Zastavit těžbu uhlí? Víc škody než užitku!
Podle studie Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy a Vysoké
školy ekonomické má výroba elektřiny v uhelných elektrárnách celkově negativní
ekonomický efekt. Uhelné elektrárny údajně vyrobily v roce 2002 v České
republice elektřinu za 50 miliard korun, zatímco náklady dopadů výroby energie z
uhlí na zdraví lidí a životní prostředí se vyčíslují na 60 miliard korun.
Toto tvrzení vyznívá pro výrobu elektřiny z uhlí jednoznačně negativně, protože
vychází pouze z hodnocení škodlivého vlivu a pomíjí dopady pozitivní. Ty v
uvedené studii úplně chybějí.
Řada aktivit, bez kterých si nedovedeme představit život dnešní civilizace
(doprava, průmyslová výroba, způsob bydlení, těžba surovin, výroba energie),
nějak poškozuje životní prostředí. Ale jaké by byly dopady zastavení těchto
aktivit? Pro ilustraci použijme právě příklad těžby uhlí a výroby energie z
uhlí.
Uhlí je zárukou určité nezávislosti na cizích zdrojích (zemní plyn, ropa).
Zastavení výroby elektrické energie z uhlí by si vyžádalo buď výstavbu dalších
jaderných elektráren, nebo dovoz náhradních energetických zdrojů, případně přímý
dovoz elektřiny. Náhrada energetického ekvivalentu uhlí dovozem zemního plynu by
v roce 2003 stála asi 45 miliard korun.
Další dopad představuje ztráta desítek tisíc pracovních míst. Největší efekt by
nastal v regionech s dlouhodobě nejvyšší nezaměstnaností.
Podle horního zákona musí důlní společnosti vytvářet finanční rezervy na sanaci
a rekultivaci území postiženého těžbou. Předčasným ukončením těžby tedy nebude
potřebná rezerva vytvořena. Měla-li by krajina zůstat po těžbě nepoškozená,
musel by chybějící finance poskytnout státní rozpočet.
Pokud skutečně vezmeme v úvahu zmíněné pozitivní vlivy a hodnotu zatím
nenaplněných rizik, dojdeme k závěru, že jejich finanční vyjádření převyšuje
uváděné vlivy negativní.
Autor je ředitelem Výzkumného ústavu pro hnědé uhlí, a. s., v Mostě
Podle studie Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy a Vysoké školy ekonomické má výroba elektřiny v uhelných elektrárnách celkově negativní ekonomický efekt. Uhelné elektrárny údajně vyrobily v roce 2002 v České republice elektřinu za 50 miliard korun, zatímco náklady dopadů výroby energie z uhlí na zdraví lidí a životní prostředí se vyčíslují na 60 miliard korun.
Toto tvrzení vyznívá pro výrobu elektřiny z uhlí jednoznačně negativně, protože vychází pouze z hodnocení škodlivého vlivu a pomíjí dopady pozitivní. Ty v uvedené studii úplně chybějí.
Řada aktivit, bez kterých si nedovedeme představit život dnešní civilizace (doprava, průmyslová výroba, způsob bydlení, těžba surovin, výroba energie), nějak poškozuje životní prostředí. Ale jaké by byly dopady zastavení těchto aktivit? Pro ilustraci použijme právě příklad těžby uhlí a výroby energie z uhlí.
Uhlí je zárukou určité nezávislosti na cizích zdrojích (zemní plyn, ropa). Zastavení výroby elektrické energie z uhlí by si vyžádalo buď výstavbu dalších jaderných elektráren, nebo dovoz náhradních energetických zdrojů, případně přímý dovoz elektřiny. Náhrada energetického ekvivalentu uhlí dovozem zemního plynu by v roce 2003 stála asi 45 miliard korun.
Další dopad představuje ztráta desítek tisíc pracovních míst. Největší efekt by nastal v regionech s dlouhodobě nejvyšší nezaměstnaností.
Podle horního zákona musí důlní společnosti vytvářet finanční rezervy na sanaci a rekultivaci území postiženého těžbou. Předčasným ukončením těžby tedy nebude potřebná rezerva vytvořena. Měla-li by krajina zůstat po těžbě nepoškozená, musel by chybějící finance poskytnout státní rozpočet.
Pokud skutečně vezmeme v úvahu zmíněné pozitivní vlivy a hodnotu zatím nenaplněných rizik, dojdeme k závěru, že jejich finanční vyjádření převyšuje uváděné vlivy negativní.
Autor je ředitelem Výzkumného ústavu pro hnědé uhlí, a. s., v Mostě
Toto tvrzení vyznívá pro výrobu elektřiny z uhlí jednoznačně negativně, protože vychází pouze z hodnocení škodlivého vlivu a pomíjí dopady pozitivní. Ty v uvedené studii úplně chybějí.
Řada aktivit, bez kterých si nedovedeme představit život dnešní civilizace (doprava, průmyslová výroba, způsob bydlení, těžba surovin, výroba energie), nějak poškozuje životní prostředí. Ale jaké by byly dopady zastavení těchto aktivit? Pro ilustraci použijme právě příklad těžby uhlí a výroby energie z uhlí.
Uhlí je zárukou určité nezávislosti na cizích zdrojích (zemní plyn, ropa). Zastavení výroby elektrické energie z uhlí by si vyžádalo buď výstavbu dalších jaderných elektráren, nebo dovoz náhradních energetických zdrojů, případně přímý dovoz elektřiny. Náhrada energetického ekvivalentu uhlí dovozem zemního plynu by v roce 2003 stála asi 45 miliard korun.
Další dopad představuje ztráta desítek tisíc pracovních míst. Největší efekt by nastal v regionech s dlouhodobě nejvyšší nezaměstnaností.
Podle horního zákona musí důlní společnosti vytvářet finanční rezervy na sanaci a rekultivaci území postiženého těžbou. Předčasným ukončením těžby tedy nebude potřebná rezerva vytvořena. Měla-li by krajina zůstat po těžbě nepoškozená, musel by chybějící finance poskytnout státní rozpočet.
Pokud skutečně vezmeme v úvahu zmíněné pozitivní vlivy a hodnotu zatím nenaplněných rizik, dojdeme k závěru, že jejich finanční vyjádření převyšuje uváděné vlivy negativní.
Autor je ředitelem Výzkumného ústavu pro hnědé uhlí, a. s., v Mostě
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích