Stanovisko ke zpoplatňování malých ostatních stacionárních zdrojů emitující těkavé organické látky.
Odbor legislativní ve spolupráci s odborem ochrany ovzduší vydává níže uvedené
stanovisko ke zpoplatňování malých ostatních stacionární zdrojů emitující těkavé
organické látky (VOC )
1. Zpoplatňování malých zdrojů emitující těkavé organické látky připadá v úvahu
u:
a) u malých ostatních zdrojů podléhajících nařízení vlády č. 353/2002 Sb.,
kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních
stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší,
b) u malých ostatních zdrojů podléhajících vyhlášce MŽP č. 355/2002 Sb., kterou
se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních
zdrojů znečišťování ovzduší emitujících těkavé organické látky z procesů
aplikujících organická rozpouštědla a ze skladování a distribuce benzinu.
Odbor legislativní ve spolupráci s odborem ochrany ovzduší vydává níže uvedené stanovisko ke zpoplatňování malých ostatních stacionární zdrojů emitující těkavé organické látky (VOC )
1. Zpoplatňování malých zdrojů emitující těkavé organické látky připadá v úvahu u:
a) u malých ostatních zdrojů podléhajících nařízení vlády č. 353/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší,
b) u malých ostatních zdrojů podléhajících vyhlášce MŽP č. 355/2002 Sb., kterou se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší emitujících těkavé organické látky z procesů aplikujících organická rozpouštědla a ze skladování a distribuce benzinu.
2. Příslušnost ke zpoplatňování u malých zdrojů podle bodu 1a): U těchto zdrojů doporučujeme zpoplatňování v těch případech, kdy technologie nebo techniky zdrojů jsou vyjmenovány ve skupinách a podskupinách zdrojů v nařízení vlády č. 353/2002 Sb. (vyjmenované zdroje), ale svojí emisní četností nepřekračují dolní mez pro zařazení do kategorie středních zdrojů, a to pouze tehdy, je-li odpovídajícím středním zdrojům stanoven v příloze č. 1 k NV č. 353/2002 Sb. specifický emisní limit pro těkavé organické látky.
Pokud se jedná o případy zdrojů, které nejsou jmenovitě popsány ani v přílohách k NV č. 353/2002 Sb., ani v přílohách č. 1 a 2 k vyhlášce č. 355/2002 Sb., doporučujeme zpoplatnění důkladně zvažovat.
3. Příslušnost ke zpoplatňování u malých zdrojů podle bodu 1b):
Zde se zpoplatňují zdroje jmenovitě uvedené v přílohách č. 1 a 2 k vyhlášce MŽP č. 355/2002 Sb., které svojí emisní četností nepřekračují dolní mez (prahovou hodnotu) pro zařazení do kategorie středních zdrojů, nebo takové, které jsou jako malé kategorizovány v § 4 odst. 2 této vyhlášky – zde se jedná o zdroje uvedené v jejím ustanovení § 1 písm. c) – jednorázové činnosti aplikující organická rozpouštědla na vnitřních nebo venkovních plochách.
4. Specifikace množství emisí VOC pro účely zpoplatňování malých zdrojů:
U zdrojů podle bodu 1a)
Množství emisí je specifikováno v rámci řízení o kategorizaci zdroje vedeném v souladu s § 4 odst. 10 zákona o ochraně ovzduší. Musí být nižší než 1000 kg za období jednoho roku, jak vyplývá z ustanovení § 2 písm. d), e) a f) NV 353/2002 Sb. Jsou-li emise VOC vyšší, pak se jedná již o střední zdroj. Při stanovování výše poplatku obecní úřad postupuje obdobně tomu, jak je uvedeno v následujícím odstavci u zdrojů podle odst. 1b).
U zdrojů podle bodu 1b):
Množství emisí stanoví provozovatel v oznámení podle § 19 odst. 16 zákona č. 86/2002 Sb.,o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů s použitím bilančního výpočtu podle přílohy č. 4 k vyhlášce č. 355/2002 Sb.
5. Stanovení výše poplatku pro malé ostatní zdroje podle bodu 1:
U malých ostatních zdrojů podléhajících vyhlášce č. 355/2002 Sb. doporučujeme vzhledem k vazbám vyplývajícím z tohoto prováděcího předpisu stanovit zpoplatňování od spotřeby 400 kg VOC (organických rozpouštědel) za zpoplatněný rok s tím, že rozmezí sazeb by mělo být uplatňováno v závislosti na míře znečišťování ovzduší těmito látkami v dané lokalitě. To znamená, že nejnižší poplatek bude 500 Kč za použití 400 kg čistého organického rozpouštědla (100% emise). Analogicky je třeba vyžadovat od provozovatelů malých zdrojů podléhajících NV č. 353/2002 Sb. poplatek od 500 do 2000 Kč při ročním hmotnostním toku emise VOC od 400 do 1000 kg v rámci výše zmíněného požadavku § 2 písm. d), e) a f) tohoto nařízení vlády týkajícího se vymezení horní hranice pro kategorii malého zdroje, který svojí emisní četností nepřekračuje mez pro zařazení do kategorie středního zdroje.
Výše poplatku by měla být stanovena v přímé úměře k míře znečištění ovzduší těmito látkami v dané lokalitě.
