Síla a smysl statistického zjišťování je v propojování dat

Každoročně vyplňují podniky výkaz ČSÚ o odpadech. Na souvislosti tohoto vykazování jsme se zeptali Mgr. Aleny Pražákové, vedoucí oddělení statistiky životního prostředí.

Co je vaším úkolem?

Jsme statistickým pracovištěm s celostátní působností a naším úkolem je vytvářet celostátní výstupy z oblasti statistiky životního prostředí. ČSÚ má mandát prezentovat "v číslech" republiku navenek ve vztahu nejen k Eurostatu , ale i jiným mezinárodním organizacím.

V případě našeho oddělení statistiky životního prostředí jsou to údaje prezentující situaci v odpadovém hospodářství v České republice a data o výdajích na ochranu životního prostředí. Zpravodajských jednotek a jimi poskytovaných údajů je ohromné množství, a při jejich zpracování je tedy nutné využívat postupy vhodné pro hromadné zpracování dat. Český statistický úřad je na to příslušně vybaven - technicky i personálně. Díky tomu, že se ve všech oborech statistiky používají jednotné klasifikace podniků (vedené v Registru ekonomických subjektů), můžeme data o odpadech porovnávat s výstupy z jiných statistik. V první řadě můžeme porovnávat výsledky statistického zjišťování o odpadech s údaji o výdajích na nakládání s odpadem, které získáváme z výkazu o výdajích na ochranu životního prostředí.

Jak vybíráte soubory respondentů?

Z Registru ekonomických subjektů se vygeneruje soubor respondentů podle určitých podmínek - vyhledávání není náhodné, ale parametrické. Před rokem 2004 byl soubor respondentů vymezen (vedle kriteria "počet pracovníků") vybranými odvětvími ekonomických činností, které jsou významné pro produkci a nakládání s odpadem. Skladbu souboru respondentů od roku 2004 určuje Nařízení EC 2150/2001 o statistice odpadů. Vzniklý rozdíl v definici souboru je zanedbatelný a nemá tedy zásadní vliv na meziroční srovnání výsledků statistického zjišťování o odpadech.

Máte potíže se získáváním vyplněných výkazů?

Většina podniků s ČSÚ dobře spolupracuje a výkaz vyplňují zodpovědně. Když podnik výkaz nedodá, dostane první, případně druhou upomínku. Response se každoročně pohybuje okolo 85 %. V roce 2004 se nám v pořádku vrátilo zpět 87,32 % výkazů o odpadech.

Kterých podniků se vaše šetření o odpadech týká?

Výkazy posíláme podnikům od 20 zaměstnanců z vybraných odvětví ekonomické činnosti. Podniky zaměřené na aktivity spojené s ochranou životního prostředí se podle typu šetří buď od pěti pracovníků nebo všechny bez ohledu na počet pracovníků - to se týká OKEČ 90. Podle statistiky podniky vloni vyprodukovaly 26,6 mil. tun odpadů. Zhruba osmdesát procent tohoto množství však vyprodukuje 284 podniků. Z toho by se mohlo zdát, že je zbytečné rozesílat výkazy do ostatních podniků, protože nemají v celkovém objemu takový význam a celková produkce odpadů by se dala dopočítat.

Jenže mezi podniky dochází k předávání odpadů, někdo ho vyprodukuje, někomu ho předá. Existuje velká variabilita ve způsobech nakládání s odpadem. Bez zjišťování u ostatních podniků by se nedala zjistit vnitřní struktura odpadového hospodářství. Mnohem jednodušší je situace v šetření produkce komunálního odpadu. V tomto případě ČSÚ používá metodu výběrového šetření s následným dopočtem. Výstupy z našich šetření zveřejňujeme jako agregovaná data na webu (www.czso.cz).

Jak nastavujete strukturu dat a tabulek, které jsou na webu?

Pohledy a členění dat vycházejí z požadavků, např. ministerstev, vysokých škol pro výzkumné účely a diplomové práce, odborné veřejnosti. Nechali jsme se také inspirovat strukturou výstupů užívaných Eurostatem.

Nacházíte ve zasílaných výkazech nějaké chyby a problémy?

Ano, logicky dochází k chybám, proto původní data ČSÚ kontroluje, ověřuje a čistí. Žádáme podniky, aby důsledně přiřazovaly správné kódy původu (na webu máme k tomuto problému i metodický pokyn). Lze tak předejít "double counting", tj. započítání odpadu na dvou místech. Například firma přebírá a skladuje delší dobu odpad, dokud ho nemá dostatek pro další nakládání. Když pak přistoupí k nakládání s tímto odpadem, vykáží do své evidence kód původu A, což je vlastní produkce. Ve skutečnosti se ale jedná o odpad převzatý od jiných podniků. Takže správně by tento odpad měl být označen kódem B jako odpad převzatý od jiného podniku, případně kódem C, pokud se jedná o odpad skladovaný z předchozího roku.

Další častá chyba se dělá u odpadu z obalů z různých závodů. Při verifikaci dat jsme se divili, proč určitý podnik produkuje neobvyklé množství pro něj netypických odpadů. Zjistili jsme, že odebírají odpady z obalů od svých závodů. Jelikož odpad přišel z jejich závodu, dali mu kód A. Jenže závody odpad převzaly od jiných producentů, takže správný kód je "B" - převzatý odpad.

Jiný typ chyby nacházíme u dovozů zboží a z toho vzniklých odpadů. Výrobek je zabalen např. v krabici, která končí jako odpad. Podniky (nejčastěji z odvětví maloobchod) vykazovaly odpady z obalů jako dovoz odpadů, ačkoliv dovezly výrobky. Odpad podniky vyprodukovaly tím, že výrobky prodaly a obaly jim zůstaly jako vlastní vyprodukovaný odpad. To je jen namátkou několik chyb, které ČSÚ odhalí díky nastavenému systému kontroly a verifikace dat.

Jak je to s daty v místě jejich vzniku. Je pro váš výkaz nutná jiná evidence než pro ISOH?

Rozhodně není třeba vést v podniku jinou evidenci odpadů pro účely statistického výkazu. Je nám známo, že spousta podniků má specializovaný software,který připraví výstup z podnikové evidence pro výkaz ČSÚ.

V evidenci se však asi začneme odlišovat kvůli novele vyhlášky 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládaní s odpady. Do ní bylo přidáno několik nových kódů nakládání, které nemají opodstatnění v evropské legislativě. Když je budou podniky aplikovat, ČSÚ musí připravit postup, jak tyto způsoby nakládání vykázat směrem k Eurostatu. Pokud se kód vyčlenil z jednoho původního, nevzniká žádný problém (např. nový kód pro kompostování N13 můžeme přiřadit do R3).

Nicméně se budeme těžko se srovnávat s kódem pro protektorování pneumatik. Pneumatika před protektorováním přece není odpad - to je ještě pořád výrobek, který chcete dále používat. To je jako byste považovali za autovrak auto, které vezete na opravu do servisu!

Abychom nezatěžovali podniky, a skutečně od nich nepožadovali dvojí evidenci, musíme si pro statistické účely vytvořit převodníky, abychom údaje převedli ze specificky českých kódů na ty, které jsou mezinárodně platné.

Nešlo by evidenci v odpadech sjednotit do jednoho místa?

Proběhla už spousta jednání na sjednocení naší evidence s databází ISOH, kterou spravuje Centrum pro hospodaření s odpady, a tato diskuse zůstává stále otevřená. Podniky data do ISOH dodávat musí, je zde vazba na vyhlášku. Na druhou stranu, Český statistický úřad má prezentovat data jak pro národní, tak i mezinárodní účely, takže potřebujeme data v odpovídajícím uspořádání a kvalitě. Náš výkaz nemůžeme zrušit, protože pak bychom nemohli dostát našim závazkům. Výkaz se zpracovává jednotnou metodikou, určenou schváleným technickým projektem, a jedním týmem lidí pro celou ČR. Jedinečnost identifikačního čísla organizace (IČO) garantuje, že vzniklá databáze odpadů ČSÚ je prosta duplicit. Má to však jeden nepříjemný důsledek, a to že nelze produkci odpadů spolehlivě rozčlenit do krajů.

Naproti tomu ISOH je metoda závodová, takže není jisté, zda je možné v tomto systému duplicity zachytit a eliminovat je.

Jak je to v jiných složkách životního prostředí. Existuje tam podobná separátní evidence?

Ne, neexistuje. Máme dobrou spolupráci s Českým hydrometeorologickým ústavem, který pro ČSÚ připravuje data z oboru čistoty ovzduší, jež bychom jinak těžko získali. V oblasti vod spolupracujeme s ČHMÚ a Výzkumným ústavem vodohospodářským.

I v ostatních složkách životního prostředí máme také dobré zkušenosti a dlouholetou spolupráci s partnerskými institucemi, které pro nás znamenají cenný zdroj administrativních dat.