Nejvíce oxidu uhličitého pohlcují lesy

 Snížení rozlohy orné půdy o 4-6 %, zachování nebo rozšíření plochy lesa a více mokřadů – to je jeden ze scénářů pro využívání české krajiny v budoucnu tak, aby dokázala lépe zabránit klimatickým změnám. Vznikl jako dílčí výstup projektu CzechCarbo [1], který se zabývá stanovením schopnosti různých ekosystémů vázat oxid uhličitý z atmosféry.

Oxid uhličitý (CO2) je plyn, který hraje zásadní roli jak v regulaci globálního klimatu, metabolismu rostlin a živočichů, tak i v energetickém a dopravním průmyslu. Jakákoli nerovnováha v jeho koloběhu proto vyvolává nevyhnutelnou reakci všech systémů zapojených do jeho cyklů. Projekt CzechCarbo zkoumá schopnost různých ekosystémů na našem území CO2 vázat, a to jak v současných klimatických podmínkách, tak v budoucnu. Součástí jsou i návrhy péče o krajinu, aby byla její schopnost vázat CO2 účinná, a pokud možno dlouhodobá.

Z průběžných výsledků je jasné, že nejvýraznější „pohlcovač“ atmosférického CO2 je lesní porost, přičemž síla pohlcování závisí na mnoha faktorech, zahrnujících podmínky prostředí, stav a strukturu porostu a způsoby obhospodařování. Dále lze říci, že se zvyšující se dostupností vody stoupá schopnost pohlcovat CO2 také u lučních ekosystémů. Pro distribuci uhlíku ve vodních ekosystémech je kritický rozvoj fytoplanktonu, který rovněž váže většinu uhlíku.

V průběhu řešení byl vybrán nejpravděpodobnější klimatický scénář pro Českou republiku. Jsou vyvíjeny a testovány nové experimentální metody pro měření toků CO2. Zkoumá se především schopnost smrkových porostů příjímat CO2 v koncentraci současné (360 ppm) a koncentraci dvojnásobné (700 ppm) a rovněž se sledují vlivy na vybrané parametry stromů (např. fyziologické procesy, přírůst biomasy, struktury porostu). Objektem zájmu jsou i luční porosty, mokřady a zemědělská půda, kde se rozvíjí unikátní, takzvaná eddy-kovariační síť pro měření uhlíkové bilance. Bylo dosaženo kontinuálního měření toků CO2 v průběhu roku a výpočtu čisté ekosystémové výměny tohoto plynu. Je vyvíjena metodika pro kvantifikaci regionálního systému uhlíkové bilance zmiňovaných ekosystémů, která bude použita pro přesnější stanovení emisní bilance z využívání krajiny a lesnictví. To je součástí naplňování závazků pro Rámcovou úmluvu OSN o změně klimatu a jejímu Kjótskému protokolu. Pro analýzu vývoje zásob uhlíku se využívá několik typů modelů, které jsou schopny zahrnout klíčové ekosystémové procesy, vliv klimatických změn nebo strategii obhospodařování. Dále byl vybrán, upraven a ověřen procesový model, který simuluje distribuci energie, cyklus vody, dusíku a uhlíku v ekosystémech. Pro zefektivnění způsobu obhospodařování ekosystémů byly doplněny údaje o rostlinných a mokřadních druzích podílejících se významně na pohlcování uhlíku.

Poznámky:
[1] Projekt CzechCarbo je zařazen do mezinárodní sítě výzkumu uhlíkového cyklu. Hlavním řešitelem je Ústav systémové biologie a ekologie AVČR ve spolupráci s Ústavem pro výzkum lesních ekosystémů (IFER), Ústavem pro hospodářskou úpravu lesa, Lesnickou a dřevařskou fakultou Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, Českou bioklimatologickou společností, Laboratoří aplikované ekologie Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Agronomickou fakultou Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně a Českým hydrometeorologickým ústavem. Ministerstvo životního prostředí projekt finančně podporuje.


Kontakty:
Michal Marek: e-mail: emarek@brno.cas.cz , tel: 543 211 560
Radek Pokorny : e-mail: eradek@brno.cas.cz , tel: 543 211 560