Čtvrtek, 28. března 2024

Nejdůležitější otázky nového stavebního zákona

Dle nové právní úpravy lze umisťovat stavby a jejich změny, měnit jejich vliv na využití území a chránit důležité zájmy v území nejen na základě územního rozhodnutí, ale i na základě nově zavedeného institutu územního souhlasu.
Nejdůležitější otázky nového stavebního zákona

V dalším díle o novém stavebním zákoně se zaměřím (první část - Právní rádce č. 11/2005, str. 34,) na nejdůležitější ustanovení návrhu nového stavebního zákona, s výjimkou úvodních ustanovení, problematiky územního plánování v "užším" slova smyslu (část třetí - § 19 až § 76) a § 161 až § 205 návrhu.

Úvodní ustanovení návrhu (§ 1 až § 18) obsahují předmět úpravy (§ 1), vymezení základních pojmů (§ 2 a § 3) a část nazvanou "Výkon veřejné správy" (§ 4 až 18).

ÚZEMNÍ ŘÍZENÍ

Dle nové právní úpravy lze umisťovat stavby a jejich změny, měnit jejich vliv na využití území a chránit důležité zájmy v území nejen na základě územního rozhodnutí, ale i na základě nově zavedeného institutu územního souhlasu. Při vydávání územního souhlasu se nevede územní řízení a použití územního souhlasu je omezeno na zastavěné území a na případy, ve kterých z hlediska územního plánování nedochází k podstatným změnám v území a požadovaný záměr splňuje požadavky právních předpisů.

Územní souhlas postačí např. u:

- staveb, jejich změn a zařízení, které nevyžadují stavební povolení ani ohlášení,

- ohlašovaných staveb, jejich změn a zařízení,

- staveb umisťovaných v uzavřených prostorech existujících staveb,

- staveb protihlukových stěn umisťovaných na silničním pozemku,

- skladových, výstavních a manipulačních ploch do 200 m2 mimo vrakovišť a skládek odpadu,

- změn staveb a dalších.

Je-li záměr v souladu s požadavky stanovenými zákonem, vydá stavební úřad souhlas se záměrem, a to do třiceti dnů ode dne jeho oznámení. Dojde-li však stavební úřad k závěru, že záměr nesplňuje podmínky pro vydání souhlasu, nebo je-li třeba stanovit podmínky pro jeho realizaci, rozhodne usnesením, které vydá do třiceti dnů od oznámení záměru, o projednání v územním řízení. Proti územnímu souhlasu se nelze odvolat. Územní souhlas platí dvanáct měsíců ode dne jeho vydání. Pozbývá platnost, pokud nebyla podána v uvedené lhůtě žádost o stavební povolení, ohlášení nebo žádost o jiné rozhodnutí podle zákona apod. Územní rozhodnutí nelze nahradit územním souhlasem, pokud záměr podléhá posouzení z hlediska vlivů na životní prostředí nebo dotčený orgán svým stanoviskem určí nějaké podmínky.

Územní řízení je správní řízení upravené obecně správním řádem. V územním řízení se koná vždy veřejné ústní jednání. Nově je zavedena povinnost žadatele zajistit, aby informace o jeho záměru a o tom, že podal žádost o vydání územního rozhodnutí, byla vyvěšena na vhodném veřejně přístupném místě u staveb a pozemků, na nichž se má záměr uskutečnit. Zákon podrobně upravuje postup při vydání územního rozhodnutí včetně důvodů pro zamítnutí žádosti, které v platné právní úpravě dosud chybí (pozn.: na rozdíl od důvodů pro zamítnutí žádosti o stavební povolení, viz § 62 odst. 4 platného stavebního zákona).

V obsahu rozhodnutí se výslovně zdůrazňuje rozhodnutí o námitkách účastníků řízení. Územní rozhodnutí se doručuje veřejnou vyhláškou a pouze v případech, kdy není v území vydán územní nebo regulační plán, se doručuje všem účastníkům jednotlivě. Územní rozhodnutí lze změnit pouze na základě žádosti toho, komu přísluší vykonávat práva z něj vyplývající. Oproti dosavadní právní úpravě se předpokládá pouze náhrada příslušné části výroku územního rozhodnutím, nikoli náhrada jednoho rozhodnutí druhým. O umístění vybraných druhů staveb a o jejich změnách, o změně využití území, o dělení a scelování pozemků, může stavební úřad vést zjednodušené územní řízení za zákonem stanovených podmínek.

Stavební úřad tak může postupovat, jestliže:

- je záměr v zastavitelné ploše nebo v zastavěném území,

- záměr nevyžaduje posouzení vlivů na životní prostředí,

- má žádost všechny předepsané náležitosti, a

- je žádost doložena závaznými stanovisky dotčených orgánů a souhlasem účastníků řízení, jež jsou přímými sousedy. Závazná stanoviska a souhlasy účastníků musejí obsahovat výslovný souhlas se zjednodušeným řízením. Pokud žádost nesplňuje podmínky pro zjednodušené územní řízení, stavební úřad rozhodne usnesením o provedení územního řízení. Návrh dále upravuje jako nové instituty:

- územní opatření,

- rozhodnutí o výměně pozemků,

- předkupní právo obce, kraje nebo státu.

