Malé ostrovní státy žádají svět o pomoc
Nebýt katastrofy v Asii, nikdo by si jich nevšímal. Zapomenuté ostrovní státečky
Tichomoří a Indického oceánu přitom patří k nejzranitelnějším místům planety, a
to nejen kvůli stoupající hladině oceánu. Budoucnost Tuvalu, Barbadosu, Komor,
Malediv a dalších řeší od včerejška OSN na zvláštní konferenci, první po deseti
letech.
"Lidé vnímají palmové ostrovy jako ráj. Bez pomoci ostatních ale nepřežijí,"
varoval Jagdish Koonjul z Mauricia, který předsedá Alianci malých ostrovních
států.
Během letošní "hurikánové sezóny" postihlo Karibik čtrnáct velkých bouří, které
způsobily škody dvacet miliard dolarů. Na Grenadě byly dvakrát vyšší, než HDP
celé země. Maledivy, Tuvalu a Nauru mohou kvůli globálnímu oteplování zcela
zmizet z mapy. Na vině ale zdaleka není jen příroda.
Epidemie AIDS, znečištěné životní prostředí a chudoba jsou pro ostrovní státečky
stejně nebezpečné jako stoupající hladina oceánu. Přesvědčilo se o tom právě
Nauru. Ostrůvek v západním Tichomoří založil prosperitu na těžbě fosfátů. Zásoby
se ale vyčerpaly a nepatrný majetek zbankrotované země nyní musí spravovat
Austrálie.
Pětačtyřicet zemí "ostrovní aliance" s padesáti milióny obyvatel zahrnuje přední
turistické destinace, jako jsou Seychely či ostrovy Karibiku, avšak většina jich
žije v chudobě a izolaci.
Potřebují moderní technologie na snížení spotřeby dovážené ropy, lepší spojení
se světem prostřednictvím internetu i návody, jak lépe zacházet s odpadem.
Příklad z Madagaskaru: ostrov dováží stále více zboží, avšak jen šest procent
odpadu se zpracovává. "Většina lidí odhazuje odpadky, kam se právě hodí, ať už
na pláže, nebo jinam do přírody," napsal deník Guardian. Problém ještě zhoršují
neukáznění turisté. V místech, kde se odpadky mísí s dešťovou vodou, se rodí
hejna komárů šířících malárii.
Málokdo také ví, že karibská oblast je po subsaharské Africe regionem nejvíce
zasaženým nemocí AIDS. "Epidemie už má konkrétní dopady, mizí lidský kapitál,
vznikají ekonomické ztráty," uvedl generální tajemník OSN Kofi Annan.
Ostrovní státy si stěžují na "tyranii vzdálenosti", která oslabuje jejich
ekonomiku, závislou na exportu zemědělských produktů. Státeček Svatá Lucie
vyváží banány, z nichž má stále nižší výnosy. Za posledních šest let klesly o
polovinu, protože Světová obchodní organizace zrušila v rámci liberalizace
preferenční dohody.
Zahraniční pomoc směřující do ministátů se za poslední desetiletí snížila více
než o polovinu.
Po vlnách tsunami ale získaly ostrůvky pozornost, kterou chtějí využít,
přinejmenším na vybudování chybějícího varovného systému proti přívalovým vlnám.
"Bude trvat několik desetiletí, než se taková příležitost naskytne znovu,"
prohlásil předseda konference Anwarul Chowdhury.
Nebýt katastrofy v Asii, nikdo by si jich nevšímal. Zapomenuté ostrovní státečky Tichomoří a Indického oceánu přitom patří k nejzranitelnějším místům planety, a to nejen kvůli stoupající hladině oceánu. Budoucnost Tuvalu, Barbadosu, Komor, Malediv a dalších řeší od včerejška OSN na zvláštní konferenci, první po deseti letech.
"Lidé vnímají palmové ostrovy jako ráj. Bez pomoci ostatních ale nepřežijí," varoval Jagdish Koonjul z Mauricia, který předsedá Alianci malých ostrovních států.
Během letošní "hurikánové sezóny" postihlo Karibik čtrnáct velkých bouří, které způsobily škody dvacet miliard dolarů. Na Grenadě byly dvakrát vyšší, než HDP celé země. Maledivy, Tuvalu a Nauru mohou kvůli globálnímu oteplování zcela zmizet z mapy. Na vině ale zdaleka není jen příroda.
Epidemie AIDS, znečištěné životní prostředí a chudoba jsou pro ostrovní státečky stejně nebezpečné jako stoupající hladina oceánu. Přesvědčilo se o tom právě Nauru. Ostrůvek v západním Tichomoří založil prosperitu na těžbě fosfátů. Zásoby se ale vyčerpaly a nepatrný majetek zbankrotované země nyní musí spravovat Austrálie.
Pětačtyřicet zemí "ostrovní aliance" s padesáti milióny obyvatel zahrnuje přední turistické destinace, jako jsou Seychely či ostrovy Karibiku, avšak většina jich žije v chudobě a izolaci.
Potřebují moderní technologie na snížení spotřeby dovážené ropy, lepší spojení se světem prostřednictvím internetu i návody, jak lépe zacházet s odpadem. Příklad z Madagaskaru: ostrov dováží stále více zboží, avšak jen šest procent odpadu se zpracovává. "Většina lidí odhazuje odpadky, kam se právě hodí, ať už na pláže, nebo jinam do přírody," napsal deník Guardian. Problém ještě zhoršují neukáznění turisté. V místech, kde se odpadky mísí s dešťovou vodou, se rodí hejna komárů šířících malárii.
