Minerální vody v Čechách a na Moravě

Zatímco v Českém masivu je výskyt minerálních vod vázán převážně na významná poruchová pásma, vzniklá reakcí na vrásnění alpsko-karpatské soustavy, v Západních Karpatech jsou mladé tektonické poruchy doprovázené minerálními vodami rovnoměrněji rozšířeny, jsou standartní součástí geologické stavby této jednotky. Významné zlomy Českého masivu, vzniklé či alespoň omlazené v rámci tzv. saxonské tektogeneze lze zařadit velmi zhruba do tří hlavních směrových systémů, zlomy krušnohorské orientace probíhají od ZJZ k VSV, zlomy sudetské orientace od SZ k JV a zlomy jizerského systému, který se ovšem ve stavbě Českého masivu uplatňují nejméně, probíhají od SSV k JJV. Třetihorní vulkanity Českého masivu doprovázející saxonskou tektogenezi jsou vázány na deformační zóny a křížení hlubinných zlomů. Vulkanickými centry jsou od Z Doupovské hory, stratovulkán spojený se soliterními tělesy v sz. Čechách, dále České středohoří s monovulkány zasahujícími hluboce do české křídové pánve (Pardubicko, Kladensko, Plzeňsko aj.) a Bruntálsko s ústředním vulkánem Roudná.Hydraulicky významné mladé a hluboké poruchy zemské kůry a postvulkanické exhalace oxidu uhličitého jsou základními předpoklady vzniku většiny českých zřídelních struktur, tedy hydrogeologických systémů, v nichž dochází ke vzniku, akumulaci a výstupu minerálních vod.Minerální vody Českého masivu proto patří nejčastěji mezi uhličité vody, tzv. kyselky, které jsou prostorově vázány výhradně na jeho severní polovinu. Dále se v Českém masivu vyskytují tzv. teplice, geotermální zdroje, tedy prameny minerálních vod s teplotou přesahující 25°C., prosté i radioaktivní, a minerální vody mělkého původu. Po celém Českém masivu jsou pak rozšířeny prameny slabě mineralizovaných prostých vod.Kyselky Českého masivu Náleží velkému evropskému pásmu výskytu kyselek, sahajícímu od pohoří Eifel, Rhoen, přes Smrčiny, Podkrušnohoří a Jeseníky až do Slezska. Toto pásmo je charakteristické též přítomností tercierních (neogen) vulkanických hornin. Mezi minerální vody v genetické spojitosti s neogenní sopečnou činností náleží v Čechách např. prameny v podkrušnohorském riftu, v české křídové pánvi, v tzv. sudetské oblasti a na styku Českého masivu s karpatskou soustavou.V podkrušnohorské oblasti se vyskytují velmi vydatné prameny minerálních vod v tzv. západočeském lázeňském trojúhelníku, tzn. v území zhruba vymezeném známými lázeňskými místy Františkovy Lázně, Mariánské Lázně a Karlovy Vary. Převažují zde alkalické síranové kyselky s velkým rozptylem celkové mineralizace a různých teplot, tedy od studených prostých kyselek až po hypertermální zřídla. Kromě již zmíněných lázeňských center vystupují uhličité minerální vody ve velmi husté síti v chebské pánvi (např. Soos, Částkov, Mostek, vackovec, Paseky aj.), dále v tzv. plánském prolomu v širším okolí Mariánských Lázní, odkud jsou rozšířeny do Slavkovského lesa (Kynžvart, Prameny, Louka, též Konstantinovy Lázně a další) a Tepelské vrchoviny (Číhaná, Hoštec, Otročín aj.), a dále v pásmu pod Krušnými horami (Kyselka, Dolní Lomnice, Korunní, Žebletín, Klášterec aj.) s vyzněním kyselek u Bíliny. Do podkrušnohorské oblasti kyselek řadíme i termální prameny v Karlových Varech, jejichž teplota dosahuje až 73,4°C. Vlivem vysoké teploty zde vystupuje mechanická směs vody a plynného CO2.V české křídové pánvi se nejbohatší zdroje alkalických kyselek vyskytují v širokém okolí Poděbrad (Poděbrady, Velký Osek, Nymburk, Sadská, Houštka a řada dalších), dále v Břvanech, Bohdanči, Bělovsi u Náchoda, v Hronově aj. V sudetské oblasti (Lužické hory, Jizerské hory, Krkonoše, Hrubý a Nízký Jeseník, příp. jejich okolí) jsou známé prameny alkalických kyselek ve Vratislavicích u Liberce, v Libverdě a u Nového Města pod Smrkem, v Jeseníkách pak vystupují rovněž četné alkalické kyselky např. u Domášova u Moravského Berouna, u Ondrášova a v Karlově Studánce.Na styku Českého masivu s karpatskou soustavou nalezneme prameny kyselek v Teplicích nad Bečvou, v Horní Moštěnici u Přerova a dále u Nového Jičína.Teplice v Českém masivu Teplice či jinak řečeno geotermální zřídla vystupují spolu