STAVEBNÍ ŘÁD

Návrh především výrazně rozšiřuje okruh staveb a jejich změn, terénních úprav, zařízení a udržovacích prací, které vzhledem k technické nenáročnosti a zpravidla i minimálním vlivům na okolí nebudou pro realizaci vyžadovat stavební povolení ani ohlášení; u některých z nich však bude vyžadován územní souhlas nebo územní rozhodnutí.

Stavební povolení ani ohlášení nebudou vyžadovat:

- Budovy, a to:

- stavby o jednom nadzemním podlaží do 25 m2 zastavěné plochy a do pěti metrů výšky, nepodsklepené, jestliže neobsahují pobytové místnosti, hygienická zařízení ani vytápění, neslouží k ustájení zvířat a nejde o sklady hořlavých kapalin a hořlavých plynů,

- stavby pro zemědělství o jednom nadzemním podlaží do 70 m2 zastavěné plochy a do pěti metrů výšky, nepodsklepené, s výjimkou staveb pro ustájení zvířat, pro chovatelství a zemědělských staveb, které mají sloužit ke zpracování a skladování hořlavých látek (např. seníky, sušičky, sklady hořlavých kapalin, sklady chemických hnojiv),

- stavby pro plnění funkcí lesa do 70 m2 zastavěné plochy a do pěti metrů výšky bez podsklepení,

- stavby pro chovatelství o jednom nadzemním podlaží o zastavěné ploše do 16 m2 a do pěti metrů výšky,

- zimní zahrady o jednom nadzemním podlaží a skleníky do 40 m2 zastavěné plochy a do pěti metrů výšky,

- přístřešky o jednom nadzemním podlaží, které slouží veřejné dopravě a jiné veřejně přístupné přístřešky do 40 m2 zastavěné plochy a do čtyř metrů výšky;

- Technická infrastruktura a doprovodná technická zařízení pro rozvod vody, energií, tepla, pro zajištění služeb elektronických komunikací, pro odvádění odpadních a dešťových vod a větrání, a to:

- nadzemní a podzemní komunikační vedení sítí elektronických komunikací včetně jejich opěrných a vytyčovacích bodů, telefonní budky včetně přípojných komunikačních vedení veřejné komunikační sítě pro veřejné telefonní automaty a jejich stavební úpravy,

- vedení technického zařízení uvnitř budov a jejich stavební úpravy,

- zařízení, která jsou součástí nebo příslušenstvím energetické soustavy,

- stavební úpravy kotelen, kterými se nemění podstatně jejich parametry, topné médium nebo způsob odvodu spalin,

- přípojky vodovodní, kanalizační nebo energetické v délce do 50 metrů.

- Stožáry, antény a jiná zařízení, a to:

- konstrukce chmelnic, vinic a sadů,

- antény včetně jejich nosných konstrukcí a souvisejících elektronických komunikačních zařízení do celkové výšky 15 metrů,

- bleskosvody a zařízení, které tvoří jeho součást,

- informační a reklamní zařízení o celkové ploše větší než 0,6 m2,

- informační a reklamní zařízení u nichž byla územním rozhodnutím nebo územním souhlasem omezena doba jeho trvání nejvýše na tři měsíce a jejichž celková výška nepřekračuje deset metrů a celková plocha 20 m2,

- označení budov státních orgánů a orgánů veřejné správy, označení veřejně prospěšných staveb, staveb právnických a fyzických osob podnikajících podle zvláštních právních předpisů a označení nemovitých kulturních památek podle zvláštního právního předpisu..

- Zásobníky, nádrže na vodu a bazény, nejde-li o vodní díla, opěrné zdi a oplocení a to:

- zásobníky na vodu nebo jiné nehořlavé látky (kapaliny) do objemu do 50 m3 a do výšky tří metrů,

- nádrže na vodu do 100 m3 objemu ve vzdálenosti nejméně 50 metrů od budov s obytnými nebo pobytovými místnostmi, pokud nejde o vodní díla,

- bazény do 40 m2 zastavěné plochy,

- ploty do výšky 1,8 m, které nehraničí s veřejnými pozemními komunikacemi a veřejným prostranstvím,

- oplocení pozemků pro zemědělské a lesnické účely bez podezdívky,

- opěrné zdi do výšky jednoho metru, které nehraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi nebo veřejným prostranstvím.

- Udržovací práce, jejichž provedení nemůže negativně ovlivnit zdraví osob, požární bezpečnost, stabilitu a vzhled stavby, životní prostředí a bezpečnost při užívání a nejde o udržovací práce na stavbě, která je kulturní památkou, terénní úpravy a práce malého rozsahu, a to:

- úpravy terénu, násypy a výkopy do 1,5 metru výšky nebo hloubky, pokud nejsou větší než 300 m2 a nehraničí s veřejnými komunikacemi a veřejnými prostranstvími,

- skladové, výstavní a manipulační plochy do 200 m2, které neslouží pro skladování a manipulaci s hořlavými látkami,

- odstavné plochy pro jízdní kola včetně konstrukcí pro uchycení kol.

