Udržitelný rozvoj v návrhu nového stavebního zákona
Územní plánování je velmi účinným nástrojem prosazování cílů udržitelného
rozvoje, má tradici i organizační a odbornou základnu. Umožňuje účinnou ochranu
přírody, budování územních systémů ekologické stability, ochranu rekreačního
zázemí městských sídel a průmyslových aglomerací. Na dlouhou dobu ovlivňuje
zásahy do životního prostředí, ať se jedná o zábor a využití ploch, fragmentaci
krajiny dopravními stavbami či generování přepravních nároků. Z tohoto důvodu
jsme se vám rozhodli nastínit jak je problematika územního plánování a
udržitelného rozvoje řešena v návrhu nového stavebního zákona.
Územní plánování je velmi účinným nástrojem prosazování cílů udržitelného rozvoje, má tradici i organizační a odbornou základnu. Umožňuje účinnou ochranu přírody, budování územních systémů ekologické stability, ochranu rekreačního zázemí městských sídel a průmyslových aglomerací. Na dlouhou dobu ovlivňuje zásahy do životního prostředí, ať se jedná o zábor a využití ploch, fragmentaci krajiny dopravními stavbami či generování přepravních nároků. Z tohoto důvodu jsme se vám rozhodli nastínit jak je problematika územního plánování a udržitelného rozvoje řešena v návrhu nového stavebního zákona.
Stávající stavební zákon je starý již 30 let a díky řadě novel, bylo schvalování staveb čím dál zdlouhavější. Návrh nového stavebního zákona, který již prošel prvním čtením Poslanecké sněmovny, by měl vejít v platnost na začátku roku 2007. Zákon zjednodušuje procesy územního plánování a následných řízení o stavbách. Těžiště problematiky se soustřeďuje na územní rozhodnutí, které řeší i společenské otázky a životní prostředí. Stavební povolení by se tak mělo stát už jen technickou záležitostí.
V návrhu zákona se objevuje nový pojem - udržitelný rozvoj území. Tento pojem je zde definován jako vyvážený vztah územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství území, jeho součástí je i posouzení vlivu na životní prostředí a posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast.
Pokud v Parlamentu ČR nedojde k závažným změnám tohoto zákona, bude rozbor udržitelného rozvoje území povinnou součástí "Územně analytických podkladů", které si budou pořizovat kraje a obce s rozšířenou působností (ORP). Územně analytické podklady budou kromě vyhodnocení udržitelného rozvoje území (rozboru udržitelného rozvoje území) obsahovat vyhodnocení stavu území (limity využití území) v textové i mapové podobě a další náležitosti.
Rozbor udržitelného rozvoje území by se měl vypracovávat SWOT analýzou na základě územně analytických podkladů tří pilířů udržitelného rozvoje. Posouzení environmentálního pilíře bude obsahovat strategické posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. V současné době se vytváří prováděcí předpisy a metodika zpracování územně analytických podkladů na základě výsledků ze čtyř pilotních obcí - Kyjov, Litovel, Uničov a Chotěboř.
Územně analytické podklady budou přístupné všem, bude je muset zpracovávat tým odborníků z různých oborů, přičemž hlavní zodpovědnost bude na pracovnících obce s rozšířenou působností. Územně analytické podklady se budou aktualizovat každé dva roky. V rámci zpracovávání a správy těchto analytických podkladů budou na každou obec s rozšířenou působností přijati v průměru dva a na kraje tři noví zaměstnanci.
Rada obcí pro udržitelný rozvoj území (Rada obcí) je dalším novým pojmem návrhu nového stavebního zákona. V Radě obcí bude za každou územní jednotku v obvodu ORP jmenován jeden zástupce, bude to tedy spíš politický orgán. Případné rozpory mezi stanoviskem Rady obcí pro udržitelný rozvoj a obcemi, pro které budou pořizovány jednotlivé územní plány, bude řešit kraj.