6. Naše stanovisko vychází z dikce jmenovaných právních předpisů. Pokud orgán obce (správce poplatků) uzná za vhodné zpoplatňovat zdroje s nižšími prahovými hodnotami než je zde uváděno a stanoví-li si pro to vlastní systém, který nebude v rozporu s právními předpisy, považujeme to za možné. Zásadně však nedoporučujeme zpoplatňovat zdroje s velmi nízkými spotřebami rozpouštědel. Dolní mez zpoplatňování je vždy nutné citlivě zvážit.
Dne 15. 10. 2004
Ing. Jan Kužel JUDr. Jana Prchalová
ředitel odboru ochrany ovzduší ředitelka odboru legislativního
1. Zpoplatňování malých zdrojů emitující těkavé organické látky připadá v úvahu u:
a) u malých ostatních zdrojů podléhajících nařízení vlády č. 353/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší,
b) u malých ostatních zdrojů podléhajících vyhlášce MŽP č. 355/2002 Sb., kterou se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší emitujících těkavé organické látky z procesů aplikujících organická rozpouštědla a ze skladování a distribuce benzinu.
2. Příslušnost ke zpoplatňování u malých zdrojů podle bodu 1a): U těchto zdrojů doporučujeme zpoplatňování v těch případech, kdy technologie nebo techniky zdrojů jsou vyjmenovány ve skupinách a podskupinách zdrojů v nařízení vlády č. 353/2002 Sb. (vyjmenované zdroje), ale svojí emisní četností nepřekračují dolní mez pro zařazení do kategorie středních zdrojů, a to pouze tehdy, je-li odpovídajícím středním zdrojům stanoven v příloze č. 1 k NV č. 353/2002 Sb. specifický emisní limit pro těkavé organické látky.
Pokud se jedná o případy zdrojů, které nejsou jmenovitě popsány ani v přílohách k NV č. 353/2002 Sb., ani v přílohách č. 1 a 2 k vyhlášce č. 355/2002 Sb., doporučujeme zpoplatnění důkladně zvažovat.
3. Příslušnost ke zpoplatňování u malých zdrojů podle bodu 1b):
Zde se zpoplatňují zdroje jmenovitě uvedené v přílohách č. 1 a 2 k vyhlášce MŽP č. 355/2002 Sb., které svojí emisní četností nepřekračují dolní mez (prahovou hodnotu) pro zařazení do kategorie středních zdrojů, nebo takové, které jsou jako malé kategorizovány v § 4 odst. 2 této vyhlášky – zde se jedná o zdroje uvedené v jejím ustanovení § 1 písm. c) – jednorázové činnosti aplikující organická rozpouštědla na vnitřních nebo venkovních plochách.
4. Specifikace množství emisí VOC pro účely zpoplatňování malých zdrojů:
U zdrojů podle bodu 1a)
Množství emisí je specifikováno v rámci řízení o kategorizaci zdroje vedeném v souladu s § 4 odst. 10 zákona o ochraně ovzduší. Musí být nižší než 1000 kg za období jednoho roku, jak vyplývá z ustanovení § 2 písm. d), e) a f) NV 353/2002 Sb. Jsou-li emise VOC vyšší, pak se jedná již o střední zdroj. Při stanovování výše poplatku obecní úřad postupuje obdobně tomu, jak je uvedeno v následujícím odstavci u zdrojů podle odst. 1b).
U zdrojů podle bodu 1b):
Množství emisí stanoví provozovatel v oznámení podle § 19 odst. 16 zákona č. 86/2002 Sb.,o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů s použitím bilančního výpočtu podle přílohy č. 4 k vyhlášce č. 355/2002 Sb.
5. Stanovení výše poplatku pro malé ostatní zdroje podle bodu 1:
U malých ostatních zdrojů podléhajících vyhlášce č. 355/2002 Sb. doporučujeme vzhledem k vazbám vyplývajícím z tohoto prováděcího předpisu stanovit zpoplatňování od spotřeby 400 kg VOC (organických rozpouštědel) za zpoplatněný rok s tím, že rozmezí sazeb by mělo být uplatňováno v závislosti na míře znečišťování ovzduší těmito látkami v dané lokalitě. To znamená, že nejnižší poplatek bude 500 Kč za použití 400 kg čistého organického rozpouštědla (100% emise). Analogicky je třeba vyžadovat od provozovatelů malých zdrojů podléhajících NV č. 353/2002 Sb. poplatek od 500 do 2000 Kč při ročním hmotnostním toku emise VOC od 400 do 1000 kg v rámci výše zmíněného požadavku § 2 písm. d), e) a f) tohoto nařízení vlády týkajícího se vymezení horní hranice pro kategorii malého zdroje, který svojí emisní četností nepřekračuje mez pro zařazení do kategorie středního zdroje.
Výše poplatku by měla být stanovena v přímé úměře k míře znečištění ovzduší těmito látkami v dané lokalitě.
6. Naše stanovisko vychází z dikce jmenovaných právních předpisů. Pokud orgán obce (správce poplatků) uzná za vhodné zpoplatňovat zdroje s nižšími prahovými hodnotami než je zde uváděno a stanoví-li si pro to vlastní systém, který nebude v rozporu s právními předpisy, považujeme to za možné. Zásadně však nedoporučujeme zpoplatňovat zdroje s velmi nízkými spotřebami rozpouštědel. Dolní mez zpoplatňování je vždy nutné citlivě zvážit.
Dne 15. 10. 2004
Ing. Jan Kužel JUDr. Jana Prchalová
ředitel odboru ochrany ovzduší ředitelka odboru legislativního
Zdroj:MŽP
Sdílet článek na sociálních sítích