s oxidem uhličitým v již zmíněných Karlových Varech. Teplice silně radioaktivní, avšak bez významnější mineralizace (akratotermy), byly uměle zastiženy při hornické činnosti v Jáchymově, dále vystupují jak prosté tak radioaktivní teplé vody v Teplicích, které jsou nejstaršími českými lázněmi a akratoterma je známa též z Čachovic u Žatce. Alkalické teplice byly naraženy při hloubení vrtů v okolí Ústí nad Labem a Děčína (Střekov, Podmokly, Děčín aj.).Na úpatí Krkonoš vyvěrá prostá teplice (akratoterma) v Janských Lázních. V sudetské oblasti se vyskytuje již zmiňovaná teplá kyselka ve zkrasovatělých vápencích v Teplicích nad Bečvou, prosté teplice dále v Bludově a sirné teplice ve Velkých Losinách.Minerální vody mělkého původu v Českém masivu Mezi tyto vody náleží jednak hořké a slané síranové prameny, které získávají svou mineralizaci z třetihorních sedimentů a jednak prameny prostých železnatých vod. Hořké glaberové vody vystupují např. v Zaječicích u Mostu a slané prameny v nedalekých Bylanech. Složení těchto vod vzniká prostým vyluhováním miocénních jílů bohatých na MgSO4 a Na2SO4. Podobného původu jsou prameny v Lenešicích u Loun a v Kobylisích u Nového Bydžova a zřejmě k nim patřily i slané prameny v okolí města Slaný, dnes zaniklé.Prosté železnaté prameny se tvoří vyluhování oxidů a hydroxidů železa v nejrůznějších horninách. Mezi tyto minerální vody náleží prameny v Bechyni, v Houštce, v Mšeném u Budyně nad Ohří aj.Prosté vody (akratopegy) v Českém masivu Přírodní klimatické lázně a další místa bez vyhlášených přírodních léčivých zdrojů mají často prameny s nízkou mineralizací i teplotou, bez zvláštních parametrů, které nedosahují kritérií minerálních vod. Přesto bývají především místním obyvatelstvem pokládány za léčivé a jako takové nějakým způsobem uctívány. Vzpomeňme známý pramen v Malých Svatoňovicích, dále pramenů v Dobré vodě u Nových Hradů, v Letinách u Přeštic, v Markétiných Lázních u Prachatic, v Kořenově u Tanvaldu, v Boží Vodě u Mladé Boleslavi a řadu jiných.Minerální vody karpatské oblasti Oblast jihovýchodní Moravy, budovaná již horninami náležejícími karpatské soustavě, náleží tzv. vnějšímu flyšovému pásmu Karpat. Toto poměrně monotónní pásmo je z hlediska výskytu minerálních vod charakteristické značným počtem rozptýlených drobných pramenů. Nalezneme zde studené prameny hořké, slané, jódové, sirovodíkové a železnaté a rovněž kyselky různých chemických typů. Nejznámějšími moravskými hořkými vodami s vysokým obsahem MgSO4, CaSO4 a Na2SO4 a celkovou mineralizací až 32 g.l-1 jsou prameny v okolí Šaratice a Židlochovic u Brna. Slané jódobromové vody se vyskytují v ostravském miocenu, např. v Darkově.Typické pro karpatskou oblast jsou sirovodíkové minerální vody. Sirovodík těchto pramenů vzniká rozkladem sirníků přítomných v horninách flyše. Známé sirovodíkové prameny vystupují ve Slatinicích u Olomouce, dále v Buchlovicích, Luhačovicích Napajedlech, v Ostrožské Nové Vsi, ve Skalce u Prostějova aj.Z uhličitých minerálních vod - kyselek - jsou v moravské části karpatské oblasti daleko nejvýznamnější a nejznámější prameny v Luhačovicích, jejichž oxid uhličitých je pravděpodobně spjat s třetihorním vulkanismem. Prameny v Horní Moštěnici jsou známy jako Hanácká kyselka. Další kyselky nalezneme u Uherského Brodu, u Nového Jičína a u Hodslavic.V moravské oblasti Karpat vystupují též železnaté vody podobného původu jako v Českém masivu, např. v Tršicích u Olomouce a v Bochoři u Přerova, kde vyvěrají prameny s nejvyšším obsahem iontů železa z celé České republiky (až 50 mg.l-1 Fe2 ).Závěr Geneze minerálních vod není navzdory mnohaleté tradici jejich jímání a využívání ve většině lázeňských míst uspokojivě vyřešena, podobně pak zapojení minerálních vod do režimu prostých podzemních vod. Na mnoha lokalitách stále, byť ne kontinuálně, pokračují průzkumné práce, který by k řešení genetických otázek měly přispět. Otázky vzniku minerálních zřídel nejsou totiž samoúčelné, mají velký význam především při komplexní ochraně minerálních vod, tedy jak při ochraně Předchozíentivní, tak při ochraně reparativní.

ZDROJ: Správa přírodních léčivých zdrojů a kolonád