Výsledky z vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území budou respektovány při vytváření územních plánů obcí. Územní plán je vlastně "zákonem dané obce", je závazný pro rozhodování o území, zejména při vydávání územních rozhodnutí. Dále je podmínkou pro poskytování prostředků z veřejných rozpočtů. Je proto důležité, aby byl co nejkvalitněji vypracován.
Z hlediska místní Agendy 21 je problémem územních plánů nedostatečné zapojování veřejnosti do procesu jejich vytváření. Funkční plánování udržitelného rozvoje území může fungovat jedině za podmínky zapojení co nejvíce lidí do jeho tvorby. V současném územním plánování je účast veřejnosti často pouze formální. Pravděpodobným důvodem nedostatečného zájmu veřejnosti je skutečnost, že územní plány jsou pro laika někdy příliš odborné a nesrozumitelné.
Pro zefektivnění účasti veřejnosti dává návrh zákona možnost si zvolit "zástupce veřejnosti". Ten bude veřejnost zastupovat při pořizování návrhu, popřípadě konceptu územně plánovací dokumentace nebo v územním řízení a jeho námitky musí být vypořádány. Tato možnost je zaváděna především pro občany, kteří se v dokumentaci nedovedou sami orientovat a uvítají, aby jejich společné zájmy zastupoval odborník. Účast další veřejnosti tímto není omezena.
Dalším problémem vytváření koncepce udržitelného rozvoje území je oddělení územního a strategického plánování, ačkoliv v některých evropských zemích jsou tyto procesy spojené. Strategický plán je komplexním plánem rozvoje municipalit, zatímco územní plán řeší územní vazby. Strategické plány, dle stanoviska MMR, by měly do územního plánování vstupovat jako expertní podklad. Územně plánovací dokumentace pak cíle vymezené ve strategickém plánu dále rozpracovává a ověřuje reálnost vytyčených cílů s ohledem na možnosti daného území. V současné době by se do územních plánů měly dostávat výsledky místní Agendy 21 prostřednictvím koordinátorů MA21, kteří by se měli i aktivně účastnit veřejných projednávání. Výstupy z MA21 je velice vhodné využít již při zpracování zadání územních plánů na úrovni obcí.
S návrhem nového stavebního zákona se vyskytla obava omezení kompetencí orgánů ochrany přírody a krajiny, dále práva obcí rozhodovat o svém území a práva občanů být informováni a účastnit se rozhodování o záležitostech životního prostředí, dané Aarhuskou úmluvou. Příkladem, dle stanoviska Zeleného kruhu, je schvalování územně plánovací dokumentace, konkrétně regulačních plánů na jednáních Rady kraje, která jsou uzavřená pro veřejnost i obce. MMR tuto výtku obhajuje tím, že přijetí usnesení Rady předchází řízení o pořízení regulačního plánu, jehož součástí je i povinné veřejné projednání, v kterém každý může k dokumentu uplatnit své připomínky. Usnesení Rady pak již jen regulační plán přijme nebo zamítne, není možné regulační plán při jednání Rady jakkoli upravovat. Usnesení Rady pak musí být zpřístupněno veřejnosti.
Výrazným zlepšením ochrany práv občanů a obcí je i vydávání územních plánů a regulačních plánů v režimu opatření obecné povahy podle nového správního řádu, takže tyto dokumenty budou soudně přezkoumatelné. Dále je zaváděno veřejné jednání i u územního řízení.
Orgány ochrany přírody a krajiny zůstávají i nadále dotčenými orgány státní správy, které mají povinnost při pořizování územně plánovací dokumentace hájit veřejné zájmy chráněné jejich předpisy. Veškeré údaje o ochraně přírody a krajiny se zároveň stanou součástí Územně analytických podkladů, takže budou při rozhodování v území lépe zohledňovány.
Podstatné je si uvědomit, že diskutovaná problematika je prozatím pouze návrhem nového stavebního zákona a že se text tohoto předpisu může ještě dále měnit. Jak skutečně prospěje nový stavební zákon udržitelnému rozvoji, to se ukáže až po jeho zavedení do praxe. Pokrokem je zavedení pojmu udržitelný rozvoj území. Doufejme, nový zákon bude přínosem nejen pro lidi ale i pro životní prostředí.
Článek vznikl ve spolupráci s odborem územního plánování Ministerstva pro místní rozvoj.
Odkazy:
Text návrhu nového stavebního zákona
Územní plánování ve Státní politice životního prostředí
Článek - Deník veřejné správy
Tisková zpráva MMR
Stránky REC Česká republika věnované novému stavebnímu zákonu
Stávající stavební zákon je starý již 30 let a díky řadě novel, bylo schvalování staveb čím dál zdlouhavější. Návrh nového stavebního zákona, který již prošel prvním čtením Poslanecké sněmovny, by měl vejít v platnost na začátku roku 2007. Zákon zjednodušuje procesy územního plánování a následných řízení o stavbách. Těžiště problematiky se soustřeďuje na územní rozhodnutí, které řeší i společenské otázky a životní prostředí. Stavební povolení by se tak mělo stát už jen technickou záležitostí.
V návrhu zákona se objevuje nový pojem - udržitelný rozvoj území. Tento pojem je zde definován jako vyvážený vztah územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství území, jeho součástí je i posouzení vlivu na životní prostředí a posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast.
Pokud v Parlamentu ČR nedojde k závažným změnám tohoto zákona, bude rozbor udržitelného rozvoje území povinnou součástí "Územně analytických podkladů", které si budou pořizovat kraje a obce s rozšířenou působností (ORP). Územně analytické podklady budou kromě vyhodnocení udržitelného rozvoje území (rozboru udržitelného rozvoje území) obsahovat vyhodnocení stavu území (limity využití území) v textové i mapové podobě a další náležitosti.
Rozbor udržitelného rozvoje území by se měl vypracovávat SWOT analýzou na základě územně analytických podkladů tří pilířů udržitelného rozvoje. Posouzení environmentálního pilíře bude obsahovat strategické posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. V současné době se vytváří prováděcí předpisy a metodika zpracování územně analytických podkladů na základě výsledků ze čtyř pilotních obcí - Kyjov, Litovel, Uničov a Chotěboř.
Územně analytické podklady budou přístupné všem, bude je muset zpracovávat tým odborníků z různých oborů, přičemž hlavní zodpovědnost bude na pracovnících obce s rozšířenou působností. Územně analytické podklady se budou aktualizovat každé dva roky. V rámci zpracovávání a správy těchto analytických podkladů budou na každou obec s rozšířenou působností přijati v průměru dva a na kraje tři noví zaměstnanci.
Rada obcí pro udržitelný rozvoj území (Rada obcí) je dalším novým pojmem návrhu nového stavebního zákona. V Radě obcí bude za každou územní jednotku v obvodu ORP jmenován jeden zástupce, bude to tedy spíš politický orgán. Případné rozpory mezi stanoviskem Rady obcí pro udržitelný rozvoj a obcemi, pro které budou pořizovány jednotlivé územní plány, bude řešit kraj.
Výsledky z vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území budou respektovány při vytváření územních plánů obcí. Územní plán je vlastně "zákonem dané obce", je závazný pro rozhodování o území, zejména při vydávání územních rozhodnutí. Dále je podmínkou pro poskytování prostředků z veřejných rozpočtů. Je proto důležité, aby byl co nejkvalitněji vypracován.
Z hlediska místní Agendy 21 je problémem územních plánů nedostatečné zapojování veřejnosti do procesu jejich vytváření. Funkční plánování udržitelného rozvoje území může fungovat jedině za podmínky zapojení co nejvíce lidí do jeho tvorby. V současném územním plánování je účast veřejnosti často pouze formální. Pravděpodobným důvodem nedostatečného zájmu veřejnosti je skutečnost, že územní plány jsou pro laika někdy příliš odborné a nesrozumitelné.
Pro zefektivnění účasti veřejnosti dává návrh zákona možnost si zvolit "zástupce veřejnosti". Ten bude veřejnost zastupovat při pořizování návrhu, popřípadě konceptu územně plánovací dokumentace nebo v územním řízení a jeho námitky musí být vypořádány. Tato možnost je zaváděna především pro občany, kteří se v dokumentaci nedovedou sami orientovat a uvítají, aby jejich společné zájmy zastupoval odborník. Účast další veřejnosti tímto není omezena.
Dalším problémem vytváření koncepce udržitelného rozvoje území je oddělení územního a strategického plánování, ačkoliv v některých evropských zemích jsou tyto procesy spojené. Strategický plán je komplexním plánem rozvoje municipalit, zatímco územní plán řeší územní vazby. Strategické plány, dle stanoviska MMR, by měly do územního plánování vstupovat jako expertní podklad. Územně plánovací dokumentace pak cíle vymezené ve strategickém plánu dále rozpracovává a ověřuje reálnost vytyčených cílů s ohledem na možnosti daného území. V současné době by se do územních plánů měly dostávat výsledky místní Agendy 21 prostřednictvím koordinátorů MA21, kteří by se měli i aktivně účastnit veřejných projednávání. Výstupy z MA21 je velice vhodné využít již při zpracování zadání územních plánů na úrovni obcí.
S návrhem nového stavebního zákona se vyskytla obava omezení kompetencí orgánů ochrany přírody a krajiny, dále práva obcí rozhodovat o svém území a práva občanů být informováni a účastnit se rozhodování o záležitostech životního prostředí, dané Aarhuskou úmluvou. Příkladem, dle stanoviska Zeleného kruhu, je schvalování územně plánovací dokumentace, konkrétně regulačních plánů na jednáních Rady kraje, která jsou uzavřená pro veřejnost i obce. MMR tuto výtku obhajuje tím, že přijetí usnesení Rady předchází řízení o pořízení regulačního plánu, jehož součástí je i povinné veřejné projednání, v kterém každý může k dokumentu uplatnit své připomínky. Usnesení Rady pak již jen regulační plán přijme nebo zamítne, není možné regulační plán při jednání Rady jakkoli upravovat. Usnesení Rady pak musí být zpřístupněno veřejnosti.
Výrazným zlepšením ochrany práv občanů a obcí je i vydávání územních plánů a regulačních plánů v režimu opatření obecné povahy podle nového správního řádu, takže tyto dokumenty budou soudně přezkoumatelné. Dále je zaváděno veřejné jednání i u územního řízení.
Orgány ochrany přírody a krajiny zůstávají i nadále dotčenými orgány státní správy, které mají povinnost při pořizování územně plánovací dokumentace hájit veřejné zájmy chráněné jejich předpisy. Veškeré údaje o ochraně přírody a krajiny se zároveň stanou součástí Územně analytických podkladů, takže budou při rozhodování v území lépe zohledňovány.
Podstatné je si uvědomit, že diskutovaná problematika je prozatím pouze návrhem nového stavebního zákona a že se text tohoto předpisu může ještě dále měnit. Jak skutečně prospěje nový stavební zákon udržitelnému rozvoji, to se ukáže až po jeho zavedení do praxe. Pokrokem je zavedení pojmu udržitelný rozvoj území. Doufejme, nový zákon bude přínosem nejen pro lidi ale i pro životní prostředí.
Článek vznikl ve spolupráci s odborem územního plánování Ministerstva pro místní rozvoj.
Odkazy:
Text návrhu nového stavebního zákona
Územní plánování ve Státní politice životního prostředí
Článek - Deník veřejné správy
Tisková zpráva MMR
Stránky REC Česká republika věnované novému stavebnímu zákonu
Zdroj:Zpravodaj MA21
Sdílet článek na sociálních sítích