- Ostatní stavby a zařízení, a to:

- důlní díla, důlní stavby pod povrchem a stavby v povrchových lomech a skrývkách, pokud podléhají schvalování a dozoru orgánů státní báňské správy podle horních předpisů,

- cirkusové stany pro nejvýše dvě stě osob,

- scénické stavby pro film, divadlo a televizi,

- přenosná zařízení, konstrukce a lešení a výrobky, které plní funkci stavby včetně nosných konstrukcí pro ně, nepodsklepené, pokud nebudou sloužit k užívání osobami nebo k ustájení zvířat.

- Stavební úpravy, pokud se jimi nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se vzhled stavby ani způsob užívání stavby, nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí a jejich provedení nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost.

Ohlášení stavebnímu úřadu vyžadují:

- stavby pro bydlení a rekreaci do 150 m2 zastavěné plochy, s jedním podzemním podlažím do hloubky tří metrů a nejvýše dvěma nadzemními podlažími a podkrovím,

- stavby do 300 m2 zastavěné plochy a výšky deseti metrů s výjimkou staveb pro bydlení a haly do 1000 m2 zastavěné plochy a do výšky 15 metrů, pokud tyto stavby a haly budou nejvýše s jedním nadzemním podlažím, nepodsklepené a půjde o stavby dočasné na dobu nejvýše tří let,

- podzemní stavby do 300 m2 zastavěné plochy a hloubky tří metrů, pokud nejsou vodním dílem,

- stavby do 25 m2 zastavěné plochy a do výšky pěti metrů s jedním nadzemním podlažím, podsklepené nejvýše do hloubky tří metrů,

- větrné elektrárny do výšky deseti metrů,

- terénní úpravy neuvedené v předchozím ustanovení,

- přípojky neuvedené v předchozím ustanovení,

- stavby opěrných zdí do výšky jednoho metru neuvedené v předchozím ustanovení,

- informační a reklamní zařízení na stavbě nebo na pozemku neuvedená v předchozím ustanovení,

- výrobky, které plní funkci stavby, neuvedené v předchozím ustanovení,

- cirkusové stany neuvedené v předchozím ustanovení,

- antény neuvedené v předchozím ustanovení,

- stavební úpravy pro změny v užívání části stavby, kterými se nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se její vzhled a nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí,

- sjezdy z pozemních komunikací na sousední nemovitosti,

- udržovací práce neuvedené v předchozím ustanovení. Ohlášení nevyžadují jednoduché stavby, terénní úpravy a zařízení, u kterých to stavební úřad stanovil v územním řízení.

OHLÁŠENÍ

Ohlášenou stavbu může stavebník vybudovat na základě písemného souhlasu stavebního úřadu, u dočasné stavby obsahuje souhlas dobu jejího trvání. Nebude-li stavebníkovi souhlas doručen do 40 dnů ode dne, kdy ohlášení došlo stavebnímu úřadu, ani mu v této lhůtě provedení stavby nezakáže, platí, že stavební úřad souhlas udělil.

Souhlas platí po dobu dvanácti měsíců, nepozbývá však platnosti, pokud v této době bylo s ohlášenou stavbou započato. Lhůta začíná běžet dnem následujícím po dni, kdy byl stavebníkovi souhlas doručen nebo dnem následujícím po dni, kdy uplynulo 40 dnů od ohlášení. Pokud by ohlášená stavba byla navržena v rozporu s územně plánovací informací nebo s obecnými technickými požadavky na výstavbu, umisťována v nezastavěném území, nebo by byla v rozporu se závazným stanoviskem dotčeného orgánu, stavební úřad rozhodnutím, které je prvním úkonem v řízení, provedení stavby zakáže. Toto rozhodnutí musí být vydáno do třiceti dnů od ohlášení stavby.

K provedení staveb uvedených pod body - budovy, technická infrastrukrura a stožáry, antény a jiná zařízení - , jejichž návrh je v souladu s obecnými technickými požadavky na výstavbu, s územně plánovací informací poskytnutou úřadem územního plánování a které jsou umístěné v zastavěném území nebo v zastavitelných plochách, postačí ohlášení bez předchozího územního rozhodnutí nebo územního souhlasu.

VÝROBKY

Ohlášení stavebnímu úřadu vyžadují výrobky, které plní funkci stavby. U výrobku, který plní funkci stavby, se k ohlášení připojí doklad podle zvláštního předpisu ( zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky) prokazující shodu jeho vlastností s požadavky na stavby podle § 165 návrhu zákona. Pokud nelze takový doklad získat, připojí se k ohlášení technická dokumentace výrobce nebo dovozce, popřípadě další doklad, z něhož je možné ověřit dodržení požadavků na stavby. Takový výrobek musí být smontován nebo osazen podle pokynů výrobce, nikoliv stavebního úřadu. Stavební úřad rozhodnutím, které je prvním úkonem v řízení, zakáže umístění nebo užívání výrobku, který plní funkci stavby, pokud nebylo prokázáno splnění požadavků podle odstavce 1 nebo pokud by bylo narušeno životní prostředí v jeho okolí, ze stejných důvodů může stavební úřad nařídit také jeho odstranění podle příslušného ustanovení návrhu zákona.

Jsou stanoveny základní podklady, které musí stavebník doložit k žádosti o vydání stavebního povolení. Ze znění navrhovaného ustanovení vyplývá, že stavebníkem může být i osoba odlišná od vlastníka pozemku nebo stavby, jestliže doloží potřebné občanskoprávní oprávnění k provedení stavby nebo její změny. Zde se mají na mysli nejen případy výstavby bytu do vlastnictví, ale i případy, kdy si vlastník se stavebníkem upraví vzájemné vztahy jiným způsobem, když není věcí stavebního úřadu tyto vztahy blíže zkoumat a hodnotit. Stavební úřad musí ve stavebním řízení zajistit řešení případných rozporů ve stanoviscích dotčených orgánů státní správy vyžadovaných zvláštními předpisy. To je jeden z důvodů navrhované redukce počtu obecných stavebních úřadů tak, aby výkon státní správy byl pokud možno soustředěn v obcích s pověřeným obecním úřadem. U staveb s větším počtem účastníků řízení se počítá s vedením řízení ediktálně v souladu s ustanovením nového správního řádu, když je třeba doručovat stavebníkovi do vlastních ruk
V návaznosti na nový správní řád se nově umožňuje místo vydání stavebního povolení uzavřít se stavebníkem veřejnoprávní smlouvu o provedení stavby nebo terénních úprav.

Ustanovení o zkráceném stavebním řízení zakotvuje zcela zásadní novinku, když upravuje možnost posouzení dokumentace a dalších podkladů potřebných pro vydání stavebního povolení soukromou osobou (autorizovaným inspektorem). Návrh zjednodušuje řízení do té míry, že na základě ověření věcné správnosti, nerozpornosti a úplnosti shromážděných podkladů a projektové dokumentace stavby, lze stavbu zahájit na základě potvrzení (certifikátu) vydaného autorizovaným inspektorem, který musí navrhnout i plán kontrolních prohlídek stavby. V těchto případech tedy nebude vedeno standardní stavební řízení ani vydáváno stavební povolení. Uplatnění tohoto postupu předpokládá, že musí být opatřena souhlasná stanoviska dotčených orgánů a všechny osoby, které by byly účastníky řízení, se stavbou souhlasí a zároveň nejde o stavbu, která je zvláštním právním předpisem, územně plánovací dokumentací nebo rozhodnutím orgánu územního plánování přímo označena jako nezpůsobilá pro zkrácené stavební řízení. Autorizovaný inspektor posuzuje

KOLAUDAČNÍ SOUHLAS

Nová právní úprava vychází z toho, že stavebník má právo na užívání stavby v bezprostřední návaznosti na její dokončení, jestliže byla provedena v souladu s povolením stavebního úřadu. Stavební úřad může užívání stavby zakázat, nejsou-li splněny podmínky bezpečnosti, ochrany života, zdraví osob nebo zvířat a životního prostředí nezbytné pro užívání stavby. Pokud stavební úřad užívání zakáže, musí specifikovat nedostatky pro které zákaz vyslovil. V takových případech lze stavbu užívat až po odstranění závad na základě souhlasu stavebního úřadu.

Pouhé oznámení o užívání stavby nemůže postačit u staveb, jejichž stavebně-technické vlastnosti nemohou budoucí uživatelé ovlivnit, zákon uvádí jejich příkladmý výčet (např. nemocnice, škola, nájemní dům, stavba pro obchod a průmysl, stavba pro shromažďování většího počtu osob, stavba dopravní a občanské infrastruktury, stavba pro ubytování odsouzených a obviněných, dále stavba, u které bylo stanoveno provedení zkušebního provozu a změna stavby, která je kulturní památkou), mo-hou být užívány pouze na základě kolaudačního souhlasu.

Pro vydání souhlasu je třeba provést kontrolní prohlídku stavby stavebním úřadem. Pro vydání kolaudačního souhlasu stavebník opatří závazná stanoviska dotčených orgánů k užívání stavby. Jestliže stavební úřad nezjistí závady bránící bezpečnému užívání stavby nebo rozpor se závaznými stanovisky, vydá do patnácti dnů ode dne provedení závěrečné kontrolní prohlídky kolaudační souhlas, který je dokladem o povoleném účelu užívání stavby. Kolaudační souhlas není správním rozhodnutím. Kolaudační souhlas může stavební úřad vydat i bez závěrečné (kontrolní) prohlídky stavby, bude-li žádost o jeho vydání doložena odborným posudkem (certifikátem) autorizovaného inspektora.

Při dodržení stanovených podmínek i nová právní úprava připouští časově omezené předčasné užívání stavby před jejím úplným dokončením. U staveb prováděných dodavatelsky musí být k předčasnému užívání stavby dán souhlas zhotovitele stavby. Stavební úřad může souhlas vydat neformálně, zamítnout žádost však může jen správním rozhodnutím, které je prvním úkonem v řízení. Zkušební provoz je povolován jako dosud a nově může stavební úřad jeho konání nařídit, vyžaduje-li se jeho vyhodnocení k užívání stavby. Vyhodnocení výsledků zkušebního provozu stavebník připojuje k žádosti o vydání kolaudačního souhlasu.

Stavby vyžadující zkušební provoz se nemohou užívat na základě oznámení.

Vlastníku stavby, která vyžaduje k užívání kolaudační souhlas (§ 130 návrhu) je uložena povinnost po celou dobu trvání stavby vést knihu o užívání stavby, do které se budou zapisovat skutečnosti významné pro zachování vlastností stavby. Jde o nově zavedenou povinnost známou z jiných zemí. Navazuje na požadavky směrnice Rady č. 89/106/EHS ve znění směrnice Rady č. 93/68/EHS týkající se vlastností staveb. Zákon nadále zachovává povinnost užívat stavbu jen k povolenému účelu, ať již je stanoven v kolaudačním rozhodnutí podle dosavadní právní úpravy nebo v ostatních dokumentech, kterých je k užívání stavby třeba podle nové právní úpravy.

Vyžaduje se souhlas stavebního úřadu ke změně ve způsobu užívání stavby, v jejím provozním zařízení, ve způsobu výroby nebo jejím podstatném rozšíření, pokud by odlišný způsob užívání stavby mohl ohrozit zdraví, život nebo životní prostředí. Změna v užívání stavby musí být i nadále v souladu se záměry územního plánování a s veřejnými zájmy chráněnými stavebním zákonem a zvláštními předpisy. Jestliže stavební úřad se změnou v užívání stavby souhlasí, postačí jeho písemný souhlas. Zde může jít pouze o případy, kdy ke změně v užívání stavby nejsou třeba stavební úpravy. Nebude-li stavební úřad se změnou v užívání stavby souhlasit, vydá o tom rozhodnutí, které je prvním úkonem v řízení.

Pokud je změna v užívání podmíněna provedením změny stavby, která vyžaduje povolení nebo ohlášení, postupuje se podle ustanovení upravujících povolování nebo ohlašování staveb a následně podle ustanovení upravujících užívání stavby.

ODSTRAŇOVÁNÍ STAVEB

Oproti dosavadní právní úpravě je povolení k odstranění staveb řešeno v režimu ohlášení. Vlastník stavby ohlásí svůj záměr stavebnímu úřadu a připojí podklady stanovené prováděcím předpisem. Nesdělí-li stavební úřad do třiceti dnů, že k odstranění stavby je potřebné povolení, lze stavbu odstranit; souhlas s ohlášením tak bude většinou dáván mlčky (fiktivní souhlas). Případné povolení je správním rozhodnutím vydaným ve správním řízení; na postup se vztahuje správní řád.

Bez ohlášení i bez povolení k odstranění budou odstraňovány stavby, jejichž realizace nevyžaduje ohlášení ani povolení stavebního úřadu (§ 111 návrhu). Tyto stavby mohou být odstraňovány svépomocí, pokud si stavebník zajistí stavební dozor. Odstranění terénních úprav a zařízení bude podléhat režimu ohlášení jen v případech, kdy to bylo stanoveno při jejich povolování. Odstranění se nařizuje vlastníkovi stavby správním rozhodnutím. Důvodem pro nařízení odstranění stavby je především její závadný stav ohrožující hodnoty uvedené v tomto ustanovení (§ 138 návrhu); jestliže se ani ve stanovené lhůtě nedosáhlo nápravy nebo na stavbě nebyly uskutečněné nařízené nutné zabezpečovací práce (§ 144 odst. 2 a 3 návrhu). Jiné důvody i postup odstranění stavby zakotvuje § 144 návrhu. Zachovává se možnost nařídit odstranění stavby provedené bez souhlasu s ohlášením, stavebního povolení nebo v rozporu s ním. Specifikují se důvody, při jejichž existenci musí být odstranění stavby nařízeno. Stavba nemusí být odstraněna jen v př
Pokud bylo pro stavbu vydáno územní rozhodnutí, má dodatečné povolení stavby i právní účinky změny územního rozhodnutí. Tím se řeší případy, kdy může být stavba umístěná v rozporu s územním rozhodnutím dodatečně povolena, protože to není v rozporu s cíli a úkoly územního plánování, ale dál by jinak existovalo pravomocné územní rozhodnutí, kterým byla umístěna jinak. Upravuje se také v dosavadní právní úpravě neřešená problematika užívání dodatečně povolované stavby. Oproti dosavadní právní úpravě se výslovně upravují podmínky, za kterých nemusí být nařízeno odstranění dočasných staveb u nichž uplynula stanovená doba jejich trvání.

Dosud se takové případy řeší jen za použití analogie, což vede k nejednotné praxi stavebních úřadů. Upravuje se postup v případech, kdy je třeba nařídit obnovení předcházejícího stavu stavby. Dosud se takové případy řeší také jen za použití analogie, což vede opět k nejednotné praxi stavebních úřadů.

STAVEBNÍ DOZOR A ZVLÁŠTNÍ PRAVOMOCI STAVEBNÍHO ÚŘADU

Návrh opouští dosavadní institut státního stavebního dohledu koncipovaný jako oprávnění pověřených fyzických osob, které není efektivní. Orgány státního stavebního dohledu nemohou jednat dostatečně operativně a zjednat bez zbytečného prodlení odstranění zjištěných závad, protože jejich výzva se nedá přímo vymáhat a stejně musí vždy následovat zásah stavebního úřadu. Výkon soustavného dozoru v těchto věcech se proto svěřuje přímo stavebnímu úřadu. Stavebnímu úřadu se dávají k dispozici významné nástroje, kterými ve veřejném zájmu může zasáhnout do práv fyzických i právnických osob. Je to kontrolní prohlídka stavby a možnost vydat nařízení neodkladného odstranění stavby, nutných zabezpečovacích prací na stavbě, nezbytných úprav na stavbě nebo stavebním pozemku, nařídit provedení udržovacích prací, vyklizení stavby a přijímat opatření na sousedním pozemku nebo stavbě. Nařízení směřují vůči vlastníkům staveb či stavebních zastavěných pozemků. Vyklizení lze nařídit i uživatelům staveb, neodkladné odstranění stavby
Zvláštní pravomoci může stavební úřad využívat jen ve veřejném zájmu. Aby se eliminovala možnost libovůle, je v § 141 odst. 3 uvedeno, co se pro tyto účely rozumí veřejným zájmem. Výslovně se stanoví, že veřejným zájmem se pro tyto účely rozumí též odstranění překážek bezbariérového užívání stavby. Stanoví se, ve kterých případech je kontrolní prohlídka povinná a kdy je stavební úřad oprávněn ji provádět. Kontrolní prohlídky slouží k tomu, aby stavební úřad mohl bez zbytečných průtahů zjistit skutečný stav na stavbě či pozemku, aby mohl operativně a bez zbytečné byrokratické zátěže přijímat opatření k odstranění zjištěných nedostatků nebo se znalostí věci umožnit nepodstatné změny stavby oproti povolení, aniž by se k tomu vedlo správní řízení. To, že provádění stavby bude pod častějším dohledem, umožňuje upustit od standardního pojetí kolaudačního řízení a započít s užíváním stavby bezprostředně po jejím dokončení.

Účinnost kontrolní prohlídky a ochrana veřejných zájmů chráněných zvláštními předpisy je zabezpečena také tím, že na výzvu stavebního úřadu jsou povinni se jí podle povahy věci zúčastnit vedle stavebníka rovněž projektant, stavbyvedoucí a osoba vykonávající stavební dozor, a pokud je to třeba, může být přizván rovněž autorizovaný inspektor nebo dotčené orgány. O vykonaných kontrolních prohlídkách vede stavební úřad jednoduchou evidenci. Při kontrolních prohlídkách na stavbách bude stavební úřad vycházet také z realizační dokumentace, jejíž rozsah a obsah upraví prováděcí předpis. Nástrojem k nápravě zjištěných nedostatků je výzva stavebního úřadu, a pokud nedojde k nápravě, pak rozhodnutí, kterým zjednání nápravy nařídí. Umožňuje se, aby v případech, kdy hrozí nebezpečí z prodlení, vydal stavební úřad rozhodnutí i bez předchozí výzvy.

Hrozí-li stavba zřícením a ohrožuje tím životy osob nebo zvířat, nařídí stavební úřad vlastníkovi stavby její odstranění a zabezpečí její odstranění. Pokud stavba svým technickým stavem sice ohrožuje životy a zdraví osob, ale je možnost dosáhnout nápravy, nařídí stavební úřad jejímu vlastníkovi nutné zabezpečovací práce. Pro případy, kdy hrozí nebezpečí z prodlení, se stavebnímu úřadu zakládá oprávnění nařídit provedení prací stavebnímu podnikateli, který je k provedení prací odborně vybaven, pokud se s ním na provedení prací nedohodne.

V případech, kdy hrozí nebezpečí z prodlení, lze nařídit odstranění stavby, případně nutné zabezpečovací práce i bez předchozího projednání s vlastníkem stavby. Oprávnění uvedená v tomto ustanovení mohou být použita jen ve veřejném zájmu a tehdy, kdy je nutné jednat bez průtahů, protože jsou ohroženy životy a zdraví, tedy hodnoty nenahraditelné. Jejich ochraně dává stavební zákon přednost před ochranou vlastnického práva, případně jiných práv k předmětné stavbě či pozemku. Z tohoto důvodu je řízení omezeno na míru nezbytnou pro zjištění skutečného stavu a jeho podchycení v protokolu, který bude důkazem o tom, že se splnily podmínky, na které zákon použití této zvláštní pravomoci váže. Proto se zachovávají principy dosavadní právní úpravy, která umožňuje v případech, kdy jsou hodnoty chráněné zvláštním zákonem ohrožené, nařídit neodkladné odstranění stavby, provedení nutných zabezpečovacích prací, popřípadě vyklizení stavby též ústně při kontrolní prohlídce; písemné vyhotovení takového rozhodnutí se doručí úča
Nařízení nezbytných úprav na stavbě nebo stavebním pozemku vychází shodně jako současná právní úprava z existence veřejného zájmu a možnosti použít toto oprávnění stavebního úřadu jen z důvodů taxativně v zákoně vymezených. Nezbytné úpravy se nařizují vlastníkovi stavby nebo stavebního pozemku. Protože jde o významný zásah do vlastnického práva ke stavbě nebo ke stavebnímu pozemku, jsou v zákoně tyto důvody přesněji vymezeny a oproti současnému stavu také rozšířeny. Nová, a z potřeb praxe plynoucí, je možnost nařídit konzervaci rozestavěné stavby, jejíž pokračování bylo přerušeno nebo zastaveno.

AUTORIZOVANÝ INSPEKTOR

Je založen zcela nový právní institut, který v žádné z dosavadních právních úprav stavebního práva nebyl obsažen. Jeho cílem je oprostit stavební úřady od některých činností, u nichž není nezbytné, aby je vykonávaly správní orgány, a pro urychlení procesů povolení realizace a užívání vybraných druhů staveb svěřit některé úkony autorizovaným inspektorům (AI) jakožto privátní sféře. Obdobné právní úpravy se s pozitivními výsledky zavedly i v některých členských státech EU (např. v Německu, Rakousku, Anglii)..

Autorizovaným inspektorem může ministr pro místní rozvoj, po vyjádření České komory architektů nebo České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, jmenovat fyzickou osobu, která:

- požádala o jmenování autorizovaným inspektorem,

- dosáhla magisterského vzdělání architektonického nebo stavebního směru a je autorizovanou osobou podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 360/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů),

- prokázala nejméně patnáct let praxe v projektové činnosti, v odborném vedení provádění staveb, nebo na stavebním úřadu, má-li osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 312/2002 Sb., ve znění zákona č. 46/2004 Sb.),

- prokázala svou bezúhonnost výpisem z evidence trestů ne starším tří měsíců,

- prokázala právní a odborné znalosti a zkušenosti potřebné pro výkon funkce při zkoušce před odbornou komisí, jejíž členy jmenuje a odvolává ministr pro místní rozvoj.

Za splnění výše stanovených podmínek může být autorizovaným inspektorem výjimečně jmenován také odborník z vysoké školy, výzkumného pracoviště nebo vědeckého ústavu i když nesplňuje předepsanou praxi. Autorizovaný inspektor je pro výkon funkce jmenován s působností pro celé území České republiky na dobu deseti let. Tato doba může být na jeho žádost prodloužena bez vykonání zkoušky nejvýše o deset roků, jestliže prokazatelně činnost autorizovaného inspektora soustavně vykonával.

Funkce autorizovaného inspektora zaniká:

- smrtí,

- prohlášením za mrtvého,

- písemným prohlášením autorizovaného inspektora o ukončení činnosti doručeným ministrovi pro místní rozvoj,

- uplynutím shora uvedené lhůty, nebo

- dnem právní moci rozhodnutí soudu, kterým byl autorizovaný inspektor zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo kterým byla jeho způsobilost k právním úkonům omezena.

Ministr pro místní rozvoj rozhodne o odvolání autorizovaného inspektora, jestliže:

- při své činnosti opakovaně nebo závažně porušil veřejné zájmy, které měl chránit,

- se dopustil jednání neslučitelného s postavením autorizovaného inspektora,

- přestal být osobou bezúhonnou podle § 154 návrhu, za bezúhonnou se pro účely jmenování autorizovaným inspektorem nepovažuje osoba, která byla pravomocně odsouzena ze trestný čin, který spáchala v souvislosti s přípravou nebo prováděním stavby anebo s činností autorizovaného inspektora podle tohoto zákona, ale i ta, které byla Komorou pravomocně uložena jako disciplinární opatření pokuta nebo pozastavení či odnětí autorizace, nebylo-li k návrhu autorizované osoby zrušeno soudem.

Autorizovaný inspektor vykonává svoji činnost za úplatu, která se sjednává písemnou smlouvou. V té může být sjednána i úhrada vynaložených nákladů. Autorizovaný inspektor odpovídá za škodu způsobenou výkonem své činnosti.

Před započetím činnosti a po celou dobu jejího trvání musí mít uzavřeno pojištění z odpovědnosti za škodu. Na požádání osoby, se kterou uzavírá smlouvu podle předchozího ustanovení, je povinen sdělit výši částky, na kterou je pojištěn.

Autorizovaný inspektor je povinen vést o svých úkonech evidenci a uchovávat ji po dobu nejméně pěti let. Autorizovaný inspektor odpovídá za odbornou úroveň jím zpracovaných a vydaných certifikátů, stanovisek, jakož i jiných dokumentů a prováděných úkonů, za řádné a nestranné posouzení zjištěných skutečností, dokumentace stavby a dalších podkladů podle požadavků stanovených v tomto zákoně odpovídá rovněž za návrh plánu kontrolních prohlídek stavby.

STŘET ZÁJMŮ

Autorizovaný inspektor nesmí svoji činnost vykonávat u staveb, na kterých se podílel, podílí nebo má podílet při jejich přípravě anebo provádění sám nebo osoba jemu blízká, kterou se pro účely tohoto zákona rozumí:

- příbuzný v řadě přímé,

- sourozenec,

- manžel,

- osoby, s nimiž je ve vztahu obchodním jako společník společnosti nebo účastník sdružení či jako člen družstva, pracovním, nebo služebním.

Autorizovaný inspektor je oprávněn na základě smlouvy se stavebníkem a na jeho náklad:

- osvědčit způsobem stanoveným v § 125 návrhu, že navrhovaná stavba může být provedena,

- zpracovat odborný posudek pro vydání kolaudačního rozhodnutí nebo pro jiné účely podle tohoto zákona, a

- dohlížet na provádění stavby.

Autorizovaný inspektor je povinen na výzvu stavebního úřadu a na jeho náklad poskytnout v rozsahu své odborné kvalifikace expertní součinnost.

Autorizovaný inspektor je povinen dbát soustavným vzděláváním o prohlubování svých odborných a právních znalostí potřebných pro řádný výkon funkce. K tomu využívá vedle samostatného studia zejména vzdělávací akce organizované Komorou a vysokými školami. Účast na vzdělávacích akcích je autorizovaný inspektor povinen na výzvu Komory nebo ministerstva prokázat.

Provádění přípravy a zkoušek uchazečů, vedení evidence autorizovaných inspektorů a další úkony s tím související zajišťuje organizačně Komora. K zabezpečení jednotného postupu se zřizuje společný koordinační orgán schvalovaný na návrh Komory ministrem pro místní rozvoj. Náklady spojené s přípravou na zkoušku a s jejím vykonáním nese uchazeč. Komora shromažďuje, eviduje, aktualizuje a poskytuje informace nezbytné pro činnost autorizovaného inspektora. Na úhradu nákladů spojených s touto činností se autorizovaný inspektor každoročně podílí příspěvkem ve prospěch Komory. Postup při jmenování členů koordinačního orgánu a jeho činnost, přípravu, provádění a obsah zkoušek a náležitosti a způsob vedení evidence autorizovaných inspektorů stanoví prováděcí právní předpis.

Ministerstvo dozírá na přípravu ke zkoušce, na osnovy a postup při provádění zkoušek, na podklady pro jmenování a odvolávání autorizovaných inspektorů, na činnost Komory a výkon agendy s tím související. V součinnosti se stavebními úřady vykonává též dohled nad činností autorizovaných inspektorů a může dát návrh na opatření podle § 153 odst. 2 návrhu (návrh ministrovi pro místní rozvoj na odvolání autorizovaného inspektora z výše uvedených důvodů). Na provádění zkoušek autorizovaných inspektorů se nevztahuje správní řád.

ZKOUŠKA AUTORIZOVANÝCH INSPEKTORŮ

Příprava na zkoušku probíhá individuálním studiem odborné literatury, účastí na seminářích a konferencích, na specializovaných kurzech na vysokých školách, na přípravných kurzech apod.

Obsah přípravy na zkoušku je s ohledem na budoucí činnost autorizovaného inspektora zaměřen na prohloubení komplexních odborných a právních znalostí vztahujících se k přípravě stavby, zpracování projektové dokumentace a jejího projednávání a provádění staveb.

Přípravu a provádění zkoušek pro výkon funkce autorizovaného inspektora zabezpečují Komory prostřednictvím společného koordinačního orgánu pro autorizované inspektory (dále jen "koordinační orgán"), který má deset řádných členů a dva náhradníky. Ministr pro místní rozvoj na základě doporučení komor jmenuje předsedu, místopředsedu a členy koordinačního orgánu z řad inženýrů, architektů a právníků. Doporučení podávají po vzájemné dohodě komory tak, aby obě komory měly v koordinačním orgánu paritní zastoupení.

Koordinační orgán ustavuje zkušební komise, řídí jejich činnost, navrhuje nezbytná opatření k usměrnění přípravy a provádění zkoušek, zpracovává podklady pro vyjádření Komory ke jmenování uchazeče autorizovaným inspektorem, koordinuje činnost Komor k zabezpečení jednotné evidence autorizovaných inspektorů včetně informací pro autorizované osoby. Zkušební komise ustavuje koordinační orgán z řad uznávaných odborníků v oboru architektury a stavitelství a dále z právníků v oborech soukromého a veřejného stavebního práva. Zkušební komise, pověřené provádět zkoušky pro výkon funkce autorizovaného inspektora jsou společné pro všechny uchazeče bez zřetele na členství v Komoře. Předsedu zkušební komise jmenuje koordinační orgán. Předseda komise řídí zkoušku a odpovídá za její řádný průběh. Zkoušky jsou neveřejné. Zkušební komise jsou nejméně pětičlenné a rozhodují prostou většinou hlasů.

Obsah zkoušky stanoví koordinační orgán prostou většinou hlasů. Ke zkoušce jsou zváni uchazeči, kteří podali žádost a prokázali přípravu na zkoušku. Splnění této podmínky . kontroluje koordinační orgán.

AUTOR: Stanislav Malý
právník, odborný asistent,
katedra společenských věd
FŽP Univerzity J. E. Purkyně, Ústí nad Labem

Zdroj:Právní rádce
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů