysoká koncentrace v důsledku spalování biomasy .
Uvedené výsledky jsou pouze začátkem souhrnného zpracování měření družice Envisat. Mimo oxid dusičitý se totiž současně měří ozón , oxid uhličitý, metan, oxid siřičitý a další látky včetně prachových částic. Údaje mají ve svém souhrnu poskytnout dosud nejúplnější přehled o znečištění atmosféry, jeho výškovém a geografickém rozsahu, aby posloužily k hledání východisek ze situace, do níž se naše civilizace dostala.
Na uskutečnění projektu Envisat se podílelo patnáct členských zemí organizace. Informace ze sondy přijímá devatenáct evropských stanic, výsledky jsou uloženy v centrálním archívu, kde jsou přístupné všem odborníkům, kteří je chtějí využít.
Plánovaná životnost sondy Envisat je pět let, tedy do začátku roku 2007. Družice obíhá na dráze 800 kilometrů nad Zemí. Nese 2150 kilogramů přístrojů, hmotnost celé sondy je přes osm tun. Na oběžnou dráhu ji vynesla raketa raketa Evropské kosmické agentury Ariane 5.
Autor je astronomem a konzultantem v oblasti kosmického výzkumu a satelitní komunikace
Světová a evropská mapa znečištění nízké atmosféry oxidem dusičitým vytvořené díky údajům z družice Envisat. Nejmenší množství tohoto škodlivého plynu je nad územím zobrazeným modře, největší nad oblastmi zobrazenými červeně. Barevná škála zobrazuje, kolik tisíců biliónů molekul oxidu dusičitého v daném místě připadá na sloupec nad čtverečním centimetrem zemského povrchu. Údaj se týká troposféry - vrstvy ovzduší do výšky 16 kilometrů. Družice měří znečištění v celé atmosféře, tedy i v její vyšší vrstvě (stratosféře), které vědci odečetli. Vzhledem k zaokrouhlování pak v některých velmi čistých oblastech mohl vyjít výsledek mírně v záporných číslech, proto škála začíná na hodnotě -1.
Zdroj:Věda a zdraví
Sdílet článek na sociálních sítích