O elektřině budoucnosti rozhodne ekologie

O tom, z jakých elektráren budeme dostávat proud v příštích desetiletích, rozhodne především vliv jejich provozu na životní prostředí a názor veřejnosti. Vyplývá to z nedávno zveřejněné studie Chicagské univerzity o ekonomické budoucnosti jaderné energetiky čerpající z analýz mezinárodních organizací a vědeckých institucí.

Podle agentury J. L. M. spotřebuje v průměru za rok česká (stejně jako německá) domácnost 3,5 tisíce kilowatthodin, což je množství proudu. Výrobní cena tohoto množství energie činí v Evropě v přepočtu od 2100 Kč z Dukovan po 5775 Kč z francouzské elektrárny spalující prachové uhlí.
Jihokorejské atomové reaktory produkují stejné množství elektřiny za bezmála 4290 korun, zatímco japonské paroplynové turbíny za dvojnásobek. Ve Spojených státech vychází nejlevněji proud ze zdokonaleného paroplynového cyklu. Množství odpovídající průměrné roční spotřebě typické české domácnosti z tohoto zdroje přijde na 2275 Kč, kdežto z jaderných zdrojů na bezmála 4000 korun. Výrazněji zamíchat kartami může prodlužování provozní doby jaderných elektráren. Původních třicet až čtyřicet let se už dnes běžně změnilo v USA i Velké Británii až na 60 roků. Nynější nejlevnější evropský proud z Dukovan si svou pozici s největší pravděpodobností udrží i nadále.
Počítá se totiž, že jako obdobná a prakticky stejně stará elektrárna
v maďarském Paksi poběží místo třiceti let, jak se předpokládalo při spuštění prvního reaktoru před dvaceti roky (květen 1985), nejméně o deset roků déle.
Velkou neznámou zůstává budoucí vývoj cen paliva. Že porostou, je stejně jisté jako předpokládaný vzestup poptávky po elektřině a nezbytnost stavět nové zdroje.
Ve Spojených státech