Málokdo také ví, že karibská oblast je po subsaharské Africe regionem nejvíce zasaženým nemocí AIDS. "Epidemie už má konkrétní dopady, mizí lidský kapitál, vznikají ekonomické ztráty," uvedl generální tajemník OSN Kofi Annan.
Ostrovní státy si stěžují na "tyranii vzdálenosti", která oslabuje jejich ekonomiku, závislou na exportu zemědělských produktů. Státeček Svatá Lucie vyváží banány, z nichž má stále nižší výnosy. Za posledních šest let klesly o polovinu, protože Světová obchodní organizace zrušila v rámci liberalizace preferenční dohody.
Zahraniční pomoc směřující do ministátů se za poslední desetiletí snížila více než o polovinu.
Po vlnách tsunami ale získaly ostrůvky pozornost, kterou chtějí využít, přinejmenším na vybudování chybějícího varovného systému proti přívalovým vlnám. "Bude trvat několik desetiletí, než se taková příležitost naskytne znovu," prohlásil předseda konference Anwarul Chowdhury.
Problémy, které ohrožují ostrovní státy
Nemoc AIDS
Po subsaharské Africe je nejspostiženější oblastí Karibik, v Dominikánské republice je AIDS hlavní příčinou smrti žen v produktivním věku.
klimatické změny
Za posledních sto let vzrostla hladina oceánu o 10 až 20 centimetrů. Desetitisícový ostrov Tuvalu má například nejvyšší bod jen 4,5 metru nad vodou.
liberalizovaný obchod
Cukr, banány, kokos či káva jsou nespolehlivým zdrojem příjmů, ostrovní státy zaznamenávají na světovém trhu stále větší ztráty.
"Lidé vnímají palmové ostrovy jako ráj. Bez pomoci ostatních ale nepřežijí," varoval Jagdish Koonjul z Mauricia, který předsedá Alianci malých ostrovních států.
Během letošní "hurikánové sezóny" postihlo Karibik čtrnáct velkých bouří, které způsobily škody dvacet miliard dolarů. Na Grenadě byly dvakrát vyšší, než HDP celé země. Maledivy, Tuvalu a Nauru mohou kvůli globálnímu oteplování zcela zmizet z mapy. Na vině ale zdaleka není jen příroda.
Epidemie AIDS, znečištěné životní prostředí a chudoba jsou pro ostrovní státečky stejně nebezpečné jako stoupající hladina oceánu. Přesvědčilo se o tom právě Nauru. Ostrůvek v západním Tichomoří založil prosperitu na těžbě fosfátů. Zásoby se ale vyčerpaly a nepatrný majetek zbankrotované země nyní musí spravovat Austrálie.
Pětačtyřicet zemí "ostrovní aliance" s padesáti milióny obyvatel zahrnuje přední turistické destinace, jako jsou Seychely či ostrovy Karibiku, avšak většina jich žije v chudobě a izolaci.
Potřebují moderní technologie na snížení spotřeby dovážené ropy, lepší spojení se světem prostřednictvím internetu i návody, jak lépe zacházet s odpadem. Příklad z Madagaskaru: ostrov dováží stále více zboží, avšak jen šest procent odpadu se zpracovává. "Většina lidí odhazuje odpadky, kam se právě hodí, ať už na pláže, nebo jinam do přírody," napsal deník Guardian. Problém ještě zhoršují neukáznění turisté. V místech, kde se odpadky mísí s dešťovou vodou, se rodí hejna komárů šířících malárii.
Málokdo také ví, že karibská oblast je po subsaharské Africe regionem nejvíce zasaženým nemocí AIDS. "Epidemie už má konkrétní dopady, mizí lidský kapitál, vznikají ekonomické ztráty," uvedl generální tajemník OSN Kofi Annan.
Ostrovní státy si stěžují na "tyranii vzdálenosti", která oslabuje jejich ekonomiku, závislou na exportu zemědělských produktů. Státeček Svatá Lucie vyváží banány, z nichž má stále nižší výnosy. Za posledních šest let klesly o polovinu, protože Světová obchodní organizace zrušila v rámci liberalizace preferenční dohody.
Zahraniční pomoc směřující do ministátů se za poslední desetiletí snížila více než o polovinu.
Po vlnách tsunami ale získaly ostrůvky pozornost, kterou chtějí využít, přinejmenším na vybudování chybějícího varovného systému proti přívalovým vlnám. "Bude trvat několik desetiletí, než se taková příležitost naskytne znovu," prohlásil předseda konference Anwarul Chowdhury.
Problémy, které ohrožují ostrovní státy
Nemoc AIDS
Po subsaharské Africe je nejspostiženější oblastí Karibik, v Dominikánské republice je AIDS hlavní příčinou smrti žen v produktivním věku.
klimatické změny
Za posledních sto let vzrostla hladina oceánu o 10 až 20 centimetrů. Desetitisícový ostrov Tuvalu má například nejvyšší bod jen 4,5 metru nad vodou.
liberalizovaný obchod
Cukr, banány, kokos či káva jsou nespolehlivým zdrojem příjmů, ostrovní státy zaznamenávají na světovém trhu stále větší ztráty.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích