Ptačí chřipka není v Evropě novinkou

Před pár lety se Evropou šířila epidemie nemoci šílených krav. Poté se v Asii objevil SARS a teď následuje ptačí chřipka. Nastává nová éra, kdy by se lidstvo mělo víc bát zoonóz, jak se odborně říká nemocem přenosným ze zvířat na lidi?
"Je pravděpodobné, že šíření zoonóz bude pokračovat. Těchto nemocí je hodně a počet těch, které se stávají problémem v rozvinutých i rozvojových zemích, stále roste," upozornil už před rokem Francois Meslin, koordinátor Světové zdravotnické organizace pro boj proti zoonózám.
Monika Liptáková z protiepidemiologického odboru pražské Hygienické stanice uvedla, že šíření zoonóz napomáhá snadné a rychlé cestování po celém světě nebo rozvoj mezinárodního obchodu. Lidé navíc pronikají stále hlouběji do "opuštěných" oblastí a dostávají se do kontaktu s tamními zvířaty a infekcemi, které tito živočichové přenášejí.
"Kromě toho se díky zlepšení zdravotní péče a laboratorní diagnostiky rozlišují i nemoci, které v minulosti nebylo možné rozpoznat," vysvětluje Liptáková.

Lidstvo popírá přírodu
Když se před pěti lety objevila nemoc šílených krav ve Velké Británii a posléze i v dalších evropských zemích, prohlásil tehdejší český ministr životního prostředí Miloš Kužvart, že BSE je důsledkem toho, že lidstvo popírá přírodu, když býložravce nutí pojídat i vlastní druhy - masokostní moučku, která je považována za zdroj smrtelného onemocnění.
Podle odborníků, kteří vloni v Ženevě diskutovali o nemocech přenosných ze zvířat na lidi, může jejich šíření napomoci i globální oteplování.
Konkrétně měli na mysli nilskou chřipku, která by se mohla v budoucnu objevit v Evropě. Tento virus, který je šířen například komáry, může vyvolat smrtelný zánět mozku. Jen ve Spojených státech si po roce 1999 vyžádal už stovky mrtvých.

Ptačí chřipka se vrací
Profesor Zdeněk Pospíšil, přednosta Ústavu infekčních chorob a epizootologie připomněl, že pandemie ptačí chřipky je zdokumentována třikrát za jedno století a pokaždé přichází z jihovýchodní Asie, kde jsou pro její vznik vzhledem k tamnímu způsobu chovu zvířat vhodné podmínky.
"Nejdelší interval mezi pandemií byl třicet devět let," říká Pospíšil. Dodal, že v tomto případě zatím o pandemii mezi lidmi nelze hovořit. "Je to nebezpečí, že se objevil nový virus, který by v případě další mutace mohl přejít z člověka na člověka," vysvětluje Pospíšil.
Také mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben tvrdí, že nynější šíření ptačí chřipky je zatím pouze veterinární problém: "I kdyby se vysoce patogenní virus H5N1 dostal do Evropy, nelze čekat tolik úmrtí lidí jako v Asii - pokud by vůbec někdo zemřel." Podle něj se rizika z nemoci šílených krav či ptačí chřipky přeceňují.
S ptačí chřipkou už má zkušenosti i Evropa.
"Byla před dvěma lety v Nizozemsku, v sousedních německých spolkových zemích a v Belgii. Tehdy zdaleka nevzbudila tolik pozornosti jako teď," říká Duben.
Podle jeho informací byly tehdy vybity milióny zvířat a zemřel dokonce jeden člověk - starý veterinář, který se podílel na likvidaci drůbeže. "Zemřel, protože nebyl v dobrém zdravotním stavu. Dokazuje to, že člověk je ohrožen jen v případě, když je delší dobu v kontaktu s nemocnými zvířaty," říká Duben.