Vyspělé země by měly snížit emise až o 80 procent
Pokud se nemá ovzduší na Zemi do roku 2050 oteplit o více než dva stupně Celsia,
je třeba snížit emise skleníkových plynů, zvláště oxidu uhličitého, ve vyspělých
zemích o 15 - 30 procent do roku 2020 a o 60 - 80 procent do roku 2050 ve
srovnání s úrovní roku 1990. K tomuto návrhu pro zbytek světa dospěli ministři
životního prostředí 25 zemí EU.
Přijetí návrhu, který by se měl za dva týdny stát součástí usnesení summitu EU,
předcházela složitá debata mezi státy, které si přály cíle takto vyčíslit, a
těmi, jež to považovaly za předčasné a kontraproduktivní. Druhá skupina
argumentovala tím, že vytyčování takovýchto met odradí USA od spolupráce s EU
při boji proti klimatickým změnám poté, co Washington odmítl ratifikovat Kjótský
protokol. Podobný názor měla i Evropská komise. "Evropa sama nemůže zabránit
oteplování planety," řekla její mluvčí.
Česká republika byla jedním z jedenácti členů EU, kteří číselné vyjádření cílů
podporovali. V kompromisním znění ministři uvedli, že jejich usnesení nepředjímá
případné příští nové přístupy při vytváření budoucího rámce pro snižování emisí.
Pokud se nemá ovzduší na Zemi do roku 2050 oteplit o více než dva stupně Celsia, je třeba snížit emise skleníkových plynů, zvláště oxidu uhličitého, ve vyspělých zemích o 15 - 30 procent do roku 2020 a o 60 - 80 procent do roku 2050 ve srovnání s úrovní roku 1990. K tomuto návrhu pro zbytek světa dospěli ministři životního prostředí 25 zemí EU.
Přijetí návrhu, který by se měl za dva týdny stát součástí usnesení summitu EU, předcházela složitá debata mezi státy, které si přály cíle takto vyčíslit, a těmi, jež to považovaly za předčasné a kontraproduktivní. Druhá skupina argumentovala tím, že vytyčování takovýchto met odradí USA od spolupráce s EU při boji proti klimatickým změnám poté, co Washington odmítl ratifikovat Kjótský protokol. Podobný názor měla i Evropská komise. "Evropa sama nemůže zabránit oteplování planety," řekla její mluvčí.
Česká republika byla jedním z jedenácti členů EU, kteří číselné vyjádření cílů podporovali. V kompromisním znění ministři uvedli, že jejich usnesení nepředjímá případné příští nové přístupy při vytváření budoucího rámce pro snižování emisí.
Přijetí návrhu, který by se měl za dva týdny stát součástí usnesení summitu EU, předcházela složitá debata mezi státy, které si přály cíle takto vyčíslit, a těmi, jež to považovaly za předčasné a kontraproduktivní. Druhá skupina argumentovala tím, že vytyčování takovýchto met odradí USA od spolupráce s EU při boji proti klimatickým změnám poté, co Washington odmítl ratifikovat Kjótský protokol. Podobný názor měla i Evropská komise. "Evropa sama nemůže zabránit oteplování planety," řekla její mluvčí.
Česká republika byla jedním z jedenácti členů EU, kteří číselné vyjádření cílů podporovali. V kompromisním znění ministři uvedli, že jejich usnesení nepředjímá případné příští nové přístupy při vytváření budoucího rámce pro snižování emisí.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích