Aarhuská úmluva funguje s problémy, ale výsledky přináší.
V kazachstánské Almaty se minulý týden konalo druhé zasedání smluvních stran
Úmluvy EHK OSN o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a
právní ochraně v záležitostech životního prostředí, tzv. Aarhuské úmluvy. Ta
byla podepsána v červnu 1998 v Dánsku a k dnešnímu dni ji podepsalo 39 zemí a
Evropská unie, ratifikaci ukončilo 34 zemí a EU. Úmluva vstoupila mezinárodně v
platnost 30. září 2001, v České republice v říjnu 2004.
V kazachstánské Almaty se minulý týden konalo druhé zasedání smluvních stran Úmluvy EHK OSN o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a právní ochraně v záležitostech životního prostředí, tzv. Aarhuské úmluvy. Ta byla podepsána v červnu 1998 v Dánsku a k dnešnímu dni ji podepsalo 39 zemí a Evropská unie, ratifikaci ukončilo 34 zemí a EU. Úmluva vstoupila mezinárodně v platnost 30. září 2001, v České republice v říjnu 2004.
Na konferenci byla přijata pravidla pro účast veřejnosti na mezinárodních fórech, která se týkají životního prostředí. Smluvní strany Aarhuské úmluvy budou podle těchto zásad postupovat i v dalších oblastech ochrany životního prostředí na mezinárodní úrovni.
Další novinkou je dodatek k Úmluvě, který po ratifikaci zajistí efektivní informování veřejnosti o využívání geneticky modifikovaných organismů (GMO). Pro země EU nepřináší žádné změny, ale pro země, které pro nakládání s GMO nemají efektivní legislativu, je to první právní akt v této oblasti.
Uplatňování Úmluvy naráží také na problémy, a to zejména v právní ochraně. Na konferenci byly zmiňovány např. finanční bariéry přístupu k soudům, dlouhá doba projednávání sporů, někdy i korupce či nízké povědomí soudců o environmentální problematice.
Všechny země Úmluvy své závazky řádně neplní - některé země nedodaly např. své národní implementační zprávy nebo při jejich zpracování nespolupracovaly s veřejností a nestátními organizacemi. Konference přijala kritická rozhodnutí, která se týkají Kazachstánu, Ukrajiny a Turkmenistánu.
AUTOR: Milena Geussová
Na konferenci byla přijata pravidla pro účast veřejnosti na mezinárodních fórech, která se týkají životního prostředí. Smluvní strany Aarhuské úmluvy budou podle těchto zásad postupovat i v dalších oblastech ochrany životního prostředí na mezinárodní úrovni.
Další novinkou je dodatek k Úmluvě, který po ratifikaci zajistí efektivní informování veřejnosti o využívání geneticky modifikovaných organismů (GMO). Pro země EU nepřináší žádné změny, ale pro země, které pro nakládání s GMO nemají efektivní legislativu, je to první právní akt v této oblasti.
Uplatňování Úmluvy naráží také na problémy, a to zejména v právní ochraně. Na konferenci byly zmiňovány např. finanční bariéry přístupu k soudům, dlouhá doba projednávání sporů, někdy i korupce či nízké povědomí soudců o environmentální problematice.
Všechny země Úmluvy své závazky řádně neplní - některé země nedodaly např. své národní implementační zprávy nebo při jejich zpracování nespolupracovaly s veřejností a nestátními organizacemi. Konference přijala kritická rozhodnutí, která se týkají Kazachstánu, Ukrajiny a Turkmenistánu.
AUTOR: Milena Geussová
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích