Pro Malajsii je palmový olej zlatým dolem

Doslova ve zlato mohou přeměnit malajský palmový olej strmě rostoucí ceny ropy. Světové koncerny ze všech možných oborů shánějí po světě alternativy ropy pro své produkty a palmový olej, v jehož produkci je Malajsie světovou jedničkou, je podle odborníků velmi vhodný.
A asijská země si takovou příležitost rozhodně nechce nechat ujít. Světový gigant Procter & Gamble spolu s vládou intenzívně rozšiřuje dosavadní společné podnikání v pěstování palem, z nichž se olej získává, i zpracovatelské kapacity. Nejde přitom jen o olej pro spotřební chemii a kosmetiku. Vláda má také v plánu postavit tři továrny, které vyprodukují 180 tisíc tun bionafty určené na export. Právě biopaliva jsou hlavním hnacím motorem zájmu o palmový olej.

Šanci cítí i další země
Malajsie není sama - rostoucí světová poptávka po palmovém oleji je šancí i pro Indonésii, Filipíny nebo rovníkovou Afriku. Sílící konzumní boom v Číně, kam ze světa plyne stále více výrobků na bázi spotřební chemie a jejíž spotřeba paliv roste rekordním tempem, nahrává investicím. Vědí to i místní koncerny. Pět set tisíc lidí chce zaměstnat konsorcium investorů, které na jihu Číny investuje osm miliard dolarů do obřích palmových plantáží. Projekt zastřešuje China Development bank a plantáže by měly produkovat až deset miliónů tun oleje ročně. Na Jávě zase plánuje velký rafinérský projekt na zpracování oleje čínská Sinopec - za miliardu dolarů.

O odbyt není nouze
Malajsie má ovšem náskok. Státní energetický koncern Petronas vyvíjí technologie na přeměnu palmového oleje v naftu už od začátku 80. let minulého století. V zemi bylo vyvinuto 305 různých postupů na zpracování oleje, komerčního využití se však zatím dočkalo pouze 30 z nich.
Malajsie ročně vyprodukuje čtrnáct miliónů tun oleje, z toho jde 500 tisíc tun na export, napsal list Financial Times. Odbyt v žádném případě nekulhá - jen ve Spojených státech vzrostlo loni využití palmového oleje o 30 až 40 procent. Loni svět spotřeboval 2,5 miliónu tun biopaliv a poptávka ročně roste o 25 procent.
Malajsie přitom ovládá jen deset procent světového trhu s bionaftou. V produkci vede Evropa, která však používá především olej z řepky. Tato produkce je dražší - agentura Bernama uvádí, že cena bionafty na bázi palmového oleje za tunu se pohybuje mezi 150 až 200 eury, kdežto řepkové palivo stojí mezi 500 až 600 eury.
Navíc - podle výzkumů jsou výrobky na bázi palmového oleje kvalitnější. Například svíčky z něj vyrobené svítí jasněji, méně kouří i kapou a lépe hoří než klasické. A JP Morgan už varuje, že poptávka požene ceny oleje nahoru tempem, které by mohlo začít citelně snižovat marže.

Ekologové nadšení nejsou
Ne všichni se ovšem nad honem za olejem rozplývají v superlativech. Tento "zelený" byznys totiž není tak zelený, jak se zdá. Ekologové se bojí masívního odlesňování vzácných tropických pralesů a mnohdy nezvratné eroze půdy, ke které dochází při pěstování monokultur. S pralesy navíc mizí i jediný vhodný domov pro zbytek orangutanů, kteří ještě žijí ve volné přírodě.